
Neočkovaná těhotná máma (29) válčila s covidem 222 dní: JIPka, akutní „císař“ a dítě se SMA

Neočkovaná žena z americké Pensylvánie strávila v nemocnici necelých osm měsíců, covidem se navíc nakazila ve 32. týdnu těhotenství. Lékaři museli provést císařský řez téměř dva měsíce před původním termínem porodu, syn Enzo ale kvůli genetické chorobě, spinální svalové atrofii (SMA), nemocnici ještě nějakou dobu neopustil. Za oba z povzdálí rozhodoval otec, který byl v tu dobu v nařízené karanténě. Rodina se opět sešla právě včas na svátky.
Marissa Fuentesová (29) začala pociťovat první příznaky covidu-19 letos v dubnu. Motala se jí hlava a nemohla se zhluboka nadechnout. Manžel Andrian ji kvůli pokročilému těhotenství raději odvezl do nemocnice, kde ji lékaři okamžitě přesunuli na jednotku intenzivní péče. O pouhé dva dny později musela Marissa podstoupit akutní císařský řez.
Nedlouho nato lékaři učitelku napojili na ventilátor a mimotělní membránovou oxygenaci (ECMO přístroj), která má za úkol okysličovat krev pacienta. Od přístroje byla odpojena až po necelém půl roce.
Zatímco Marissa bojovala o život na jednotce intenzivní péče, jejímu novorozenému synkovi Enzovi byla diagnostikována spinální svalová atrofie, genetické onemocnění, které postihuje svaly včetně těch potřebných k dýchání a polykání. Enzo podstoupil genovou terapii a byl propuštěn o 54 dní později, v den původního termínu porodu.
Adrian musel rozhodovat za oba a jelikož se covidem nakazil ve stejnou dobu jako jeho žena, další léčebné postupy diskutoval s lékaři na dálku. „Nemůžu říct, kolik telefonátů mě to denně stálo, abych zjistil, jak na tom oba jsou. Všechno se dělo z hodiny na hodinu, z minuty na minutu,“ řekl pro Good Morning America Adrian. „Bylo to extrémně děsivé. Nedá se to popsat jinak,“ řekla.
„Všechno jsem se učila znovu“
Jakmile se Marissin zdravotní stav dostatečně zlepšil, nastal čas na rehabilitace. Po mnoha měsících, které strávila na lůžku pod sedativy, pro ni bylo téměř nemožné se i jen posadit. „Bylo tam hodně těžkých dnů, které jsem probrečela, protože jsem si myslela, že se to nikdy nezlepší,“ vzpomínala Fuentesová a dodává: „Musela jsem se všechno naučit znovu. Poprvé mě do pozice vsedě dostávalo osm lidí. Musela jsem se naučit, jak stát, jak chodit, jak se obléct a postarat se o sebe. Musela jsem se naučit i mluvit.“
Časté návštěvy jejích dětí ji ale motivovaly bojovat dál a do rehabilitace se rozhodla dát všechno. Jen díky svému odhodlání se tak z nemocnice dostala den před díkůvzdáním. „Na začátku všichni říkali, že to potrvá tak do června nebo července 2022,“ řekl Adrian. „Takže to, že se vrátila domů před díkůvzdáním, byl naprostý zázrak,“ hlesl.
Při odchodu z rehabilitačního centra ji obklopil místní personál. Sestřičky a lékaři nadšeně tleskali a Marissina tříletá dcera Ellianna jí nadšeně vběhla do náruče.
Fuentesové doteď s dýcháním pomáhá nádoba s kyslíkem a chodit může jen s chodítkem, každým dnem ale nabývá na síle. S novou motivací k životu se pustila do vánočních příprav. „Vánoce jsou moje nejoblíbenější část roku a vždycky byly. To, že můžu být doma, vidět radost svých dětí při otevírání dárků a sledovat vánoční pohádky, mě naplňuje obrovskou radostí.“
Marissa strávila v nemocnici 222 dní.