Vědci zjistili, že neočkovaní Pražané ztratili 12 let života. Lidé tu i nejvíce omezovali společenský život

Profesorka Dagmar Dzúrová působí na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy a patří mezi odborníky ze skupiny MeSES, kteří jsou podle ní přesvědčení, že za nástup poslední vlny nákazy může to, že se začalo pozdě pravidelně testovat ve školách. „Bylo uděláno velmi mnoho, ale pořád se nedaří být úspěšní. Kdybychom byli úspěšní, tak by dopady pandemie nebyly takové, jako jsou, a nepatřili bychom mezi ty nejhorší země na světě,“ řekla o situaci v celé zemi.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Nejzávažnější dopady epidemie jsou podle ní rozhodně úmrtí, kterým se nepodařilo zabránit. „To jsou ztracené životy z důvodu infekčního onemocnění, kde jsme tomu nebyli schopni zabránit,“ řekla.  

V Praze zemřelo k 6. prosinci kvůli koronaviru celkem 3 048 lidí. Data ukazují, o kolik narostla nadúmrtí, což vyjadřuje odchylku od běžného průměru. Kvůli covidu v loňském roce, kdy pandemie začala, oproti roku 2019 narostla o více než 11 procent. Letos je to k 15. říjnu oproti předcovidovému roku téměř 17 procent. „Lze vyčíst, že v roce 2020, kdy jsme neměli očkování, tak úroveň úmrtnosti se týkala především nejstarších osob. Když je možnost očkování, tak výrazně poklesla nadúmrtnost v nejstarších věkových skupinách,“ doplnila Drůzová.

Kolik let ztratili neočkovaní lidé?

Vědci také vytvořili grafy, které porovnávají počet ztracených let života u zemřelých lidí s očkováním a bez očkování, který jasně poukazuje na pozitivní vliv očkování. U neočkovaných mužů, u kterých se nákaza potvrdila letos během dubna a května, je to průměrně 12 let, zatímco u očkovaných je to polovina. U žen se ukázalo, že je rozdíl ještě o něco větší.

Napětí mezi Prahou 4 a magistrátem: Radnice nesouhlasí s postupem města ohledně věžáku na Budějovické

Zkoumalo se i, jak covid ovlivnil společenský život lidí, protože covid není jen otázka zdravotnictví, ale výrazně ovlivnil i běžný život. Dagmar Dzúrová připomněla, že Světová zdravotnická organizace už ve 40. letech stanovila, že „zdraví je stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody a nikoliv pouze nepřítomnost nemoci nebo vady.“ Studie ukázaly, že mezi různými regiony jsou rozdíly v náladě mezi obyvateli a přijímání opatření.  

Jak ovlivnil covid běžný život?

Data porovnávala Prahu s nejvíce zasaženým regionem na severu Moravy a s průměrem ostatních krajů. „Obyvatelé Prahy daleko víc vnímali důsledky pandemie a více přijímali opatření, která v danou chvíli platila,“ komentovala výsledky Dzúrová. Objevily se podle ní statisticky významné odchylky. Výzkum ukázal, že 87,5 procenta respondentů z Prahy se dostalo do situace, kdy museli omezit kontakt s příbuznými a přáteli, což je více než o 10 procent více než na severní Moravě i více, než je průměr ostatních regionů.

Téměř stejné množství lidí, 87 procent, uvedlo, že se dostali do situace, kdy museli omezit své volnočasové aktivity. I tady se Pražané poměrně dost odlišují od obyvatel severní Moravy. Podle výzkumu se také například 13 procent dotázaných se muselo vypořádat se ztrátou někoho blízkého. Podobné množství lidí (13,9 %) se setkalo s tím, že někdo z jejich blízkých musel být hospitalizován a přes 23 procent se setkalo se situací, kdy došlo k prodlení zdravotní péče.

Šárku v herně zmlátili do bezvědomí! Hledá svého anděla-záchranáře, který ji držel za ruku

Odkládá se plánovaná péče

To je záležitost, o které na kongresu mluvil i ředitel Nemocnice na Františku David Erhart. Ten vidí do budoucna velký problém se zajištěním tzv. elektivní péče, tedy plánovaných úkonů. Kvůli covidu se operace odkládají po celé Praze. „Máme pacienty, kteří byli čtyřikrát, pětkrát odložení kvůli covidu,“ řekl na kongresu. Má proto pochopení pro to, že lidé jsou kvůli odkládání zákroků nespokojení. Upozornil však i na to, že nemocnice mají omezenou kapacitu a i nedostatek personálu.

Dagmar Dzúrová nadto podotkla, že v současnosti je ve společnosti dosti vyhrocená situace, což by se dít nemělo. „Je tedy třeba vysvětlovat, dbát na to, aby v populaci vládla atmosféra sounáležitosti, aby se vrátila ta, která byla, a abychom se primárně zaměřili na prevenci,“ řekla závěrem své prezentace.