Slova o hanbě či Afghánistánu. Okupaci ze srpna 1968 vzpomněli blond Schillerová i další

Invazi vojsk Varšavské smlouvy z roku 1968 i protesty o rok později si dnes v Brně při výročí připomněli zástupci města, kraje i další politici, kteří položili květiny u pamětní desky Danuše Muzikářové. Osmnáctiletá studentka byla zastřelena na Moravském náměstí právě v roce 1969 při ročním výročí okupace.

Primátorka Brna zmínila Afghánistán

Brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS) ČTK řekla, že je potřeba si události připomínat, protože svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie.

„Dle mého názoru je nezbytné si připomínat události předchozích let, protože se z nich můžeme poučit. Je potřeba o tom říkat mladší generaci, která to nezažila, aby si i ona uvědomila, že svoboda je jedna z nejvýznamnějších hodnot demokracie. Musíme si jí vážit, vidíme to o to víc ve vztahu k situaci v Afghánistánu v posledních dnech,“ zmínila Vaňková situaci v zemi, ve které se po stažení amerických vojáků znovu po 20 letech dostali k moci radikálové z Tálibánu.

Připomínat si historii je důležité i podle hejtmanova náměstka Jana Zámečníka (KDU-ČSL). „Není to věc, která by se každý den učila ve školách. Je potřeba, aby to zůstávalo v povědomí. Je důležité připomínat si tento den, který pro náš národ znamenal další desítky let nesvobody,“ řekl Zámečník.

Schillerová: ČR nesmí zavírat oči před těžkostmi

Důležitost svobody slova a veřejnoprávních médií zdůraznil při dnešním pietním aktu v Praze místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) připomněla před budovou Českého rozhlasu v Praze hrdinství jednotlivců, které je podle ní podstatným prvkem svobody a demokracie.

Pikal i Schillerová při ceremoniálu připomněli oběti invaze, zraněné či lidi, kteří kvůli událostem roku 1968 opustili Československo. Ocenili i roli pracovníků tehdejšího rozhlasu a televize v prvních dnech okupace. „Mělo by to být připomínkou, jak důležitá je pro demokracii svoboda slova a jak důležitou roli hrají média, zejména veřejnoprávní služby,“ uvedl Pikal.

Diktátor zradil Moskvu: Proč Ceauşescu nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?

Schillerová zdůraznila sounáležitost, které se Československu v roce 1968 dostalo ze zahraničí. „Ani ČR nesmí nikdy zavírat oči před těžkostmi a útrapami, které se dějí za našimi hranicemi, ať už jakkoliv daleko,“ řekla.

Svoboda a demokracie jsou podle ní vzácnou hodnotou. „Se kterou vždy stojí nemalá hrdinství jednotlivců,“ dodala. Při té příležitosti připomněla polského občana Ryszarda Siwiece, který se stal 12. září 1968 první živou pochodní ve východním bloku na protest proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa.

Němcová poukázala na hanbu

Senátorka Miroslava Němcová (ODS) kritizovala to, že představitelé KSČM zastávají ústavní funkce. Ukazuje to podle ní, že se Česko s nedávnou minulostí ještě nevyrovnalo

Jako příklad uvedla to, že poslanci umožnili, aby šéf KSČM Vojtěch Filip vykonával funkci místopředsedy Sněmovny. „Považuji za hanbu, že jsme dovolili, aby představitelé komunistické strany zastávali vysoké ústavní posty,“ konstatovala Němcová, která za svůj projev sklidila nejdelší potlesk.

Filipa kritizovala Němcová za jeho nedávné vyjádření, ve kterém hovořil o diktatuře EU a NATO v souvislosti s tím, že „sebrala evropským státům suverenitu a snaží se jim odebrat nebo zničit i národní identitu“. Na podobné zotročení nepomyslel ani někdejší sovětský vůdce Leonid Brežněv, uvedl Filip v Haló novinách. Místopředseda Sněmovny tak podle Němcové zřejmě považuje za normální „zavírat, mučit a věšet“ odpůrce totalitního režimu. Senátorka doplnila, že jí tím připomíná nynější teroristy, kteří chtějí pomocí teroru zničit vůli a svobodu jednotlivce.

Pražský zastupitel Jan Wolf (KDU-ČSL) ČTK řekl, že pokud si lidé takové věci, jakou byla srpnová invaze, nebudou připomínat, tak se mohou opakovat. „Opakování minulosti není úplná fráze. Když se podíváme na to, co se ve světě nyní děje a jak se ten svět zrychluje, tak je někdy zapotřebí zpomalit a připomenout si ty věci, které by nás měly varovat před tím, co tady bylo a co bychom nechtěli opakovat,“ konstatoval.

Oproti loňskému roku byla při ceremoniálu mírnější opatření proti covidu-19, členové čestné stráže například tentokrát neměli roušky. Právě při pietě před budovou Českého rozhlasu přitom v předcovidové době roce 2018 sklidil ohlušující pískot premiér Andrej Babiš (ANO).