Sobota 5. října 2024
Svátek slaví Eliška, zítra Hanuš
Zataženo, déšť 10°C

Diktátor zradil Moskvu: Proč Ceauşescu nevyslal tanky a fandil Čechoslovákům?

Autor: Veronika Šmídová - 
21. srpna 2018
07:30

Když 21. srpna 1968 překročila vojska Varšavské smlouvy hranice Československa, chyběli mezi nimi dva členové tohoto paktu. Albánie, která od roku 1962 byla jen pasivním účastníkem, a Rumunsko pod vedením Nicolae Ceauşesca. Diktátor dokonce invazi veřejně odsoudil, za což si vysloužil potlesk Západu a nevraživost Moskvy. Chvíli to vypadalo, že si činem vykoleduje i on „přátelskou pomoc ohroženému bratrskému národu“, jak pro Blesk Zprávy popsala rumunská historička Ana-Maria Cătănuş. Nastínila i pohnutky, které Ceauşesca k odporu vedly a jaký měl opravdu názor na pražské jaro.

Jaké pohnutky sledoval Nicolae Ceaușescu, když se 21. srpna 1968 odmítl účastnit invaze do Československa a veřejně vystoupil s projevem, v němž akci tvrdě odsoudil?

Během jeho 24leté vlády (od března 1965 do prosince 1989) Ceaușescu silně věřil a veřejně obhajoval, aby si komunistická strana v každé jednotlivé zemi mohla sama určit, jak chce a bude budovat socialismus. Tedy za předpokladu, že se stále bude držet v mezích ideologického rámce marxismu-leninismu.

Tempo reforem bylo na jeho vkus v Československu možná příliš rychlé a hrozilo, že vyvolá (a také vyvolalo) sovětskou reakci, ale z pohledu Ceaușesca k žádnému ohrožení socialismu pražským jarem nedošlo. 

Jeho postoj je nutné chápat optikou toho, jaké měl zásady zahraniční politiky - tedy nezasahovat do domácích záležitostí žádné cizí země, a to i v případě „socialistického bratra“. V tomto ohledu jeho rétorika zůstala po celou vládu stejná, a dokonce se vyostřila ke konci 80. let, kdy se stavěl velmi odmítavě k perestrojce a glasnosti. A to i přes to, že mohly vyvolat reformy velmi přínosné pro rumunskou společnost. 

Je vůbec možné říct, na kolik šlo od Ceaușesca o promyšlené politické gesto a na kolik opravdu věřil v to, že Sověti překročili dalece své pravomoce? 

V první řadě je nutné říct, že Ceaușescu v 60. letech nebyl ten samý Ceaușescu jako v letech 70. a 80. V 60. letech byl poměrně liberální, snažil se o určité uvolnění společnosti: zmírnily se represe, tajná policie byla přímo podřízená komunistické straně, takže nemohlo dojít k jejímu zneužívání jako v letech 50., zvyšovala se životní úroveň, země se otevírala více Západu. Díky jeho nezávislé zahraniční politice se Ceaușescu stal „zlatým hochem Západu“.

K zakoupení ve Vašich trafikách i na internetu: Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: SRPEN68 mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ (Příklad: SRPEN68 Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900). Cena každé přijaté SMS je 60 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s. infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 h mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz K zakoupení ve Vašich trafikách i na internetu: Pošlete SMS na číslo 902 11 ve tvaru: SRPEN68 mezera JMÉNO mezera PŘÍJMENÍ mezera ADRESA mezera MĚSTO mezera PSČ (Příklad: SRPEN68 Jan Novak Prubezna 233 Olomouc 77900). Cena každé přijaté SMS je 60 Kč vč. DPH (zahrnuje poštovné i balné). Provozuje CZECH NEWS CENTER, a. s. infolinka 296 363 199 ve všední dny 8–16 h mobil@cncenter.cz, www.platmobilem.cz | Blesk

Takže reformám v Československu skutečně fandil?

Na rozdíl od ostatních členů Varšavské smlouvy, kteří viděli reformy v Československu jako nebezpečí pro socialismus, Ceaușescu projevoval jiný názor, který by se dal skutečně interpretovat jako podpora pražského jara. On opravdu věřil, že reformy posílí socialismus v Československu.

Jeho postoj pro nikoho nemohl být velkým překvapením, protože již od počátku svého vzestupu k moci přijal řadu reforem, což jsem již zmiňovala. Zatímco v Československu probíhaly diskuze o tom, kam se socialismus rozvine, na všech úrovních společnosti, v Rumunsku byly reformy jasně řízeny od shora dolů a po malých krůčcích. 

I bez ohledu na rozdíly každopádně Ceaușescu zřejmě upřímně podporoval snahy Komunistické strany Československa a věřil, že by žádný zahraniční zásah neměl reformy ohrozit. Těmito postoji se řídil až do roku 1989. 

Ceaușescu byl těsně před invazí na návštěvě Československa, jak to tu vnímal?

Ano. Ceaușescu byl na návštěvě Československa 15. - 17. srpna 1968, tedy jen pár dnů před tím než došlo k invazi. Po návratu prohlásil před Ústředním výborem Komunistické strany Rumunska, že „v Praze vládne dobrá atmosféra, je zde cítit vůle i zájem nejen komunistického vedení, ale i lidu na tom, aby došlo k naplnění programu komunistické strany“. Ohledně československého vedení zmínil, že „potřebují mír a klid pro práci, ale zdá se, že jim to sovětští soudruzi nechtějí dopřát“. 

Příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. Příjezd vojsk Varšavské smlouvy do Prahy. | Oldřich Škácha

Jsou nějaké indicie, jak smýšlel o Alexandru Dubčekovi

Ceaușescu měl na československé vedení a Dubčeka rozhodně pozitivní názor. Bylo to jasně vidět během jeho návštěv, a to i v době rostoucího tlaku Sovětského svazu na členy Varšavské smlouvy. Ceaușescu vyjádřil jeho absolutní důvěru ve vedení strany i Dubčeka a „solidaritu s československým lidem ve snaze o další rozvoj společnosti“.

Jak byl jeho přístup vnímán v domovině? Měl podporu Rumunů? 

Ceaușescův projev a celkově postoj vedení Komunistické strany Rumunska, které odsoudilo invazi do Československa a požadovalo okamžité stažení zahraničních vojsk, byl Rumuny pozitivně vnímán. Vyvolalo to vlnu emocí. V srpnu 1968 byl Ceaușescův režim takříkajíc na vrcholu, jak popisují rumunští historici - v tu dobu se vytvořilo skutečné a silné pouto mezi lidem a komunistickou stranou, i když mělo trvat jen pár let. Rumuni viděli Sověty jako skutečnou hrozbu a postavili se po bok svých komunistických lídrů mnoha různými způsoby.

Například?

Například se přidali k obnoveným vlasteneckým gardám nebo vstupovali do komunistické strany. To platilo dokonce i pro některé intelektuály, spisovatele, kteří byli během období stalinismu (kolem roku 1950) uvězněni. 

Ještě dlouhá léta po roce 1968 cítili běžní občané Rumunska pýchu nad tím, jak se k invazi Komunistická strana Rumunska postavila, což dokládají četná písemná i ústní svědectví. 

Ceaușescův přístup byl vnímán jako odvážné gesto neposlušnosti vůči Sovětskému svazu. Jakým způsobem na to Sověti zareagovali?

Po tom, co se vedení Komunistické strany Rumunska jasně vyjádřilo proti invazi, se objevily velmi silné tlaky ze sovětské strany. Sovětské, bulharské i maďarské vojenské oddíly se začaly přibližovat k rumunským hranicím. V Rumunsku byla vyhlášena vojenská pohotovost a narostl počet vlasteneckých gard. To všechno byly signály, že se vedení strany vážně obává, že se země stane druhým Československem. Bylo jim jasné, že se proti Sovětskému svazu nedokáží sami ubránit, Rumunsko se tak snažilo rychle najít možné spojence. 

Ke komu se s prosbou o pomoc obrátilo?

Vedly se diskuze s komunistickou Čínou, která zemi ujistila o podpoře, dokonce Rumunsku nabídla i děla. Jenže vojenský zásah ze strany Číny by byl v praxi jen obtížně proveditelný, její podpora byla tak vnímána spíše z morálního hlediska. 

Pro Ceaușesca bylo zklamáním i setkání s Josipem Titem (prezident Socialistické federativní republiky Jugoslávie, pozn. red.) 23. srpna 1968 v srbském Vršaci, jelikož Jugoslávie dala najevo, že v případě konfliktu nezasáhne, a dokonce není ani ochotná uvažovat o dodávkách vojenského vybavení.

Vedení se tak zaměřilo dalším směrem, a to ke Spojeným státům. Rumunští emisaři informovali ministra zahraničí USA Deana Ruska o tom, v jak složité situaci se země nachází. To vedlo k tomu, že americký prezident Lyndon Johnson v projevu 30. srpna 1968 varoval Sověty před dalším projevem agrese a žádal je, aby „nevypouštěli válečné psy“. 


Ana-Maria Cătănuş pracuje jako seniorní výzkumník v Národním institutu pro studium totalitarismu při Rumunské akademii. Specializuje se na disident a opozici komunistických režimů v Sovětském svazu a střední Evropě v období 60. až 80. let.  

Připomeňte si invazi v interaktivním speciálu na Info.cz

arne100 ( 21. srpna 2018 15:22 )

Pražáci se zase ukázali.To nebyla demonstrace proti výročí okupace ale demonstrace proti Babišovi.Jakmile se vyskytne nějaká příležitost tak hned se do toho namotá Babiš.Kdyby demonstrovali Proti Nečasovi a podobným neschopným politukům to ne ale když chceš psa být tak si hůl vřdy najdeš.Pražáci jsou pouhý ubožáci bez vlastního mozku.Udělejte předsedu vlády z KALOUSKA on zas přidá důchodcům k Novému roku 40kčs a budete spokojeny.Nejhorší zlodějská strana je a bude vždy ODS ať ji povede kdokoliv.Už to za tu dobu její strany dokázali několikrát.Teď chce dokonce kandidovat na prezidenta zlodějka rohlíků Němcová tak co tomu říkáte vy Pražští ubožáci co stále demonstrujete a v hlavě máte vymeteno.

------- ( 21. srpna 2018 11:30 )

V 86: Vyšla kniha Epocha Nikolae Ceaușescu. Dobudovala se zkrácená trasa Dunaje k moři. Rumuni stavěli rekreační střediska Eforia Nord a Sud podle Francouzů, cizojazyčné slovníky byly francouzské k prodeji v novinových stáncích. V Konstanci byla sídliště, ktérá měla moderní balkóny, architektonicky před náma. V obchních domech ještě nebylo nic, kromě nerezových příborů, kožených opasků a kecek, obstojných,levných koňaků a kazety s folklórní hudbou, jenž se mi mimochodem, líbila.

Deneček ( 21. srpna 2018 10:18 )

Když porovnáme Sovětskou okupaci Československa proti Americké do Iráku,kde zůstaly jen ruiny,tak byla ta Sovětská mírotvorná.

IngKecner ( 21. srpna 2018 09:56 )

tady byly v tu dobu vlaky zcela stejné úrovně.

valduk ( 21. srpna 2018 09:33 )

Ad 2 bod - jinými slovy lze říci, že za války bylo i s českou pomocí zlikvidováno něco okolo 300 tisíc židů, cikánů a komunistů (škoda že to nestačilo)!

Zobrazit celou diskusi
Video se připravuje ...
Další videa