Lidé vzpomínali na rok 68. Schwarzenberg varoval před penězi, Zeman chyběl

Autor: ČTK, val, všm - 
21. 8. 2016
15:30

Před budovou Českého rozhlasu v Praze na Vinohradech si v neděli 21. srpna lidé připomněli 48. výročí vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. Právě u rozhlasu se lidé s vojáky, kteří chtěli rozhlas obsadit, střetli a několik jich na místě zemřelo. Piety se účastnili někteří politici, prezident Miloš Zeman ale chyběl. Zastoupil jej Petr Mužák, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky, informovalo Echo24.

Pietního aktu před budovou rozhlasu se zúčastnili mimo jiné ministři Jiří Dienstbier (ČSSD) a Daniel Herman (KDU-ČSL), místopředsedkyně Senátu Miluše Horská a za Sněmovnu Karel Schwarzenberg.

Čestný předseda TOP 09 sklidil již během svého projevu potlesk několika desítek přítomných přihlížejících, když připomněl, že není třeba jen připomínat padlé hrdiny, ale že za svobodu slova je potřeba bojovat v každé době. Velké peníze a stranické knížky jsou podle něj pro svobodu slova stejně nebezpečné jako děla tanků.

Připomněl, že jen u budovy rozhlasu zemřelo 17 lidí. „Padli i další, po celém Československu, ale pak jsme se jenom reptajíc vzdali normalizaci, která zde trvala 20 let. Proto jsem poněkud nedůvěřivý, když pouze klademe věnce, klaníme se hrdinům minulosti a nevidíme ohrožení před námi. Za svobodu slova se musí vždy bojovat,“ uvedl.

„Je úkol novinářů, aby byli zodpovědní, ale rázní. Ale úkol nás občanů je, abychom svobodu slova, abychom novináře a jejich svobodu, ať je to ve veřejnoprávních nebo soukromých médiích, opravdu bránili,“ řekl.

Evropa je nejvýhodnější cesta

Ministr pro lidská práva Jiří Dientsbier zmínil, že okupace Československa byla prvním projevem doktríny sovětského vůdce Leonida Brežněva, jíž Sovětský svaz tehdy řídil svou zahraniční politiku a vyhrazoval si právo zasahovat v zemích východního bloku, pokud by podle něj hrozilo, že se tato země odvrátí od socialismu.

Demokratické ideje a teze, že státy mají dodržovat politiku ochrany lidských práv a všichni občané se mají podílet na formování osudů svých zemí, se podle něj v Československu naplnily po roce 1989 symbolickým návratem do Evropy a významným krokem v tomto symbolickém návratu byl vstup do Evropské unie.

Politiku omezené suverenity ale podle něj do jisté míry uplatňuje dnešní Rusko. „Vidíme to na Ukrajině nebo ve vztahu ke Gruzii a jsme na určitém přelomu. Jestli dále půjdeme cestou plné suverenity, spolupráce mezi jednotlivými zeměmi, nebo jestli opět převáží politika sfér vlivu (…). Myslím, že na invazi z roku 1968 je vidět, co je výhodnější pro země, jako je Česká republika – je to cesta spolupráce v rámci Evropy,“ řekl.

Zeman chyběl

Prezident Zeman si výročí veřejně nepřipomněl, podle mluvčího Jiřího Ovčáčka měl své důvody. „Pan prezident dává přednost tiché vzpomínce. 21. srpen měl pro něj těžké důsledky. Třikrát byl za normalizace komunisty kvůli svobodným politickým postojům vyhozen z práce. Naposledy těsně před listopadem 1989,“ uvedl Ovčáček pro Echo24. 

Mluvčí na svém facebookovém profilu k výročí následně uvedl: „15. březen 1939, 21. srpen 1968. Nesmíme zapomenout.“ Následně sdílel projev prezidenta z roku 2013, podle kterého byl 21. srpen 1968 zrada elit. 

Ohledně tématu 21. srpna se Ovčáček dostal na Twitteru do střetu s europoslancem Jaromírem Štětinou (TOP 09). Ten zkritizoval hlavu státu, že „je prezidentem české prokremelské paté kolony. „Prostě to je kolaborant.“ Ovčáček mu odvětil, že si na bojovníka s Kremlem jen hraje.

Vojska pěti zemí Varšavské smlouvy překročila státní hranice v noci z 20. na 21. srpna. Násilně tím skončil pokus o reformu tehdejšího socialistického Československa. Do konce roku 1968 si invaze vyžádala 108 mrtvých, asi 500 těžce a další stovky lehce zraněných lidí.

Pohřeb Karla Gotta

Parte Děti Karla Gota Rozloučení na Žofíně Záznam zádušní mše Hosté na zádušní mši O životě Karla Gotta Dědictví Bertramka

Hrob

Celé Česko truchlí. Zemřel Karel Gott, držitel čtyř desítek Zlatých slavíků. Jen málokterý umělec za sebou zanechá tolik děl, jako zesnulý zpěvák. Připomeňte si Mistrův život.

Vše o Karlovi Gottovi čtěte ZDE

valduk ( 22. srpna 2018 17:04 )

Žvaníš skoro jako jeden Jevrej, kterej kdysi napsal: "Ruská politika je nezměnitelná. Měnit se mohou pouze ruské metody, taktika, způsob manévrování, ale polární hvězdou ruské politiky zůstává podmanění světa. Polárka je na hvězdném nebi stálicí. V politice Ruska není žádný rys nápadnější než onen, který sleduje nejen své tradiční cíle, ale také způsob, jak jich dosáhnout. Neexistuje tah v současné politice, který by nebylo možné najít už v historii. Ruský medvěd bude schopný všeho, dokud ví, že ostatní zvířata se mu nebudou bránit. Existuje pouze jediný způsob, jak se chovat k mocnosti jako je Rusko – neukázat strach. Jestliže se Evropa dá na ústup, nebude to znamenat pouze porážku, ale bude to trvalé ujařmění." - New York Daily Tribune, 1856

cipisek254 ( 22. srpna 2016 06:17 )

Proamerický blbe tgbg: http://euserver.parlamentnilisty.cz/Articles/1099-200-let-terorismu-usa-prehledny-seznam-vsech-ameri ckych-valecnych-zlocinu-teroru-a-valek.aspx

tomik007 ( 22. srpna 2016 03:50 )

Kharl byl zalezlej nekde u Vidne - a vylez az ze 20 let

1912 ( 22. srpna 2016 02:32 )

USLINTANÝ DĚDĚK AT ZALEZE A MLČÍ !!

zdenek43 ( 21. srpna 2016 23:28 )

V roce 1968 byl první pokus, nebyl úspěšný. Na konci osmdesátých let se užiteční blbečci z řad kavárenských povalečů konečně proberou z opilství a „zorganizují sametovou revoluci“. Hlavně, aby to komunisty nebolelo! Vše má pod taktovkou StB dle dohody s Václavem Havlem z roku 1989. Do médií pustili lživé informace o mrtvém studentovi, aby se neškodným kavárenským povalečům „revoluce“ povedla. Údajně „mrtvý“ student Růžička byl ve skutečnosti poručík StB Zifčák. V čele průvodu šli i další členové StB! "Revoluce" v režii StB struktur napojených na KGB se zdařila. Po jednání s Čalfou bylo dohodnuto, že komunističtí poslanci zvolí Václava Havla prezidentem výměnou za beztrestnost! Pavel Žáček ve své knize Vypovídat pravdu a nic nezamlčet cituje záznamy z protokolů parlamentní vyšetřovací komise pro objasnění událostí 17. listopadu 1989, kde velení Rudé armády na území ČSSR dostalo rozkaz napomoci demonstrantům v případě, že budou napadeni bezpečnostními složkami ČSSR. V níže uvedeném dokumentu ČT cituje Zbyněk Čeřovský, člen vyšetřovací komise pro ubjasnění událostí 17. listopadu, dokumenty KGB zaslané na MZV ČSSR (od 14:40), kde bylo jednoznačně napsáno co považuje KGB za žádoucí vývoj v ČSSR těsně po 17. listopadu 1989: Havel se stane prezidentem a nedojde k žádným represím na ministerstvu obrany a vnitra. PS: Pro roce 1989 dostali propuštění příslušníci StB odstupné 50-70 tisíc (průměrný plat byl cca 3 000,-). Společnost Člověk v tísni dostává ročně miliardu korun (!) z vašich daní. Nejvíce dotované NO nedostávají ani dvacetinu této částky. Proč zrovna organizace Šimona Pánka, který byl studentským vůdcem v listopadové frašce? Po roce 1989 mezi lidmi panuje naivní nadšení, zbídačené masy jásají jak se vše neuvěřitelně daří. Jsou nakrmeny nadějí a zneužity podobným scénářem jako po roce 1945. Oficiální politická moc začíná být předávána do rukou nové třídy, vše pod kontrolou StB. Proto byla velká část členů OF bývalými členy StB, kterým se často ztratily spis

Zobrazit celou diskusi
Další videa