Muž osobně sváží bicykly od lidí, kteří je nemají jako dopravit. Třeba od vdov či seniorů. Vyrazí pro kola pěšky a většinou je pak nese domů, protože jak léta leží ve sklepě, jsou duše bez „luftu“.

V dílně pak dá bicykl do pořádku. Lidé Karla už znají a sami se mu ozývají. „V třinecké charitě funguji 13 let. Neuměl bych jen tak sedět doma,“ tvrdí senior, který sám zásadně upřednostňuje chůzi nebo dvě kola. Auto nikdy neměl.

Nadšenci sami odevzdávají

„Kdyby lidé více jezdili na dvou kolech, svět kolem nás by byl mnohem lepší. Já jsem celý život i do práce dojížděl na kole, nikdy jsem nepodlehl pokušení si pořídit auto,“ říká muž, který se do sbírky kol zapojil hned, když v Třinci před čtyřmi roky začínala a pávě nyní má plné ruce práce.

Kola odevzdávají i cyklističtí nadšenci. „Už se u nás v rodině nepoužívaly, koupili jsme novější. Jsou plně pojízdná. Je to dobrý nápad využít staré věci a umožnit dětem v Africe jezdit do škol,“ doplní shodně Miroslav Sluštík a David Adámek. Ti právě kola do sbírky dovezli do České Těšína.

200 kol pro děti

Loni lidé na Třinecku posbírali přes 200 kol. „Velamosky, esky, favoritky či olprany zjednoduší život v jedné z nejchudších zemí světa,“ uvedl Lukáš Bojko z firmy Smolo CZ, která bicykly do Afriky přepravuje v kontejnerech na své náklady. 

„Stará kola rozebírají v Ostravě bývalí vězni i dobrovolníci a skládají z nich bicykly, které zvládnou náročný africký terén,“ sdělila Kateřina Krainová z projektu Kola pro Afriku.

Jediná možnost

Gambie, kam kola z Česka po kompletaci a opravě putují, je zaostalý zemědělský stát, nejmenší rozlohou na africkém kontinentu. Jde o úzkou nížinu, kde nejvyšší „hora“ má 53 metrů.

Bicykl je v Africe stále pro mnohé jedinou možností, jak se dostat do práce nebo do kilometry vzdálené školy. Škola, to je vzdělání, svoboda finanční i lidská, vyhlídka na lepší život.

Fotogalerie
9 fotografií