S velkým očekáváním se před půl stoletím rozebraná unikátní kovárna z roku 1836 transportovala do Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, aby se znovupostavila. Místní se těšili, že ji tam při návštěvě uvidí. Marně. Nikdo ji dosud nesložil!
„Rádi bychom si ji vzali zpět. Je škoda, aby tam naše milá kovárnička jen tak ležela. Po dohodě se zástupci obce ji chceme nechat odborně diagnostikovat a sanovat,“ říká zastupitelka Bukovce Gabriela Pazderová.
Chtěli ji do historické expozice
Kovárna, o půdorysu 5x6 metrů a s popisným číslem 24 stála v zahradě jednoho z domů. Přední štít a přední polovinu měla roubenou, zadní část byla kamenná. Kam ji v Bukovci umístí a jak ji využijí, zatím neplánovali. Vše je v jednání.
V rožnovském muzeu s ní počítali jako součást Těšínské dědiny. Areál však nevznikl. „Naší prvotní snahou je zachránit památné stavby v terénu, aby se nerozpadly,“ líčí pracovník skanzenu Radek Bryol. Podle něj ne všechny záměry vyjdou.
„Takových rozložených staveb, které čekají na znovupostavení, mají muzea v přírodě spoustu. Dohromady se dávají postupně a ano, může to trvat i desítky let, než na některé přijde řada,“ dodá Bryol s tím, že z kovárny by mohla být v Bukovci krásná obecní památka, pokud se najde dostatek nadšení a financí pro její zkompletování.
Než vznikla v roce 1792 v Bukovci farní škola, učil kovář Sikora děti ve své kovárně. Psaly kovanými hřebíky na kameny.
VIDEO: Ivo Dokoupil (53) o opravě staré rychty v Karlovicích na Bruntálsku.
