Stavení, kterému se říkalo kurlok, si z Košařisk na Frýdecko-Místecku před zhruba 40 lety odvezli v rozloženém stavu pracovníci skanzenu. Roky tam leželo, teď se raritní dům bude dávat dohromady.
„Kurlok z 19. století vystavíme v expozici Kolibiska. Montáž chvíli potrvá. Musíme dodělat některá chybějící prkna,“ říká Radek Bryol z rožnovského muzea v přírodě.
„Pamatuji si kurlok z Bukovce na Jablunkovsku. Jako malý jsem tam chodil za kamarády. Je pravda, že pak člověk pořádně smrděl kouřem,“ líčí Josef Bocek (70) z Hrčavy.
Spali na lavicích pod dýmem
„Byl to chudý kraj. Lidé tam prakticky nic neměli a tak nepotřebovali ani nábytek. Seděli na nízkých lavicích pod úrovní dýmu. Na nich i spali a pod nimi se choulily slepice a husy,“ dodá Kaminská. Až zhruba v 18. století přibyl v domácnostech tkalcovský stav.
Zatímco jinde tato typická horská stavení dávno zmizela, ve Slezských Beskydech se v nich podle etnografky Muzea Těšínska Lucie Kaminské bydlelo ještě v 50. letech minulého století.
Komíny tehdy neznali
Dýmné jizby měly strop vysoký 4 až 5 metrů. Kouř se převaloval někde ve výšce 170 centimetrů. Ve středověku stálo topeniště uprostřed kurloku, pak se přesunulo ke dveřím s otvory, aby jimi kouř rychleji odcházel ven.
Komíny v té době neznali. Až později se stavěly tzv. dýmníky, kterými dým proudil na půdu.
Kurlok prozradí odýmené trámy
Etnografka Eva Hovorková z Českého Těšína v roce 2018 pátrala po starých dřevěných staveních. Zjistila, že většina kurloků už je před zhroucením nebo slouží jako kurník či chlév. Poznají se podle odýmených trámů.
Zbytky jednoho však objevila v Košařiskách. „Vpředu to nejde poznat, ale ze zadní strany ano. Jsou tam patrné otvory, kudy kdysi odcházel dým,“ uvádí Hovorková.
VIDEO: Strážnický skanzen ukazuje, jak žili lidé před 100 lety.
