Pustevny jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst Beskyd. Jméno dostaly po poustevnících, kteří tam žili v poustevnách. Nová zvonička má stát přímo na místě, kde na konci 18. století zdejší poslední poustevník Felix.

S nápadem na připomenutí duchovního významu Pusteven přišel trojanovický rodák Josef Petr. „Výborně nám do této výzvy zapadl projekt zvoničky Pavla Cupáka, která měla původně stát před jeho ateliérem v Trojanovicích,“ uvedla trojanovická místostarostka Ivana Vrtalová.

Zvonička bude vysoká přes čtyři metry. „Bude stát naproti chaty Šumná, blíže k frenštátské kotlině. Tedy přesně na místě, kde stála původní poustevna,“ uvedl starosta Jiří Novotný.

Ze starého dubu

Zvonička bude z dubového dřeva, které podle Cupáka svým stářím sahá až do dob života poustevníka Felixe. „Navržená je z jediné desky mohutného věkovitého dubu, a to tak, že bude zvnějšku opracovaná do tvaru lomeného oblouku jako symbolu sakrálního prostoru, víry a spirituality. Uvnitř tohoto prostoru je vyřezaná silueta člověka. Ta symbolizuje nerozlučnou spojitost víry a lidí, ducha a duše,“ popsal Cupák.

Poustevník Felix tu žil ještě dva roky po té, co císař Josef II. v roce 1782 poustevnictví zakázal.

Zvon jako od Marie Terezie

V lidské siluetě bude uložen zvon. Ve zvoničce má viset kopie vzácného zvonu, který je nyní k vidění na obecním úřadě v Trojanovicích. „Tento zvon už nemá srdce, ale jinak je velmi dobře zachovalý, byl odlit v roce 1738, to je za vlády Marie Terezie, a s největší pravděpodobností na něj zvonil sám poustevník Felix,“ uvedl předseda Matice Radhošťské Drahomír Strnadel.

Rozpočet na stavbu zvoničky včetně zemních prací a administrativy se pohybuje kolem milionu korun. „I kvůli symbolickému významu zvoničky, která bude jistou protiváhou komerční tváře dnešních Pusteven, chceme, aby se peníze na její realizaci vybraly od lidí, spolků a organizací," uvedla Vrtalová. Sbírka se plánuje od začátku března do poloviny dubna.

Areál Pusteven

Pustevny leží na hranici Moravskoslezského a Zlínského kraje. Vede na ně nejstarší sedačková lanová dráha v Česku i Evropě. Středisko je nejčastějším výchozím místem pro výstupy na vrchol Radhoště a v zimě nabízí také trasy pro běžecké lyžování. Stojí tu také areál staveb vybudovaný na konci 19. století podle návrhu architekta Dušana Jurkoviče. Jeho součástí je dřevěná chata Libušín, která byla po ničivém požáru obnovena a znovuotevřena loni, dále chata Maměnka, objekty Pustevenka a Valašská zvonice. Předloni se na Pustevnách otevřela nadzemní panoramatická Stezka Valaška.

VIDEO: Baroš a Zeťová nechali otisky na stezce. Jsou součástí chodníku slávy.

Video
délka: 01:11.24

Baroš a Zeťová nechali otisky na stezce. Jsou součástí chodníku slávy Redakce Blesk