Jourová volá po ruské stopce po sankcích: Západoevropské státy by se měly rozhoupat, tvrdí

„Byla jsem myslím velmi slyšet, když jsem podpořila českou vládu v jejích diplomatických krocích vůči Rusku,“ řekla dnes českým novinářům v Bruselu Jourová. Česko po zjištění tajných služeb o roli ruských agentů ve výbuchu vrbětického muničního skladu v roce 2014 vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády a nařídilo odchod dalším desítkám lidí tak, aby se vzájemně početně srovnalo zastoupení na velvyslanectvích obou zemí. Jourová později kritizovala prezidenta Miloše Zemana, který na rozdíl od české vlády zpochybnil závěry tajných služeb, čímž podle místopředsedkyně EK nahrál ruské propagandě. Právě na propagandistické a dezinformační kampaně Ruska Jourová z titulu své funkce upozorňuje dlouhodobě.

Nová hrozba z Kremlu: „Nestrpíme, co vyvádí Česko, Bulharsko a Pobaltí,“ vzkazuje Putinův mluvčí

„Myslím, že větší díl toho (ruského) rozhodnutí byl v tom, jakou dělám agendu, zejména že jsem se pustila do boje proti dezinformacím, které jdou z ruské strany,“ vidí hlavní příčinu ruských sankcí.

Moskva jí v pátek spolu s dalšími sedmi představiteli orgánů EU a dalších institucí zakázala cesty do Ruska, na což dnes Brusel reagoval tím, že si předvolal ruského velvyslance. „Neplánovala jsem jet do Ruska v dohledné době, takže z hlediska tohoto omezení je tam nulový efekt,“ konstatovala dnes Jourová.

EU by podle ní sice měla usilovat o konstruktivní vztahy s Ruskem, na ty je však potřeba vůle i z druhé strany. V současné situaci je čas začít uvažovat i o cílených ekonomických sankcích. Unijní země by také měly najít společnou řeč a v současném sporu rázněji přímo podpořit Česko.

„Přála bych si, aby se (rozhoupaly) další státy, zejména ty západoevropské, zatím to nevidíme. Pořád si myslím, že by obrat mohl přinést summit 25. května, kde bude mít pan premiér Babiš příležitost tu věc osvětlit a znovu požádat o koordinovanou akci,“ prohlásila česká místopředsedkyně EK.