Židovské tajemství očkovacího úspěchu: Izraelci řekli Čechům, co všechno dělají jinak

„Covid-19 byla těžká výzva, byl to zajímavý rok (…) nikdo z nás už nebude stejný jako dřív,“ konstatoval doktor Asher Salmon, šéf mezinárodních vztahů na izraelském ministerstvu zdravotnictví. Podle něj se při diskuzi o vakcinační strategii lidé nejdříve musí podívat, jaká země Izrael je – malá, jasně ohraničená, s veřejným zdravotním systémem a 11procentním podílem populace starší 65 let.

Salmon podotkl, že jeho stát byl první, který loni v zimě zavřel hranice, když se koronavirus začal šířit. Nejdříve zakázal lety z Číny, následně z celé Evropy. Ostatní země jej za to kritizovaly, nicméně velice rychle přistoupily k totožnému kroku. Stejné to bylo u lockdownu, Izrael byl jeden z prvních, který přísná opatření omezující vycházení a otvírací dobu obchodů zavedl. Ostatní následovali.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Už tehdy Izrael o očkování uvažoval a zjišťoval aktuální situaci. „Začali jsme prozkoumávat oblast vakcín relativně brzo. S AstraZenecou jsme si poprvé povídali už na jaře,“ prozradil Salmon. První dohoda ale nakonec padla s Modernou. „Pfizer/BioNTech přišel docela pozdě, až v listopadu (…) nakonec souhlasili, že nám vakcínu pošlou, viděli, jak jsme odhodláni,“ říká lékař.

Země si sáhla hluboko do kapsy

Nebylo to jen odhodlání. Izrael byl jednak ochotný vakcíny přeplatit a jednak souhlasil, že s výrobcem Pfizer bude sdílet určitá data o očkování, která pomohou s budoucím výzkumem. Země má totiž centralizovaný zdravotní systém, který zahrnuje veškeré občany a o nich uchovává záznamy od narození po smrt. Salmon potvrdil, že tato dohoda s Pfizerem existuje, zdůraznil však, že stát nepředává žádné osobní údaje, pouze anonymizované.

Vláda také začala objednávat zásoby jehel dlouho před tím, než vakcíny byly registrovány a jejich dodávky zajištěny.

V jednoduchosti je síla

Co je v Izraeli odlišné, je fakt, že v první vlně se neočkují pouze ti úplně nejstarší občané, ale všichni nad 60 let. „To bylo unikátní rozhodnutí. Většina evropských zemí směřovala na 80 let,“ popisuje Salmon. Důvodem podle něj bylo, že Izrael od začátku věděl, že potřebuje naočkovat co největší objem lidí a směřování pouze na nejstarší občany by tento požadavek nesplnilo.

Distribuce vakcín je také organizována z pouhé jedné centrální lokace. „Máme jedno skladovací centrum, ze kterého se to převáží dál. Toto centrum se nachází u všech hlavních silnic,“ odhalil lékař a překvapil přítomné zahraniční novináře. „Tohle je hodně jiné než u nás,“ hlesli.

Toto centrum je vybaveno dostatečným množstvím mrazících zařízení, aby se nemusela pořizovat do odlehlých regionů. Z centra jsou vakcíny distribuovány do očkovacích středisek a dál například do domovů důchodců. Vše se musí stihnout do 120 hodin, to je maximální čas, kdy očkovací látka vydrží být rozmražená.

Když pak někde na konci dne vakcíny zbudou nespotřebované, podají se zástupcům bezpečnostních složek. Takže například když očkovací centrum na malém městě má něco navíc, vakcína putuje do místní policejní služebny. Nemocnice navíc dostaly pokyn, ať si naočkují personál urychleně a poté pomůžou se seniory. Povolení očkovat pacienty mají i členové záchranného systému – další výrazná odlišnost.

O pomoc s rozvozem vakcín pak byli požádáni rovněž mladí lidé, vše s cílem proces co nejvíce urychlit. Stala se z toho celonárodní akce. Podle Salmona se tak daří stanovený plán, dostat očkování do všech domovů seniorů do jednoho měsíce. Nyní už vláda řeší, jak naočkovat důchodce v domácí péči. „Pracujeme jako multiorgánová složka. Neaktivovali jsme pouze zdravotníky, ale ministerstvo vnitra a další…“ podotýká lékař.

Celý systém je elektronizovaný

Říká také, že extrémně důležitá byla masivní mediální kampaň, která lidi přesvědčovala, ať na očkování dorazí. Této kampaně bylo navíc spuštěno několik druhů, každá zacílená na jinou skupinu – seniory, mladé lidi, ortodoxní židy atd. Právě s ortodoxními židy to podle lékaře zpočátku bylo těžké, ale teď to vypadá, že vše je na dobré cestě. Salmon uvedl, že i v Izraeli se nachází odpůrci vakcinace, stát se jim však snaží říkat, že existuje dostatek vědeckých dat, aby o vakcíně mohlo být řečeno, že je bezpečná.

Lidé se na očkování mohou hlásit přes internet, celé izraelské zdravotnictví je elektronizované. Každý občan má k dispozici mobilní aplikaci, kde mu přijde upozornění jednak s výzvou přihlásit se o vakcínu a jednak se všemi potřebnými údaji. Aplikace či web také připomene, že se blíží termín na druhou dávku. Nejstarší populace se objednává telefonicky, někdy seniorům volají sami praktičtí lékaři.

Babiš dostal „kartáč“ od opozice: Tají klíčová data o očkování, udeřil na premiéra Bartoš

Za tímto účelem bylo zřízeno i call centrum fungující 24 hodin denně, kde se kdokoliv může zeptat na jakoukoliv otázku k očkování.

Dosud Izrael podal dva miliony očkovacích dávek, přes 100 tisíc osob už má za sebou obě dvě sezení. Do konce března se plánuje, že bude očkováno 80 procent veřejnosti. Pro porovnání, v Česku zatím vakcínu obdrželo cca 82 tisíc osob. Izrael má 8,3 milionů obyvatel, Česko 10,6 milionů.

„Určitě nejsme dokonalí, ale děláme, co můžeme,“ říká Salmon. O rozvolňování opatření podle něj ještě není řeč. „Nemůžeme odstranit restrikce jen s vakcinovanými seniory. Nemůžeme, dokud čísla covidu jdou pořád nahoru,“ uvádí, budoucnost ale vidí slibně.

Česko chce od Izraele pomoc

S žádostí o pomoc s organizací očkovací kampaně se v minulých dnech obrátil na svůj izraelský protějšek prezident Miloš Zeman. Dopis zaslal také premiér Andrej Babiš (ANO). Šéf Sněmovny Radek Vondráček (ANO) posléze uvedl, že Zeman dostal kladnou odpověď.

Detaily spolupráce se momentálně vyjednávají. Český velvyslanec v Tel Avivu Martin Stropnický (ANO) pro Českou televizi uvedl, že ve hře je i poskytnutí dodatečných vakcín pro Česko právě z Izraele.