O očkování proti covidu-19 se hovoří jako o jediném možném východisku z pandemie. Ta zároveň poukázala na zranitelnost zejména rizikových skupin populace, význam kolektivní imunity a vyzdvihla důležitost preventivní medicíny. Světová zdravotnická organizace (WHO) ovšem upozorňuje na to, že lidé zapomínají i na další očkování. Z dostupných dat je patrné, že proočkovanost v České republice v posledních letech postupně klesá v podstatě u všech povinných očkování, obdobný trend je možné sledovat i u vakcín doporučených. To ale může mít v budoucnu závažné následky. Pokud proočkovanost klesne pod určitou hranici, mohou se vrátit závažná infekční onemocnění.
V Česku dramaticky klesá proočkovanost povinnými vakcínami: Odborníci varují před následky
1.Díky očkování vymizely některé nemoci
Účinky vakcín lze nejlépe pozorovat především v praxi. V České republice můžeme tuto skutečnost dokumentovat zásadním snížením výskytu až vymizením onemocnění, proti kterým se očkuje, např. vymizením polia, snížením výskytu záškrtu, tetanu, invazivních Hib či spalniček.
„Rizika mnoha onemocnění lze snížit očkováním, které patří mezi účinné možnosti prevence a zachránilo již stamiliony životů. Vysoká proočkovanost přispívá ke kolektivní imunitě, což v důsledku podporuje také nepřímou ochranu rizikové populace. Díky očkování navíc dochází nejen k prevenci závažných, například onkologických onemocnění, ale také k úspoře budoucích nákladů na léčbu ze zdravotního rozpočtu,“ vysvětluje Jakub Dvořáček, výkonný ředitel Asociace inovativního průmyslu (AIFP).
„Doufáme proto, že pozitivním dopadem epidemiologické krize do budoucna bude docenění vakcinace a opětovné zvýšení zájmu veřejnosti o očkování,“ dodává Dvořáček.
2.Pokles proočkovanosti je problém
Mnohé nemoci, proti kterým očkujeme, však nevymizely. V Česku se stále setkáváme s černým kašlem, závažnou pneumokokovou infekcí, zkušenosti máme i s epidemiemi chřipek či spalniček.
„K zabránění šíření onemocnění v populaci je potřeba dosáhnout dostatečně vysoké proočkovanosti. Tím se vytvoří tzv. kolektivní imunita a chráněni jsou i jedinci, kteří nemohou být očkováni ze zdravotních důvodů, případně jedinci, kteří si nevytvoří protilátky po očkování,“ upozorňuje na nutnost vysoké proočkovanosti populace MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně SPLDD ČR.
Jak to vypadá s proočkovaností u některých chorob v Česku ?
3.Proočkovanost proti pneumokokům
Dlouhodobý pokles proočkovanosti proti pneumokokům u dětí v Česku je alarmující. V době zavedení očkování proti pneumokokům se proočkovanost pohybovala kolem 80 %, 10 let poté došlo k výraznému poklesu (odhad pro rok 2018 byl pouze 65 %). Ve srovnání s některými evropskými zeměmi je proočkovanost proti pneumokokovým onemocněním v České republice velmi nízká (Švédsko a Dánsko 97 %, Slovensko 96 %, Norsko 95 %, Belgie 94 %, Francie a Itálie 92 %, Švýcarsko a Německo 84 %).
4.Proočkovanost proti spalničkám, zarděnkám a příušnicím
S poklesem se setkáváme i v případě proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám. „Proočkovanost proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám poklesla od roku 2007 v celorepublikovém průměru o více než 14 %, a to téměř z 98 % v roce 2007 až k 83,5 % o deset let později. První pokles pod hranici kolektivní imunity byl zaznamenám v roce 2015. Od té doby je sledován výrazný sestupný trend proočkovanosti proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám,“ uvádí Jakub Dvořáček.
5.Proočkovanost proti chřipce
Pouze okolo 7–8 % Čechů se každoročně nechá očkovat proti chřipce. Pokud se zaměříme na obyvatele starší 65 let, kteří spadají do rizikové skupiny, pak se jich v roce 2018 v České republice nechalo naočkovat 21,8 %. Pro srovnání v Irsku se v roce 2018 naočkovalo 68,5 % obyvatel starších 65 let a ve Velké Británii dokonce 72 %. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je cílem 75% proočkovanost rizikové populace.
6.Proočkovanost proti klíšťové encefalitidě
7.Proočkovanost proti HPV
Míra proočkovanosti proti HPV u nás také klesá. „Ze studie Inovace pro život vyplývá, že v roce 2012 bylo v České republice proočkováno 75,7 % populace, zatímco o pět let později již pouze 63,7 %. Ve skupině třináctiletých chlapců dosahovala proočkovanost jen 29,7 %,“ řekl Dvořáček.
8.Očkování dětí hexavakcínou
Očkování dětí hexavakcínou by se nemělo odkládat. V ČR je totiž v posledních letech pozorován vysoký výskyt černého kašle neboli pertuse zejména u nejmenších dětí do 1 roku, které ještě nebyly, nebo nemohly být očkovány.
„Hexavakcína je jedinou povinnou očkovací látkou v kojeneckém věku. Ochraňuje dítě proti šesti vážným nemocem. Komfortní je nižší antigenní zátěž, menší množství vpichů, a tudíž méně ‚stresu‘ pro dítě. Je třeba si uvědomit, že většina z nemocí se dále vyskytuje a jejich následky mohou být závažné, ne-li fatální,“ uvádí MUDr. Alena Šebková, předsedkyně OSPDL ČLS JEP.
9.Jak se schvalují vakcíny?
Vakcíny, obdobně jako všechny moderní léčivé přípravky, procházejí velmi přísným preklinickým a klinickým hodnocením. Než se vakcína dostane k pacientům, absolvuje tři fáze testování. Bezpečnost, kvalita i dávkování jsou u nich důkladně prověřeny.
„Celý proces probíhá v souladu s mezinárodně platnými pravidly Správné klinické praxe, pod kontrolou odborníků a lékařů. Všechna zjištění jsou pečlivě monitorována a zaznamenávána. Samotná registrace vakcíny před příchodem na trh je dále posuzována nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin (Food and Drug Administration, FDA), na evropském kontinentu o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky (European Medicines Agency, EMA), u nás je registračním orgánem Státní ústav pro kontrolu léčiv.
Až nebudou mít vakcíny závažné vedlejší účinky, potom ať nařizují povinnost. Do té doby je na rozhodnutí rodičů, zda dítěti celoživotně poškodí zdraví příp.ho i ohrozí na životě.