Škodí chudoba i sezení doma: Kardiologové se hrozí následků covidu, nemocí srdce přibude

„Je třeba podívat se do budoucna a myslet na to, že až celá pandemie odezní, budeme mít celou řadu problémů a tady ty problémy bohužel budou zdravotnické a do značné míry kardiologické,“ varuje Linhart, který na zhoršení kardiologických chorob v důsledku pandemie upozorňuje už více než rok.

Věc je podle něj třeba řešit i proto, že existují dlouhodobé předpovědi z USA, že pokles výskytu nemocí srdce se už více nesníží, respektive nesníží se, pokud k nim budeme přistupovat jako doposud. „Pokud nebudeme zavádět inovace, důsledná preventivní opatření, tak nejen že ten pokles se může zastavit, ale to je ještě ten optimistický scénář, naopak se může otočit do opačného směru,“ říká šéf kardiologů.

Dokonce jsou k dispozici data, že pokud se nic nezmění, do roku 2041 se situace zhorší až o 41 procent. A to jsou všechno analýzy, které nepočítaly s covidem – ten má potenciál nepěkné výhledy ještě zhoršit. Česko je kardiovaskulárními chorobami zasaženo velmi silně, podle Linharta má na ně jednu z nejvyšších morbidit a mortalit na světě.

Koronavirus ničí srdce i mladým lidem. Znepokojení kardiologové: Podobné účinky jako infarkt

Čechům se neprodlužuje doba života ve zdraví

„Nedaří se nám snížit podíl pacientů, kteří umírají na ischemickou chorobu srdeční, kteří trpí i v mladším věku, a nedaří se nám zkrátit počet roků, které naši občané tráví v nemoci,“ konstatuje smutně lékař. Čechům se tak prodlužuje doba života, ale neprodlužuje se jim doba života ve zdraví.

Navíc jsou tu hlediska, která jsou stále horší. „Některá onemocnění nám stoupají, a tím je srdeční selhání,“ uvádí Linhart. Více Čechů na ně umírá a více Čechů s nimi bývá hospitalizováno v nemocnicích.

Báli se přijít i s infarktem

Co se týče konkrétních výhledů vlivu pandemie na srdeční choroby, ty jsou všechno, jen ne pozitivní. „V roce 2020 jsme registrovali o 14 procent méně infarktů, které byly ošetřeny v našich kardiocentrech,“ podotkl předseda kardiologické společnosti a hned vysvětlil, že to není dobré znamení. Lékaři totiž zároveň začali v ordinacích potkávat nemocné, kteří přicházejí s následky infarktu, který nebyl řádně ošetřen.

„Možná za to můžeme tak trochu my, protože jsme říkali pacientům buďte doma, volejte svým lékařům, nechoďte do čekáren, ale zapomněli jsme zdůraznit, že jsou výjimky z toho pravidla. Pacienti s bolestí na hrudi patří urgentně do nemocnice,“ přiznal Linhart, že doktoři na přístupu Čechů zřejmě měli mírný podíl. Pacienti se z obav nákazy covidem-19 jednoduše báli vyhledat pomoc.

Kódy pro přednostní očkování: Chronicky nemocným je vydají specialisté z 15 odborností

„K tomu přidejte oddálenou prevenci, nárůst váhy, méně cvičení… děti přibývají na váze, i dospělá populace přibývá na váze,“ vyjmenovává šéf kardiologů, co všechno pandemická situace ještě zhoršuje. Obezita byla v Česku špatná už před pandemií a nyní může být ještě horší – stále není možné skoro nikam chodit, jsou zavřené okresy, spousta lidí pracuje z domova.

Překvapivé důsledky finančních problémů

Podle profesora je tu také fakt, že nám kvůli koronakrizi končí doba blahobytu, který rovněž ovlivňuje výskyt nemocí srdce. „Je to poměrně zásadní záležitost z hlediska kardiovaskulárního rizika,“ upozorňuje Linhart. Podle něj socioekonomická hlediska tvoří „silné předpovědní faktory“, zda má někdo vyšší riziko nemocí srdce nebo ne.

Dá se to říci i velmi obyčejně. Chudí lidé mají prokazatelně častěji srdeční problémy než lidé, kteří ve finanční nouzi nejsou. „Pokud vyděláváte více, máte více prostředků na to, abyste se věnovali sami sobě, abyste sportovali, zdravě jedli,“ vysvětluje šéf kardiologů. A říká, že důležité je rovněž to, v jakém regionu se lidé nacházejí. „V Česku existují ohromné rozdíly mezi rizikem infarktu v jednotlivých krajích,“ dodává.

Tyto rozdíly se přímo shodují s finančním zajištěním obyvatel těchto krajů. Nejvyšší riziko infarktu existuje v Karlovarském a Ústeckém kraji, kde lidé dlouhodobě vydělávají méně než třeba Středočeši nebo Jihomoravané. Obyvatel Karlovarského kraje má dokonce skoro dvojnásobné riziko infarktu oproti Pražákovi.

„Opravdu platí, že čím méně vyděláváme, tím větší riziko je, že nebudeme dodržovat zásady zdravého životního stylu a tím budeme mít větší riziko onemocnění,“ podotýká Linhart.

Žalostně nízká spotřeba zeleniny

V tomto kontextu příliš nepomáhá, že Češi mají dlouhodobě velké rezervy ve svém životním stylu. „Nesmírně kouříme, jsme obézní… spotřeba zeleniny je žalostně nízká, diabetes stoupá,“ vyjmenovává prohřešky předseda kardiologické společnosti.

Česká srdce bijí na poplach, mají dost bůčku i cigaret. Experti o alarmujících číslech

Štěstím alespoň je, že kardiovaskulární péče je v Česku velmi dobře zorganizována. Po celé zemi fungují kardiocentra, která ale nejsou schopna ovlivnit to, jak se každý z nás staví ke svému zdraví. Primární zodpovědnost bude vždy záležet na každém člověku, byť stát musí pomáhat. „Většina pacientů, kteří utrpí infarkt myokardu – to platí zejména u mužů – je ještě stále v produktivním věku. To je velké neštěstí,“ říká Linhart.

Ve výsledku tak chce upozornit, že kardiovaskulární choroby rozhodně nejsou na ústupu, covid vše ještě zhoršuje a situace se nezmění, pokud tomu nebudeme věnovat zvýšené úsilí. „Je třeba vytvářet plány na sanaci stavu po konci pandemie. Nemůžeme čekat na to, že konec bude ozdravný, nebude tomu tak… budeme čelit dlouhodobým následkům,“ je přesvědčen profesor.