Česká srdce bijí na poplach, mají dost bůčku i cigaret. Experti o alarmujících číslech

Česká srdce na tom nejsou dobře, alespoň z pohledu zdraví. Jen za rok 2018 bylo na 285 tisíc nemocných léčeno s diagnózou srdečního selhání. A každým rokem dalších 60 tisíc přibývá. Vyplývá to z dat České kardiologické společnosti.

Češi rádi tučné

Na lepší časy se přitom nesvítá. České stravování, libost ve zlozvycích i podceňování preventivních prohlídek je totiž přímo návodem k tomu, jak si zanést cévy a poškodit srdce. „ČR patří v EU mezi země s nejméně zdravým stravováním. Představte si mapu Evropy, která je nyní často ukazována v barvách podle covidu. Když to ale dáte na spotřebu zeleniny a ovoce, tak je Česko takovým velmi světlým bodem,“ konstatoval pro Blesk Zprávy přednosta a kardiolog Aleš Linhart ze Všeobecné fakultní nemocnice.

Pacienti s onemocněním srdce a cév: Lékař řekl, zda je pro ně očkování proti koronaviru bezpečné

Vedle toho si Češi libují i v cigaretách. Nehledě na to, že nás pandemie také uzavřela v našich domácnostech. „Všechno to zní banálně, ale nelze očekávat, že za nás všechno vyřeší léky (...). Ještě paradoxnější je to, že Češi jsou schopni dát tisíce korun za vitaminy a doplňky stravy, ale léky, které prokazatelně pomáhají, tak neberou,“ dodává Linhart.

„Pokud nemáte čas na zdraví, udělejte si čas na nemoc“

Na otázku, proč vlastně Češi nechodí na pojišťovnou placené preventivní prohlídky - v souvislosti s cévními onemocněními lze mluvit o kontrole tlaku a cholesterolu - není pak jednoznačná odpověď. Často se mluví o „strachu z pravdy“ i o „nedostatku času.“

„Pokud nemáte čas udělat si čas na svůj zdravotní stav, musíte mít čas být v budoucnosti nemocný,“ podotkl pro Blesk Zprávy Linhart během tiskové konference českých kardiologů k nejnovějším datům ohledně kardiovaskulárních onemocnění.

A ačkoliv se snaží experti apelovat na Čechy, aby se rozhýbali a snažili se pozměnit svůj jídelníček i docházku za doktorem, poznamenávají, že se loni snížil počet infarktů. „Ve všech evropských zemích včetně Česka jsme loni zpozorovali 25-75% pokles výskytu infarktů,“ uvádí Linhart. Nestojí za tím ovšem zdravější životní styl, ale pandemie.

„Shodli jsme se, že tento jev způsobila především neochota nemocných volat záchrannou službu a dorazit do nemocnice – ze strachu z nákazy. Takoví nemocní nebyli včas správně ošetřeni a nedostali léčbu, která po infarktu prokazatelně snižuje riziko úmrtí. U části nemocných pak podcenění stavu skončilo nebo skončí fatálně,“ doplňuje expert.

Dodejme, že i nákaza covidem-19 by mohla pro těžké kardiaky rovněž znamenat velké nebezpečí. Jsou totiž nejohroženější skupinou z hlediska úmrtí. Nakažených kardiaků, kteří se dostanou s vážnějším stavem do nemocnice, totiž umírá 10-15 %. Hůře jsou na tom jen pacienti s nádorovým nebo plicním onemocněním.

Celosvětová pandemie covidu skončila, oznámila WHO. Trvala přes tři roky

Výskyt pacientů se srdečními problémy pak stoupá. A to i přesto, že se lékařům daří relativně včasně onemocnění zachytávat a pomocí léků a léčby se jim daří prodlužovat život pacientů, a to ne na úkor kvality života, jak upozorňuje předseda České asociace srdečního selhání Filip Málek.

Podle Málka je totiž problémem, že řada onemocnění se projeví až v pozdější fázi, případně se jedná o příznaky, které lze spojit s desítkami nemocí - tedy třeba dušnost, únava či otoky nohou. Zde se opětovně vracíme k důležitosti prevence.

Další data ukazují, že tímto tempem bychom mohli mít podle Válka v roce 2030 až 450 tisíc pacientů se srdečním onemocněním. Zdůrazňuje ale, že se vychází z dat, která předpovídají vývoj především v USA.

Linhart má v tomto optimistické předpovědi. „Je to moc černé a nenastane to u nás. My jsme si dali za cíl snížit dosud vysokou kardiovaskulární mortalitu. Je celá řada plánů, ale zatím se nám nedaří snížit procento lidí, kteří kouří. Je to sice lepší, protože se lidé chopili elektronických cigaret, ale celkově se cigarety stávají velkým cílem,“ uzavřel expert.