Současnými dny vstupuje nynější pražská koalice (Piráti, Praha Sobě, Spojené síly pro Prahu) do devátého měsíce od své vlády. Jelikož se zároveň nacházíme v polovině roku, je proto podle Chabra vhodný čas pro bilancování a nastínění plánů do budoucna. Priorit má magistrát hned několik.

Podpora elektromobility

Jednou z klíčových kategorií podle Chabra je podpora a rozvoj elektromobility, nejen s ohledem na šetření životního prostředí. Před novináři uvedl, že do roku 2030 se očekává, že by na území České republiky mělo jezdit přibližně 500 až 700 tisíc elektromobilů, přičemž lze očekávat, že většina z nich bude v Praze. „Hlavní město na takové množství není v rámci sítě dobíjecích stanic připraveno,“ uvedl.

Z toho důvodu je v plánu rozšiřování dobíjecích stanic, kterých je na území Prahy v současné době zhruba 250. „Vytipováváme vhodné lokality, které by měly být dostatečně pokryté z hlediska výkonu energetické soustavy v Praze,“ vysvětlil s tím, že by se nemělo stát, že by takové stanice byly na periferiích, kde by nemusely být dostatečně efektivně využívané.

Ruku v ruce s tím půjde i rekonstrukce rozvodné sítě PRE, včetně kabelové sítě veřejného osvětlení, což by pro město měla být investice v rozmezí dvou až tří miliard korun. V rámci této částky jsou také zahrnuty opatření, v rámci kterých by se přibližně ze 4 tisíc lamp veřejného osvětlení staly také nabíjecí stanice pro elektromobily. „První by se tak mělo stát na Smíchově a na Vinohradech už příští rok,“ uvedl radní.

Světlo na lusknutí prstů

U veřejného osvětlení ještě zůstaneme. Chabr totiž uvedl, že v rámci úspor a snižování světelného smogu je na stole otázka regulace veřejného osvětlení v některých parcích. To by reagovalo na pohyb. Nesvítily by tak celou noc, ale jen tehdy, když by byl někdo poblíž. „V Praze je 130 tisíc lamp. Kdyby některé z nich nesvítily celou noc, protože by nemusely, dávalo by to smysl z hlediska snižování světelného smogu i nákladů, které by logicky byly úměrné tomu, po jakou dobu by nemusely svítit.“

Náplavky ožívají, co Vltava?

Už v září se Pražané dočkají oživených náplavek, jejichž revitalizace je ve finále. Podle Chabra však přece jen zbývá dořešit některé problémy především na hladině Vltavy, než na jejích březích. „Chceme zařídit takové podmínky, aby smluvní partneři zachovávali standardy chování na vodě. Bylo by dobré omezit množství odpadu i třeba z kotvících lodí,“ vysvětlil s poukazem na to, že řada z nich, zrovna tak jako i z těch plujících, často vypouští fekálie nebo saponáty do řeky.

Jedním z možných řešení je tak zřízení servisního plavidla na elektrický pohon, které by lodím zajišťovalo potřebný servis. Ostatně otázka elektrifikace lodí plujících po Vltavě je podle radního také do jisté míry téma dne. „V Amsterodamu, v Benátkách i na Bodamském jezeře se vodní doprava odehrává v zásadě především na elektrický pohon,“ podotkl.

Nepopulárních směnáren ubývá

Coby radní pro oblast majetku hlavního města se Chabr vyjádřil i k nemovitostem, které patří do vlastnického fondu Prahy. „Postupně dochází k revizi smluvních stavů bytových i nebytových jednotek, aby odpovídaly tržním cenám nájmů, čímž došlo ke zvýšení výnosů z nájmů o 20%,“ nechal se slyšet na konto uzavřených nestandardních smluv, které město v minulosti uzavřelo. Některé smlouvy byly upraveny, některé vypovězeny úplně. To se do dnešního dne v šesti případech týká i „nepoctivých“ směnáren v centru Prahy.

Je Veleslavínský zámek pro Prahu už pasé?

V minulosti se velmi řešil osud Veleslavínského zámku, o nějž měly zájem jak hlavní město, tak i Praha 6. Už se k jeho pronájmu uskutečnilo pár výběrových řízení, kterých se ani magistrát, ani dejvická radnice nepřihlásily. Magistrát se dříve vyjádřil v tom smyslu, že by zámek rád získal do vlastního držení. Jaká je situace nyní?

„Veleslavínský zámek byl veden jako nepotřebný majetek státu, jenomže o něj záhy projevilo zájem ministerstvo kultury, které dnes jedná o převodu,“ vysvětlil na dotaz Blesk.cz Chabr. „Pro nás je to tedy nyní spíše nedostupná záležitost v souvislosti na postup ministerstva. Nicméně stále vedeme jednání, jestli by alespoň část areálu nemohla být otevřená pro veřejnost.“ Přesto podle něj není ještě nic definitivní.

Fotogalerie
21 fotografií