Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil veřejnosti podkladovou studii ke změně územního plánu. Ta se týká areálu Nákladového nádraží Žižkov, který je ohraničen ulicemi Jana Želivského, Malešickou, U Nákladového nádraží a vede dál prakticky na východ k Českobrodské, kam by měly sahat plány developerů. Areál je dosud rozkouskován mezi několik vlastníků.

Největší část spadá pod stát, menší pod soukromé subjekty. Úplně nejmenšími plochami disponuje hlavní město. Zainteresovanými developery jsou Sekyra Group, Central Group a Penta. Do budoucna by zde měla vzniknout velkolepá rezidenční čtvrť pro zhruba 15 tisíc obyvatel.

Sestávat by podle podkladové studie měla z řady zhruba šesti až osmipodlažních domů s podpovrchovými parkovišti, nových veřejných prostranství i parku, který by plynně navazoval na park Židovské pece. „Ulice Jana Želivského i Malešická jsou v podkladové studii předmětem rekonstrukce. Budou jinak uspořádány jízdní pruhy a zřízeny nové zastávky,“ uvedla na žižkovské radnici Jitka Jeřábková, urbanistka a koncepční projektantka IPR pro oblast Prahy 3. „Dopravní skelet by byl založený na stávajících komunikacích. V návrhu je propojení Malešické s Českobrodskou,“ dodala. Dominantou lokality by měla být plánovaná věž, která by dosahovala výšky ne vyšší než 70 metrů.

Nová tramvajová trať: Kudy?

Zástupci IPR zároveň počítají s výstavbou tramvajové trati, která by areálem Nákladového nádraží Žižkov byla vedena. Předmětem diskuse s veřejností bylo ovšem – jak? „Hlavní veřejný prostor budoucí čtvrti by měl být v pootevřeném vnitrobloku v centrální budově nádraží. Tou by zároveň měla vést tramvajová trať, která by byla zakončena tramvajovou smyčkou,“ uvedla Jeřábková.

Podle architekta Jaromíra Haince z IPR nicméně existuje druhá varianta, v rámci které by tramvajová trať byla vedena po severní straně budovy, která je jednak největší funkcionalistickou stavbou na území České republiky, zároveň od roku 2013 jde o nemovitou kulturní památku, která v areálu zůstane, ačkoliv se pro ni dosud hledá využití. „Obě varianty jsou možné. Buď bude trať vedena vnitroblokem budovy, nebo okolo ní. Pro vnitroblok nicméně hraje situace křižovatky Jana Želivského – Olšanská, která by lépe navazovala na stávající trať,“ sdělil odborník.

Schází koncepčnost

K developerským záměrům se vyjádřila rovněž Kateřina Čechová z Fakulty architektury ČVUT.  Podle ní je obecným problémem celého územního plánu to, že ruku v ruce s výstavbou nové čtvrti nejde žádná koncepce. „Přijde mi, že je trošku předčasným krokem definovat dopravní řešení, které by zamezilo možné řešení využití hlavní budovy nákladového nádraží do budoucna,“ řekla v návaznosti na to, že by tramvaj vedla právě vnitroblokem budovy. Obdobně hovořila i v jiných aspektech, kdy je sice plánovaná výstavba rezidenční čtvrti, už ne však občanská vybavenost s ohledem na to, co by noví obyvatelé mohli především požadovat.

Budova nákladového nádraží je klíčová pro rozvoj území. Je až s podivem, že nad jejím budoucím využitím dosud visí otazník. Jedná se o ikonu celého areálu,“ upřesnila. „Tramvaj by podle mě měla jet mimo prostor nádraží,“ podotkl architekt Jaromír Sedlák z České komory architektů. „Potenciál objektu je zajímavý a vnitřní prostor je nejzajímavější. Hluk tramvaje tomu nepomůže. Podle mne vedení trati v areálu nebo vně něj je pro jeho budoucnost kardinální,“ dodal architekt.

Doprava a školy

Stěžejní problémy podle místních obyvatel tkví právě v dopravě a občanské vybavenosti. Při veřejné diskusi se zástupci IPR, radnice Prahy 3 i s odbornou veřejností podaly stížnosti především na problematiku dopravy. Ačkoliv by v areálu měla vzniknout podzemní parkoviště pro tisíce vozů, neznamená to, že by se automobilová doprava v oblasti měla uklidnit. Spíše naopak. I tramvajová doprava je na hraně svých limitů. Radnice má proto jednoznačný požadavek.

„Při výstavbě této čtvrti v žádném případě nesmí zapadnout požadavek městské části na metro,“ uvedl pro Blesk.cz starosta Prahy 3 Jiří Ptáček (TOP 09). Podle něj nelze takto velikou čtvrť zanést do územního či Metropolitního plánu, kde metro vedené na Žižkov v současném stadiu chybí.

Video
délka: 00:25

Takto vypadá nevyužitý a nezastavěný areál nákladového nádraží nyní. Do několika let by se na něm mělo začít stavět. David Zima

Dalším nedostatkem návrhu, na který obyvatelé Prahy 3 poukazovali, je otázka občanské vybavenosti. V areálu sice mají vzniknout veřejná prostranství či parky, nikde však nebylo explicitně vyznačeno, kde by nejrůznější obchody či služby mohly stát. „Doposud se také opomíjela potřeba základních škol. V minulosti se po developerech chtěla výstavba mateřských škol. Nic proti tomu! Ale v případě nákladového nádraží by citelně chyběla základní škola, možná ne jedna, protože už nyní jich je v Praze 3 nedostatek,“ upozornil Ptáček.

Připomínky do června

Zastupitelstvo Prahy 3 bude 11. června tohoto roku řešit na svém jednání připomínky za městskou část. Ty posléze odešle příslušným orgánům. Jakékoliv návrhy, připomínky, poznatky či stížnosti z řad obyvatelstva ohledně plánovaného developerského projektu bude radnice evidovat a může je zařadit k projednání i pod samotný dokument. Developerské společnosti se už dříve nechaly několikrát slyšet, že by výstavbu rády zahájily v roce 2020.

Fotogalerie
60 fotografií