7°C
V současnosti formující se Metropolitní plán má být důležitým nástrojem, který ovlivní, jak bude vypadat Praha budoucnosti. Touto dobou se vypořádávají připomínky veřejnosti, následovat bude druhé kolo veřejného projednávání. Dle v minulosti vytvořeného harmonogramu se počítá s tím, že plán bude schválen do konce roku 2022.
V souvislosti s tímto dokumentem sdělil jisté obavy starosta Prahy 4 Petr Štěpánek. Ten mimo jiné řešil otázku návaznosti veřejného prostoru. Jako příklad uvedl lokalitu Budějovické, která se významně formovala za minulého režimu a která může působit nesourodým dojmem.
„Víme, jak to dopadlo, když komunisté vytvořili pozemkovou diskontinuitu. Dodnes se z toho vzpamatováváme,“ sdělil Petr Štěpánek, který se obává vzniku nových budov, které budou stavební firmy umísťovat nesystematicky. Problémem má být také fakt, že od nejvyšší stanovené úrovně budov pro danou lokalitu by se na konkrétním místě smělo postavit cokoliv až po tuto maximální výšku. Výsledný veřejný prostor by pak bylo možné chápat jako místo bez logické návaznosti.
Metropolitní plán má mít i jiné nástroje
Podle Institutu plánování a rozvoje budou v Metropolitním plánu kromě maximální výšky zanesené ještě další údaje, které budou brát v potaz každou konkrétní pražskou lokalitu. „Metropolitní plán kromě výškové regulace určuje i charakter lokalit. Každá lokalita má určený svůj cílový charakter – jaký typ zástavby se v lokalitě nachází a k čemu se její území využívá. Díky této regulaci jsou lokality v Praze chráněny a nehrozí, že by například na Vinohradech vznikl jiný typ zástavby než blokové, která je pro Vinohrady typická,“ uvedl konkrétní příklad tiskový mluvčí IPR Marek Vácha.
K samotné výšce jednotlivých budov IPR sdělil, že tuto hodnotu nebude určovat pouze chystaný Metropolitní plán. Nejen dnes, ale i do budoucna budou důležitou roli hrát Pražské stavební předpisy. „Metropolitní plán pak bude maximální stanovenou možnou výškou budov chránit horizont města, aby zůstal neporušen,“ dodal Marek Vácha.
