„Když jsem byl malý, rád jsem si něco vyráběl, i třeba z kůže,“ začíná vyprávět Jakub svůj příběh. „Bylo mi zhruba takových sedm osm let, kdy jsem si vyrobil pouzdro na nůž, který jsem si nosil do Junáka.“ Zručností i zájmy, kdy tehdejší dítka spíše sedávala u televizí nebo počítačů, se vymykal. Že by ze svého koníčku jednou učinil zdroj obživy, mu na mysl nepřicházelo.

Dárek bývalé lásce se změnil v celoživotní vášeň

„Práce s kůží pro mne byl spíše koníček a zábava ve volném čase. Hodně jsem jezdíval na čundry, takže jsem si na cestu vždy nějaký ten doplněk vyrobil,“ přibližuje Jakub. Až jednoho dne jeho tehdejší přítelkyně vyjádřila obdiv nad jednou značkovou kabelkou. Od té chvíle roku 2012 se začala slabým, byť o to vytrvalejším písmem psát profesionální kariéra „žižkovského“ brašnáře.

 „V té době, to mi bylo zhruba 25 let, se mé tehdejší přítelkyni zalíbila v obchodě jedna kabelka, která nebyla úplně nejlevnější. Já si přitom uvědomil, že jsem si už před časem pár věcí z kůže vyrobil nebo opravoval, a řekl jsem si, že by stálo za to, zkusit jí tu kabelku vyrobit. A nedopadlo to úplně nejhůř, přítelkyně ji nosila a jejím známým se líbila, tak jsem si řekl, že bych se tomu mohl zkusit věnovat seriozně,“ vysvětluje původem sociální antropolog.

Když koleno nahradila dílna

„Zalíbil se mi koncept, že bych si založil svou módní značku, kde bych si vyzkoušel celý ten proces nejen výroby, ale i podnikání. Původně jsem si myslel na menší kabelky, postupně na to ale navazovaly peněženky, brašny, opasky nebo kožené doplňky,“ přibližuje Jakub škálu výrobků, kterou vytváří.

Začátky přitom nebyly z těch jednodušších. „Nejprve jsem chtěl jít na učňák,“ vysvětluje Jakub s tím, že chtěl mít nějaké formální vzdělání. Nakonec se však vzdělával ze starých učebnic brašnářství nebo u mistrů, kteří mu dokázali poradit co a jak. Zpočátku začal vyrábět ve svém obýváku prakticky na koleni, při prvních výdělcích si pronajal sklepní místnost. Dnes už čtvrtým rokem sídlí jeho obchod s dílnou na Žižkově nedaleko stadionu tamní FC Viktorie.

Jedna chybička zkazí celé dílo

Při své práci se Jakub snaží přistupovat zodpovědně jak k zákazníkům, tak i k použitému materiálu. Tím je především hovězí kůže neboli tzv. useň. „Používáme silný houževnatý materiál, který je trvanlivý. Musíme přitom myslet na to, že nesnese úplně vše, což je třeba trošičku limitující při jednotlivých návrzích. Například peněženka s větším množstvím kapsiček by byl nesmysl,“ vysvětluje.

Za sedm let se Jakub Jarolím vypracoval ve svém oboru vysoko. Původně tvořil doma v obýváku na koleni, dnes vede úspěšnou brašnářskou dílnu s obchodem.
Za sedm let se Jakub Jarolím vypracoval ve svém oboru vysoko. Původně tvořil doma v obýváku na koleni, dnes vede úspěšnou brašnářskou dílnu s obchodem.
Autor: David Zima

Při práci brašnáře je přitom doslova a do písmene důležité dávat pozor na každý milimetr. „Pokud se mi v průběhu práce něco pokazí, nejčastěji je to při šití, které jde na řadu až vlastně ve finální fázi, málokdy se to dá napravit,“ vysvětluje. Jeden špatný šev zkazí estetický dojem.

Jeho náprava je nemožná. Kůže není textilie, takže díra po jehle z ní nezmizí. Výrobek z nepříliš levného materiálu je nezvratně poškozen a může se začít znovu. „Někdy výroba zabere čtyři hodiny, jindy i třicet,“ říká Jakub a dodává, že k práci je třeba notné dávky trpělivosti, preciznosti a šikovnosti.

Věděli jste, že…

... po porážce dobytka se stahuje kůže, která se následně začne zpracovávat. Materiál do brašnářské dílny přichází z koželužny, kde kůži zbavují srsti a přizpůsobují ji potřebám brašnáře. Nejprve se nasolí, zakonzervuje, promáčí a propere od nečistot, a ve finále se zválcuje, to aby měla potřebnou strukturu. Do brašnářské dílny zpravidla přichází polovina kůže z jednoho zvířete, nebo tzv. croupon, což je čtvercový nebo obdélníkový výřez ze zad. Posléze brašnáři podle vlastních návrhů, konstrukčního řešení a střihu tvoří konečné výrobky, které mohou být i nabarvené.

Klientela z druhého konce světa

Že Jakub a jeho dvoučlenný tým dělá svou práci náramně dobře, dosvědčuje i jeho úspěch v anketě Podnikatel a živnostník roku Prahy 3 za rok 2017, kterou organizovala žižkovská radnice. Jakub a jeho značka EGGO uspěla nejen v kategorii obchod, ale zároveň se v pestré konkurenci stal Jakub i absolutním vítězem v kategorii Živnostník roku.

„Uspěli jsme podle mě ze dvou důvodů. Klademe obrovský důraz na kvalitu zpracování produktu. Usilujeme o to, aby naše výrobky byly trvanlivé i esteticky lákavé. A hlavně se snažíme vyjít zákazníkům vstříc jejich požadavkům,“ vrací se Jakub k významnému ocenění, o kterém rozhodovala přímo veřejnost. „Mým přáním je, aby ty produkty byly nadčasové. Aby je jednoho dne mohly podědit i příští generace bez ostychu z toho, aby snad nenosily retro.“
Aktovky, batohy, peněženky nebo opasky - to vše v EGGO z autentické hovězí kůže vyrábí.
Aktovky, batohy, peněženky nebo opasky - to vše v EGGO z autentické hovězí kůže vyrábí.
Autor: David Zima

Ačkoliv je obchůdek s dílnou veskrze lokální záležitostí, který není ani nikterak veliký či přepychově zařízený, svou klientelu si dokázal získat i mimo Žižkov. „Jednou jsme tu měli nějakou korejskou turistku, která si nechala během svého krátkodobého pobytu v Praze vyrobit kabelku na zakázku. Následně se ukázalo, že to byla módní bloggerka, která o nás vzápětí napsala na svůj blog. Na to konto k nám začalo od té doby chodit o poznání hodně korejských turistů,“ uzavírá Jakub s úsměvem.

Fotogalerie
23 fotografií