9°C
„Rodinná tragédie,“ zoufá si chovatelka. Kožešinové farmy končí, odškodné nikde
Výrobci kožešin zavírají krám, a to doslova. Od začátku února si provozovatelé farem, chovající šelmy pro kdysi oblíbený módní výstřelek, ani neškrtnou. Je to zakotveno v novele na ochranu zvířat proti týrání. Dotčení podnikatelé měli dostat od státu odškodné, zatím ale zůstalo u slibů. „Je to rodinná tragédie,“ řekla Blesk Zprávám Marie Ducháčková, majitelka jedné z farem. Do provozu prý investovala miliony, které jí už nikdo nevrátí. Ochránci zvířat ale jásají, že se tuzemsko konečně zařadí k vyspělým zemím.
Likvidace kožešinových farem je v plném proudu. Čeští výrobci už mají povětšinou prázdné kotce a řeší, co se bude dít dál. „Zvířata jsme poslali do Kanady na aukci, ostatní je posílají také do Švédska nebo Finska,“ přiblížila Blesk Zprávám situaci Ducháčková.
Dodává také, že se tímto způsobem zbavily farmy asi 25 000 norků, což odpovídá zhruba 400 až 700 kožešinám. Podle Ducháčkové je směšné, že se v Polsku ročně vyrobí asi devět milionů kožešin, ale tam je provoz stále povolen.
Odškodné v nedohlednu
Nyní již opuštěná farma na Vítějevsi na Svitavsku bývala rodinným podnikem. „Já už jsem v důchodu, ale dcera a zeť teď mají dost svých starostí. Mají děti před pubertou a bydlí na vesnici se špatným dopravním spojením. Vůbec nevím, co budou dělat nebo kdo by je zaměstnal,“ svěřila se Blesku chovatelka.
„Je to rodinná tragédie. S manželem jsme do farmy investovali všechno a vedli jsme ji 30 let, než jsme ji předali dceři. Teď nám seberou několikamilionový podnik a slíbené odškodné pořád nikde,“ zlobí se bývalá majitelka.
Ministerstvo zemědělství přitom odškodné chovatelům slíbilo už v roce 2017, kdy novela vešla v platnost. Ta zakazovala vznik nových farem a ty existující nařídila zavřít do konce ledna 2019. Jednání ohledně finančních kompenzací ale nikterak nepokročila, tuzemsko stále čeká na posouzení dvou notifikací Evropskou komisí. Ta má schválit především technickou podobu výplaty kompenzací.
„Česká republika dosud neobdržela od Evropské komise oficiální odpověď na návrh notifikace, tedy schválení EK u vyhlášky, respektive samotného kompenzačního příspěvku chovatelům. Situace je tedy dosud nezměněna,“ oznámil pro Blesk Zprávy mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý.
Farmy postupně mizí z Evropy
Česko není jediný stát, který k zákazu přistoupil, obvykle ale realizace proběhla pozvolněji. První takovou zemí byla Velká Británie už v roce 2000, Rakousko ji následovalo o čtyři roky později. Zákon o zastavení činnosti přijalo i Nizozemí, svým chovatelům ale dává čas až do roku 2025.
V Německu je chov na kožešiny stále povolen, postupně je ovšem proces zpřísňován a spoutáván řadou vyhlášek. Ekonomové vypočítali, že do roku 2022 tak bude chov v Německu naprosto neziskovou záležitostí.
„V jiných státech probíhal zákaz jinak. Společnosti dostaly čas od 5 do 15 let, nebo získaly odpovídající odškodné. U nás to proběhlo pomalu přes noc,“ stěžuje si chovatelka.
Ochránci zvířat: Kožešiny jsou zastaralou krutostí
Farma paní Ducháčkové prožila krušné chvíle už před několika lety, kdy její prostory obsadili ochránci zvířat se stížnostmi na malé klece neodpovídající vyhláškám. „Před pěti lety jsme investovali statisíce korun na nákup nových klecí. Také jsme museli pečovat o stroje a půdu. Poslanci nám teď dokonce navrhli, ať stroje prodáme do Polska,“ řekla Ducháčková.
Stroje, které vlastní, ale prý neodpovídají potřebám zahraničích firem. U nás totiž převládaly malochovy s menšími stroji na krmení, použité stroje jsou navíc neatraktivní komoditou s riziky. „Žádný chovatel by neriskoval převzetí starého stroje, který musí dezinfikovat a zkontrolovat,“ tvrdí chovatelka.
Vadí jí i fakt, že případné odškodné má být z průměrných zisků za posledních pět let. Poslední roky se ale kožešiny moc neprodávají a chovatelka si vypočítala, že by tak získala celkem asi jen milion. Náklady na likvidaci farmy přitom odhaduje na 1,5 až dva miliony korun, odhad její hodnoty vyčíslila na čtyři miliony korun.
„Kožešiny dnes již rozhodně v kurzu nejsou. Zákaz farem podpořilo 83 % Čechů. Je již jen málo lidí, kteří by na sobě chtěli nosit oblečení z padesáti zbytečně zabitých zvířat,“ potvrdil pokles prodeje pro Blesk Zprávy tiskový mluvčí a ochránce zvířat Pavel Buršík za společnost „OBRAZ“.
Chov zvířat v malých klecích kvůli kožešině je podle ochránců zastaralou krutostí. Na jeden kabát je totiž zapotřebí až 70 norků nebo 10 až 20 lišek. „Naštěstí neuplyne ani týden, aby další módní značka neohlásila zastavení prodeje a používání kožešin,“ říká Buršík. Z těch nejznámějších si z rukou pomyslně smyla krev například Zara, Gucci nebo také Versace.
Témata:
Související
Navíc stejně jako kdysi z mamuta, tak např. z prasátka v ohradě je kůže jako druhotný produkt, podstatné je maso. Zatím co na farmách se chovala zvířata jenom pro kožešiny a to je v dnešní době, kdy je nabídka zboží nepřeberná, totální krutost a zhovadilost.
Proboha, vzpamatujte se už. Najděte si jinou formu příjmu. Je v dnešní době neakceptovatelné žít z utrpení a smrti jiných....tak krásných zvířat. Nemáte právo jim brát život a týrat je. Myslete na karmu. Přeji Vám hodně štěstí.