„Mou úplně první klientkou byla žena, která prošla dlouhodobou drogovou závislostí, opakovaně byla ve výkonu trestu za krádeže,“ vzpomíná Gabriela, která se pomocí bývalým vězeňkyním v RUBIKON Centru zaobírá už téměř tři roky. „Hodně se tehdy styděla za to, co dělala. Byla odhodlaná se napravit. A dnes? Už téměř dva roky pracuje jako pomocná síla v kuchyni.“

Pestrá paleta trestných činů

V čem přesně její práce spočívá? Jakmile se nachyluje den, kdy se bude odsouzená klientka vracet na svobodu, snaží se jí Gabriela pomoci v prvních krocích. V tom, aby si našla plnohodnotné zaměstnání, navzdor své minulosti.

V tom, aby se mohla normálně začlenit do společnosti. V prvé řadě je to kupříkladu vypořádání se s dluhy a obeznámení se s možnostmi zaměstnání. Klientkám například pomáhá zprostředkovat úplně první kontakty s potenciálním zaměstnavatelem.

Ženy, ale samozřejmě i muži, se na nás mohou obrátit předtím, než odchází z vězení. Musí ale sami chtít. V prvotním kontaktu jim pomáhá vězeňská služba,“ říká Gabriela, která tak nezřídka za vězeňkyněmi dojíždí i do vězení. „Není to hezké prostředí. Všude chodíte za zády s uniformovaným příslušníkem. Není to rozhodně místo, kam by se člověk chtěl dostat.“
Takto vypadají útroby pankrácké věznice.
Takto vypadají útroby pankrácké věznice.
Autor: David Malík

Když dojde na první setkání, nejčastěji se Gabriela ptá, čeho by ženy rády za rok dosáhly. „Nejčastěji řeší dluhy, mít kde bydlet, urovnat vztahy s rodinou,“ uvádí. Hodně se přitom jedná o ženy, které si prošly určitou závislostí, například na drogách nebo alkoholu. Nezřídka jim přitom ta závislost zůstala, a ztěžuje jim začlenění do normálního života. „V takovém případě klademe důraz na to, aby podstoupily léčení, protože jinak jim pomoci nemůžeme.“

Jako na kolotoči

Jen za loňský rok se na služby RUBIKON Centra, které se snaží pomoci lidem s trestní minulostí, obrátilo přes 2 200 klientů, a to jak těch, kteří již jsou na svobodě, tak i těch, na které svoboda teprve čekala. Přes 830 z nich chtělo pomoci nalézt zaměstnání.

Více než polovina z nich si našla práci, kterou si dokázali udržet. Nejvíce trestané ženy jsou především ve věku do 40 let. „Část z nich má stěží dokončenou základní školu, v 15 letech jsou na drogách, ve 20 letech jdou poprvé do vězení, ve 25 nastupují další trest. Ale ve 30 letech, jako by se v nich cosi zlomilo, a chtěly by žít normálně,“ uvádí si Gabriela.

„Často ale nevědí jak. Mají jiné vnímání o běžném životě. Peníze si umí obstarat jen nelegálně, a když už legálně, zjistí, že v rámci výplaty jim většinu zabaví exekutor. Startovní pozice je pro trestané osoby opravdu složitá. Proto snadněji podléhají další trestné činnosti.“

Jeden trest stačil

„Trestaných žen je dnes prakticky dvojnásobek toho, kolik jich bylo před lety,“ říká Gabriela s poukázáním na to, že statistika šla nahoru především za posledních 10 let.  Škála trestné činnosti je stejná jako u mužů. Je to pestrá paleta trestního zákoníku,“ přiznává s tím, že se v rámci své profese setkala i s usvědčenými vražedkyněmi. „Zatím byly dvě,“ říká. „Ale spíše je to tak, že u žen je obecně méně případů násilné činnosti než u mužů.“

Gabriela Hendlová se snaží pomoci bývalým trestankyním v tom, aby se navrátily do běžného života a našly si normální zaměstnání. Většinou se jí to daří.
Gabriela Hendlová se snaží pomoci bývalým trestankyním v tom, aby se navrátily do běžného života a našly si normální zaměstnání. Většinou se jí to daří.
Autor: Rubikon Centrum

Jak Gabriela vnímá dotyčné klientky, které za sebou mají určité delikty vesměs všeho druhu? Snaží se být nad věcí a lidi nesoudit. „Nebylo by to správné, protože už odsouzeni byli. Své tresty si odseděli. Mohu je ale podpořit v tom, aby nepáchali další trestný čin,“ vysvětluje.

Život není vždycky fér

Přesto se občas lítosti ubránit nemůže. „Nad některými osudy ji nelze necítit,“ líčí Gabriela. Uvádí například osud paní Bronislavy, kterou do vězení dohnaly těžké životní okolnosti. „Byla odsouzená proto, že se zadlužila kvůli vážně nemocné dceři, která trpěla těžkou schizofrenií. Přitom za peníze, které zpronevěřila, nejezdila na dovolené, nekupovala si nic drahého, ale splácela dluhy své nemocné dcery a snažila se jí pomoci.“

Nakonec byla Bronislava propuštěná z práce a nepodmíněně odsouzena. „Dá se říci, že přišla o vše kvůli mateřské lásce, navíc ji opustil manžel, který ji odmítl jakkoliv podporovat. Takové lidi člověk opravdu nemůže odsuzovat. Situace, v jaké se ocitla, je pro mnohé nepředstavitelná,“ říká Gabriela.

Ale i příběh Bronislavy má díky Gabriele dobrý konec. Jelikož se Bronislava celý život pohybovala v administrativě, kterou zvládala levou zadní, našla si u zaměstnavatele, který s RUBIKON Centrem dlouhodobě spolupracuje, práci v kanceláři. Právě z takových případů, a není jich málo, má Gabriela upřímnou radost. „Vždycky když klientka nastoupí do zaměstnání, je to příjemný pocit úspěchu. Takového, který si ale nemohu přivlastňovat, protože jde hlavně o její úspěch.“

Fotogalerie
27 fotografií