14°C
Pro zdraví 10 tisíc kroků nestačí, řekl expert. Pošťák i lovec toho ujdou víc
Že je pro dobré zdraví potřeba ujít 10 tisíc kroků denně, jak hlásí mimo jiné nejrůznější aplikace? Chyba lávky, prý je to jen marketingový trik původem z Japonska, uvedl evoluční antropolog, profesor Herman Potzner. Abyste se udrželi fit, musíte svižnou chůzí za den nastřádat hned 15 tisíc kroků, což představuje zhruba 11 kilometrů. Doporučení je založeno na studiích, které zkoumaly životní styl lovců v Tanzanii a skotských pošťáků. informoval o tom web britského deníku Daily Mail.
Profesor Herman Potzner z americké Dukeovy univerzity publikoval závěry svého výzkumu v časopise New Scientist. „Populární cíl ujít 10 tisíc kroků denně pro optimální zdraví je marketingové číslo vymyšlené japonskými výrobci pedometrů v roce 1965,“ řekl Potzner, aby sám připustil: „I když je to dobrý začátek, měli bychom usilovat o víc.“
Výzkum profesora Potznera se soustředil na kmen lovců a sběračů v Tanzanii a ukázal, že optimální „denní dávka“ pohybu představuje dvě hodiny nebo 15 tisíc kroků denně. Lidé ale musí kráčet tak rychle, aby se zvýšila jejich tepová frekvence.
„Tanzanští lovci mají nejzdravější srdce na planetě a zůstávají silní a čilí až do stáří,“ podtrhl profesor Potzner.
Výzkum pošťáků ze skotského Glasgow pak ukázal, že ti, kteří denně ušli více než 15 tisíc kroků, na tom byli z hlediska zdraví srdce stejně dobře jako afričtí lovci a sběrači. A to navzdory životu ve městě, které je známé nízkou úrovní zdraví svých obyvatel.
Profesor Potzner věří, že lidé potřebují tolik pohybu proto, že strávili obrovskou část své evoluční historie velice aktivně. V minulosti totiž své dny trávili především sbíráním plodin a lovem zvířat. „Pokud nechceme hromadně podlehnout srdečním onemocněním a cukrovce, měli bychom tento způsob života napodobit,“ myslí si odborník.
Pohybu je potřeba víc, pomůže i sauna
Nová zjištění ukazují, že současná zdravotní doporučení jsou nedostatečná. Uvádí totiž, že dospělí by měli týdně absolvovat alespoň 150 minut mírné aerobní aktivity, jako je právě svižná chůze, nebo nenáročná jízda na kole. Ani tyto standardy přitom čtyři z deseti dospělých nezvládnou naplnit.
Profesor Potzner ale jedním dechem dodává, že jakýkoli pohyb je lepší než žádný. Nedávná studie publikovaná v USA zjistila, že pouhých 25 minut aktivity denně snížilo riziko předčasného úmrtí na polovinu.
Jako aktivita se přitom počítá i sauna, protože v ní stoupá tepová frekvence i krevní tlak. I když se saunovaní běžně pokládá za odpočinkovou aktivitu, vědecký tým z Německa zjistil, že pobyt v sauně má na zdraví podobný vliv jako projížďka na kole.
