Barborky a tradice: Rozkvetlá třešeň připomíná tragický příběh
Podle legendy pocházející ze šestého století n. l. z Konstantinopolu se Barborčin příběh odehrál v Nikomédii, dnešním tureckém Izmiru. Otec odjel na válečnou výpravu a aby ochránil čest své dcery Barbory, zazdil ji do věže. Tam dívka přijala křesťanskou víru a oznámila to po jeho návratu otci. Ten ji ale jako odpadlici od rodinných bohů předal římským úřadům, Barbora byla mučena a sám otec jí nakonec sťal hlavu. Blesk z nebe ho vzápětí zabil a na místě popravy vykvetla třešeň, praví legenda.
Co dělat, aby barborka vykvetla
● Na třešni nebo višni si vyhlédneme pružnou větvičku, síťovitě rozvětvenou, nejméně s deseti pupeny.
● Ostrým nožem ji šikmým řezem (abychom zvětšili jeho plochu) oddělíme větvičku od kmene.
● Barborku nesmíme nechat zaschnout. Osvědčil se mokrý chomáč vaty, kterým řez překryjeme do příchodu domů.
● Doma dáme větvičku v chladné místnosti do vázy s vodou, kterou pravidelně vyměňujeme.
● Týden až pět dní před Štědrým dnem přemístíme barborku do tepla (ale ne do blízkosti topení) a měla by rozkvést.
● Čas od času větvičku rosíme, bráníme tak pupenům v zaschnutí.
Pověry, zvyky a tradice
● Větvičku barborky by měly řezat pouze neprovdané dívky ze stromu, který je starý deset let.
● Vodu na výměnu má dívka do vázy nosit ve svých ústech.
● Řeže se krátce po setmění a aby ji dívka našla, převáže ji za dne bílou stuhou – symbolem nevinnosti a čistoty.
● Rozkvetlá větvička znamená, že dívka se do roku provdá.
● Dívky na větvičky napsaly jména chlapců. Které jméno vykvetlo první, označilo ženicha a manžela.
● Větvičku bez jména chlapce dívka ukryla ve své šněrovačce. Ten, kterému ji dovolila najít, se pak podle tradice stal jejím mužem.
● Vdavekchtivá dívka nechť vezme rozkvetlou barborku s sebou na půlnoční mši. Chlapec, který o ni poprosí, se do roka stane jejím manželem.
Kdy je zimní slunovrat?
Většinou je zimní slunovrat 21. prosince, ale může se mírně – o pár dnů – měnit, takže jsme ho mohli zaznamenat mnohokrát i přesně na Štědrý den 24. prosince. Tehdy má Slunce nejmenší úhlovou vzdálenost od rovníku, den je nejkratší a všechny další se budu prodlužovat. To, jak naši předci vypozorovali, znamenalo postupný přechod přírody od zimních mrazů k novému životu. Kdo a kdy ale přišel na to, že právě rozkvetlá barborka je toho symbolem, se už nikdy nedozvíme.