Sjezd sudetských Němců: „Brzy ho uděláme v Česku,“ řekl Posselt. A řeší se i dekrety

Sjezd sdružení, které zastupuje zájmy českých, moravských a slezských Němců vysídlených po druhé světové válce z Československa a jejich potomků, zahájil šéf bavorského SL Steffen Hörtler v prostorách augsburgských veletrhů za přítomnosti stovek hostů. Už předtím se ráno otevřelo několik desítek stánků, které představují jednotlivé komunity sudetských Němců a jejich historii nebo třeba lákají na návštěvu regionů České republiky. 

Hlavní událostí dne bylo předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převzal ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, jehož sudetští Němci ocenili za zásluhy o porozumění ve střední Evropě i za boj proti nacionalismu a populismu.

Třiasedmdesátiletý duchovní, který se narodil začátkem roku 1945 u Litoměřic, ve svém projevu řekl, že vyhnání Němců z Československa po druhé světové válce bylo bezprávím, zároveň ale přítomné vyzval k pohledu do budoucnosti. „Už to nebude naše vlast, historie se nedá vrátit,“ poznamenal.

Tajemné ruiny ze seriálu Vzteklina: Němka zde po 62 letech našla poklad ukrytý její maminkou

Schönborn také řekl, že se často zamýšlel nad tím, zda nakonec nedopadli lépe ti, kdo museli Československo po válce opustit, než ti, kteří v něm zůstali a museli pak žít v nedemokratickém komunistickém režimu. „Nám zůstalo to nejdůležitější - svoboda,“ podotkl.

Berndt Posselt  před zahájením ocenil zlepšování vztahů s Českem. To je podle něj vidět i na samotných sudetoněmeckých sjezdech, na něž přichází stále více Čechů. „Kdo už tam někdy byl, tak ví, kolik češtiny je tam slyšet,“ podotkl s tím, že letos znovu očekává účast asi tisícovky Čechů.

Přibližovat se jim sjezd má i geograficky. V roce 2019 se ještě uskuteční v Německu, ale v blízkosti českých hranic, a Posselt je přesvědčen, že v příštích pár letech se sudetští Němci sejdou i v Česku. „Jsem si jist, že mezi roky 2020 a 2024 takový sjezd bude,“ řekl.

Hlavní událostí dnešního dne bude předání nejvyššího sudetoněmeckého ocenění - Evropské ceny Karla IV. Převezme ji vídeňský arcibiskup Christoph Schönborn, který se na území Československa začátkem roku 1945 narodil.

Dekrety opět na stole

Součástí debaty bylo po několika letech i poselství Benešových dekretů, kterými tehdejší prezident legitimizoval násilné vysidlování německých obyvatel Sudet. Tajemník německého ministerstva vnitra Stephan Mayer (CSU) se vyjádřil, že Benešovy dekrety nepatří do dnešní Evropy.

„Jsem pevně přesvědčen, je to můj osobní názor, že do Evropy práva, bezpečnosti, míru a svobody nepatří takové dekrety,“ prohlásil dnes za silného potlesku stovek přítomných Mayer. Vyjádřil také přesvědčení, že dekrety, na jejichž základě byli sudetští Němci v Československu po druhé světové válce zbaveni občanství i majetku, odporují mezinárodnímu právu.

Nejhlasitěji Mayer kritizoval zákon z roku 1946, který dal beztrestnost řadě lidí, kteří se dopustili zločinů na Němcích například při takzvaném divokém odsunu.

O nás bez nás: Německo půjčí Česku originál nenáviděné Mnichovské dohody

„Jednání, k němuž došlo v době od 30. září 1938 do 28. října 1945 a jehož účelem bylo přispět k boji o znovunabytí svobody Čechů a Slováků nebo které směřovalo ke spravedlivé odplatě za činy okupantů nebo jejich pomahačů, není bezprávné ani tehdy, bylo-li by jinak podle platných předpisů trestné,“ stojí v tomto zákoně.

Vedle kritiky Benešových dekretů, jejichž případné zrušení je podle šéfa sudetských Němců Bernda Posselta na Češích, Mayer ocenil výrazný pokrok ve vztazích mezi sudetskými Němci a Čechy v posledních letech. Zmínil iniciativy města Brna, mládežnických organizací nebo některé české filmy. „Jsou to všechno neskutečně pozitivní signály pro porozumění mezi našimi zeměmi,“ uvedl.

Politický vrchol sjezdu přijde v neděli, kdy s projevem vystoupí nový bavorský premiér Markus Söder. Smíření Čechů a sudetských Němců a zlepšení vztahů mezi Prahou a Mnichovem leželo velmi na srdci už jeho předchůdci Horstu Seehoferovi (oba CSU), který o lepšících se vztazích s Českem hovořil jako o jednom ze svých nejdůležitějších politických úspěchů.

Dorazí zástupci politických stran

Posun od dříve chladných vztahů byl vidět v posledních letech i na sjezdech sudetských Němců, kde v roce 2016 jako první oficiální zástupce české vlády vystoupil tehdejší ministr kultury Daniel Herman. Loni se sjezdu zúčastnil dokonce tehdejší vicepremiér Pavel Bělobrádek ( oba KDU-ČSL), který ve svém projevu mimo jiné řekl, že přijel na návštěvu ke krajanům.

Letos sice - i kvůli obtížím se sestavením vlády - do Augsburgu žádný z českých ministrů nedorazí, zastoupení zde ale bude mít několik politických stran včetně sociální demokracie, TOP 09 nebo Zelených. Zřejmě nejznámější českou političkou, která se zúčastní jedné z doprovodných debat, je někdejší ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD).

Zlatá gymnastka z OH v Londýně 1948 Věra Růžičková letos oslaví 90 let: Osmičky jsou pro mě osudové

Česká účast na sjezdu je ale širší - vystupuje zde západočeský Symfonický orchestr Mariánské Lázně a z řad veřejnosti má dorazit až tisícovka Čechů. Když bude podle Posselta, měl by se v příštích letech jeden ze sudetoněmeckých sjezdů uskutečnit přímo v České republice. Na tu letos odkazuje i hlavní grafický motiv sjezdu, na němž je na pozadí fotografie Karlova mostu vidět obrys Česka a nápis "Kultura a vlast - základy míru".

Z Československa byly po druhé světové válce vysídleny na tři miliony Němců. Česko-německá deklarace z roku 1997 v této souvislosti hovoří o vyhánění a nuceném vysídlení. Podle česko-německé komise historiků při něm přišlo o život 15.000 až 30.000 Němců. Během předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo 320.000 až 350.000 obyvatel někdejšího Československa. Většinou to byli Židé, které chtěl nacistický režim vyhladit.