„Bruselská jezinka. Eurozmatek,“ zuří politici. Evropa se ohání novými kvótami

Migrační krize jen tak neskončí, půjde o dlouhodobý problém. Lidé se budou dál snažit dostat do Evropy, byť z různých důvodů, varoval ve středu v Bruselu Frans Timmermans, místopředseda Evropské komise.

Ta proto navrhuje nová opatření, která by zajistila spravedlivější distribuci migrantů po Evropě. Evropská komise (EK) nabízí dvě nové možnosti na řešení problémů s azylem pro migranty, kteří dál přichází do Evropy.

Navrhuje upravit pravidla, podle kterých se rozhoduje o azylových žádostech. Obě varianty však počítají s přerozdělováním migrantů, slabší z nich jen v případě mimořádného přetížení členské země, která se potýká s velkým přílivem žadatelů.

Evropská komise chce znovu přerozdělovat uprchlíky

Timmermans upozornil, že se azylová žádost vyřizuje často v zemi, kam migrant přichází, a žádosti tak zatěžují některé státy až příliš. Hlavně Řecko, které to pak špatně zvládá. Podle Timmermanse je potřeba distribuovat uprchlíky do dalších států nebo změnit základní kritéria, který členský stát bude zodpovědný za vyřízení žádosti o azyl – i to má být založeno na distribučním klíči.

Místopředseda EK přitom opět vyzýval k solidaritě mezi členskými státy a přispění ke společné zodpovědnosti. V „mírnější“ z variant úprav azylového systému by se jednalo o doplnění stávajícího dublinského systému o trvalý mechanismus, který by zemi v potížích ulehčil.

Uprchlíci z Iráku si stěžovali, že jim Češi zavřeli vodu. A Němci je vrátí zpět

Timmermans to označil za „Dublin plus“, šlo by o podobné řešení, jakým se loni státy EU snažily pomoci Itálii i Řecku. Tehdy se přes odpor ČR a některých dalších středoevropských zemí shodly na převzetí celkem 160 000 osob, které o azyl žádaly v těchto dvou státech. Přerozděleno jich zatím bylo jen několik stovek. 

Druhou variantou dle návrhu Evropské komise by bylo zrušení systému, kdy azylovou žádost řeší první země, ve které se uprchlík dostal na území EU. Migranti by na základě „distribučního klíče“ byli rovnou přerozdělováni po všech zemích unie.

Český odpor k přerozdělování pokračuje

Povinné přerozdělovaní je však trnem v oku české vládě i opozici. A pozadu nezůstal ani prezident Miloš Zeman. „Pan prezident kvóty tvrdě odmítá a bude tvrdě odmítat. To platí i pro kvóty přestrojené. Vůči této bruselské jezince musí zaznít hlasité NE,“ uvedl hradní mluvčí Jiří Ovčáčekn na Twitteru.

Pan prezident kvóty tvrdě odmítá a bude tvrdě odmítat. To platí i pro kvóty přestrojené. Vůči této bruselské jezince musí zaznít hlasité NE.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) 6. dubna 2016

„Návrh EK k úpravě azylového systému formou rozdělování migrantů nařízením z ‚centrály EU‘ nebezpečně oslabuje suverenitu členských států,“ varovala 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija na Twitteru.

Návrh EK k úpravě azylového systému formou rozdělování migrantů nařízením z "centrály EU" nebezpečně oslabuje suverenitu členských států.

— Alexandra Udzenija (@UdzenijaAlex) 6. dubna 2016

Státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza (ČSSD) si umí představit debatu o zrychlení azylové procedury, ale nemyslí si, že by se členské státy EU dokázaly vzdát práva rozhodovat o tom, koho a na základě jakých kritérií na své území přijmou.

Dvojí návrh podle Prouzy potvrzuje, jak rozdělená Evropa je. „Dala na stůl dvě varianty, při plném vědomí, že návrh permanentních kvót je naprosto neprůchodný,“ napsal Prouza ČTK.

„Reálně se tedy budeme bavit o tom, jak pomoci a ulehčit zemím, které se nečekaně ocitnou pod tlakem,“ uvedl s ohledem na „mírnější“ návrh EK. „Neumím si představit, že by se členské státy dokázaly vzdát práva rozhodovat o tom, koho a na základě jakých kritérií na své území přijmou,“ dodal Prouza. 

Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Migr.politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států

— Bohuslav Sobotka (@SlavekSobotka) 6. dubna 2016

„Česká vláda nebude souhlasit s žádným systémem povinných trvalých kvót. Migrační politika musí zůstat pod kontrolou jednotlivých členských států,“ reagoval na Twitteru premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD).

Chovanec: Pokud uprchlí křesťané znovu nepožádají o azyl, vyhostíme je

Také europoslanec Petr Ježek (za ANO) nepodporuje trvalý přerozdělovací mechanismus. „Stejně jako v dřívějším pilotním projektu se i nyní v praxi potvrdilo, že přerozdělování žadatelů o azyl nefunguje ani z hlediska žadatelů, ani z pohledu zemí unie,“ uvedl.

A s kritikou neváhal ani ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), který je přesvědčen, že projekt přerozdělování migrantů na základě kvót prostě nemůže fungovat. Dokládá to podle něj i případ 25 iráckých uprchlíků, kteří v závěru minulého týdne odmítli azyl v ČR a požádali o ochranu v Německu. „Trošku mi to přijde jako takové sociální inženýrství, které prostě fungovat nemůže, tady se nepracuje s lidskou vůlí, ti lidé tady prostě být nechtějí,“ uvedl Chovanec a na Twitteru zaspekuloval o „eurozmatku“.

1/3 Návrh na reformu evropské politiky v oblasti migrace je opět postaven na zavedení povinných kvót. Těm jsme opakovaně řekli NE.

— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 6. dubna 2016

2/3 I aktuální případ s iráckými křesťany ukazuje, že kvóty jednoduše nemohou fungovat.

— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 6. dubna 2016

3/3 Teprve se rozbíhá řešení s Tureckem a už se vymýšlí náhradní? To je buď málo sebedůvěry, nebo eurozmatek.

— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) 6. dubna 2016

„Migranti se budou dál snažit dostat do Evropy.“ 

Podle Evropské komise jsou však nová opatření zkrátka nutně zapotřebí. I proto, že migrační krize prý jen tak neskončí. „Tento problém jen tak nezmizí. Globalizace, válka, nestabilita, to vše bude znamenat, že se lidé budou dál snažit dostat do Evropy, budou zde hledat útočiště i lepší život, budou přicházet za svými rodinami,“ varoval první místopředseda EK Frans Timmermans.

Migraci označil za jednu z největších výzev, kterým čelíme, ale zároveň budeme do budoucna dlouhodobě čelit. Podle něj se tak nesmí čekat, až současná krize pomine, a naopak je třeba plánovat společnou budoucnost azylové politiky. A zajistit i „humánnější a rovnější“ zacházení s žadateli o azyl napříč EU.

„Je potřeba chránit naše vnější hranice, integritu schengenského prostoru. Musíme ale také zajistit, že ti, kteří potřebují naši ochranu, ji dostanou, aniž by museli vkládat své životy do rukou pašeráků,“ uvedl Timmermans, podle kterého je potřeba všech prostředků k tomu, aby se situace konečně stabilizovala. A tak je třeba mj. zreformovat společný azylový systém, protože „současná krize ukazuje, že systém nefunguje“.