Jste spokojení se svým lékařem? Pojišťovny chtějí hodnotit jejich kvalitu, medici se brání

„O kvalitě péče mluví Asociace nemocnic ČR 15 až 20 let, ale za celou tu dobu jsme nezvládli vytvořit jednoznačný systém hodnocení,“ řekl sebekriticky hned v úvodu ředitel brněnské fakultní nemocnice Roman Kraus. Podle něj je velice složité určit správné indikátory, které by pacientům daly relevantní informace.

To potvrdil i František Vlček ze Spojené akreditační komise. „Abychom mohli zavést smysluplný systém hodnocení, budeme muset zajít do extrémních detailů,“ řekl odborník. Podle něj se ale v Česku nemusí vymýšlet nové věci. Stačí se inspirovat fungujícími systémy v zahraničí.

Dětského lékaři hledají obce na severu Moravy léta: Nabízí ordinace i auta a nestačí to

Důležité je prý nezapomínat na postavení pacientů, nedával by jim ale všechny informace, které by mohli požadovat. „Když letíte letadlem, nejste jako klient schopný posoudit, co vše je třeba, aby letadlo bez problémů doletělo,“ vysvětlil Vlček na příkladu to, že u nemocnic je nutné hodnotit i mnoho ryze technických záležitostí.

Nikdo neví, jak dobře praktici léčí

Měření kvality zdravotnických zařízení by rád viděl i prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. Pokusy o to prý probíhaly již dříve.

Na kvalitu se podle něj lze dívat z několika úhlů. Prvním je hodnocení samotných pacientů. „Lidi bych nepodceňoval. To, jestli si utvoří názor na kvalitu péče podle toho, že v nemocnici nebo u lékaře visí počmárané nástěnky a po zemi se válí staré letáky, je také ukázka toho, jak je zařízení vedeno,“ vysvětlil Friedrich.

Dále se dá dívat na to, zda zařízení mají certifikaci kvality řízení, kterou vydává nezávislá komise. „Pro nás je potom nejdůležitější měření podle výsledků,“ pokračoval Friedrich. V tom je podle něj Česko úplně na začátku.

Zavřou ordinace dětských lékařů? Experti: S dítětem budete muset do nemocnice

To potvrzuje i Petr Honěk z VZP. „My jsme zkoušeli měřit výsledky jednoduché operace oka, díky čemuž jsme došli k zajímavým výsledkům,“ vysvětlil. O projekt podle něj měly ze začátku zájem i oftalmologické kliniky, v momentě, kdy se objevily výsledky, ale vycouvaly.

„Máme velký problém s primární péčí, kde dnes nevíme, jak praktičtí lékaři léčí,“ dodal Honěk. Podle něj je problém hlavně ve způsobu plateb. 

„Osobně doufám, že do roka nebo dvou budeme ve VZP schopní nabídnout novou podobu smlouvy, která zohlední i kvalitu služeb,“ popsal Honěk. Pojišťovna by chtěla začít zvýhodňovat například na základě počtu preventivních prohlídek nebo míře proočkovanosti pacientů praktických lékařů.

O výstupy o kvalitě péče by mělo zájem i ministerstvo financí. Tvrdí to alespoň Adam Vojtěch (ANO), který v debatě zastupoval politickou scénu. „Na ministerstvo je tlak, kvůli penězům, které mají posílat do systému za státní pojištěnce,“ vysvětlil.

Pojišťovny: Nikdo o hodnocení kvality nestojí

Proti hodnocení jsou ale do jisté míry samy zdravotnické instituce. „Když řeknu svůj osobní názor, tak nikdo z hráčů ve zdravotnictví o hodnocení na základě kvality vlastně nestojí,“ osočil lékaře Friedrich. Pojišťovny podle něj přitom potřebují mít finanční nástroje, jak dobré lékaře ohodnotit.

„My se v minulosti snažili různá data vybírat, ale i tam, kde jsme došli k tomu, že jsou kvalitní a použitelná, jsme zjistili, že s tím nemůžeme nic udělat,“ dodal Friedrich. Podle něj tak pojišťovnám dochází motivace v tomto ohledu postupovat dále.

„Podle mě by hodnoceni měli být samozřejmě všichni. V první řadě nemocnice a velká zařízení, ale postupně i praktičtí lékaři,“ dodal k tomu Petr Honěk.

Po hádce s ministrem praktičtí lékaři couvli. Ordinace na protest nezavřou

„Partnerem pacienta by měl být jeden definovaný lékař, ideálně jeho praktický lékař,“ popsal Friedrich, jak by bylo ideální informovat běžné lidi o složitých statistikách. Kdyby byly všechny statistiky zveřejněny bez komentáře, hrozilo by prý, že si je pacienti začnou mylně vykládat.

Lékař: Odborníci se snaží stavět střechu tam, kde ještě nestojí zdi

„Debata má racionální základ,“ řekl k tomu pro Blesk.cz Petr Šonka ze Sdružení praktických lékařů ČR. Podle něj je ale zásadní, jak by se nastavila kritéria pro hodnocení kvality. „Kritéria, která nastínil pan Honěk, podle mě nejsou úplně šťastná,“ dodává lékař.

„Můj oblíbený příklad je kolega, který již dnes přesluhuje v Ašském výběžku, protože nemá nástupce, v kartotéce má 4000 pacientů. Takového lékaře ale nemůžete hodnotit podle počtu preventivních prohlídek,“ vysvětlil Šonka. Jejich nedostatek by totiž podle něj ukázal pouze na to, že je zavalen akutní péčí.

V každé lékárně stejný doplatek? Politici se ostře pohádali o léky na předpis

„Mnohdy se pohled úředníka v Praze, který nastavuje kritéria, rozchází s realitou,“ dodal praktický lékař s tím, že pokud by kritéria byla nastavená lépe, tak proti hodnocení kvality nic nemá.

Podle Šonky není úplně reálná ani představa, že by praktici mohli lidem lépe poradit s výběrem odborníka, i kdyby měli k dispozici podrobné statistiky o jednotlivých zařízeních. „Je to krásná myšlenka, ale v reáliích českého zdravotnictví je to naprostá utopie,“ mírnil představy odborníků praktik.

Realita je podle něj taková, že většina praktických lékařů bude muset stále posílat své pacienty na nejbližší specializované pracoviště. „K tomu, aby bylo něco podobného možné, nemáme splněnou základní podmínku, kterou je dobře fungující zdravotnická síť,“ vysvětlil Šonka. Odborníci podle něj chtějí stavět střechu domu a přitom nemají ani silné základy.