Zákaz hidžábu v české škole byl v pořádku, potvrdil soudce. Mladá Somálka spor prohrála

Hidžáb je šátek, kterým si muslimské ženy zahalují vlasy, krk a ramena. „Podle názoru odvolacího soudu na užívání šátku jako projevu náboženského přesvědčení navenek bez jakéhokoliv omezení na půdě veřejné školy, která musí zůstat neutrálním prostředím, žalobkyně právo nemá,“ konstatoval soudce pražského městského soudu Jan Klášterka.

„Proti právu žalobkyně projevovat své náboženství navenek stojí právo být svobodně bez vyznání, náboženské symboly nemít a také je v ničem nevidět,“ pokračoval.

Ředitelka z kauzy hidžáb tvrdí: Somálka nebyla gramotná, šlo o politický tlak

Soudce dodal, že nepovolení výjimky ze školního řádu i z obecných zvyklostí v ČR není diskriminací na základě náboženského vyznání. „Opakem diskriminace je stejný přístup ke všem. Žalobkyně se tak vlastně domáhá ochrany své pozitivní diskriminace, tedy výsady nosit pokrývku hlavy tam, kde ostatní žáci tuto výsadu nemají,“ podotkl.

Soudce Klášterka upozornil i na to, že povinná tolerance náboženských symbolů v Česku nemá zákonný podklad. Právní úprava nošení muslimského šátku podle něj prozatím nebyla nutná vzhledem k malému počtu muslimů usazených v ČR. Poznamenal, že Francie na tom byla před 30 lety obdobně, ale poté se případy z jednotek znásobily do tisíců, což vyvolalo zákonodárnou iniciativu.

Matematiku by mohl narušit otčenáš

„Neexistuje také právo projevovat své náboženství kdykoliv a kdekoliv.Při logice užité žalobkyní by mohlo například hodinu matematiky narušit odříkávání otčenáše," dodal soudce. 

Somálka dnes k soudu nedorazila. K soudu zato přišla řada odpůrců islámu a migrantů, kteří zcela zaplnili chodbu před jednací síní. Na vítězství školy, které soudce netradičně vyhlašoval s otevřenými dveřmi do místnosti, aby ho slyšeli všichni zájemci, reagovali dlouhotrvajícím potleskem a zpěvem státní hymny.

Zákaz hidžábu ve škole: „Cizí náboženství nás musí respektovat,“ říká Jourová

Právní zástupkyně dívky Radka Korbelová Dohnalová řekla novinářům, že zváží další právní kroky. V úvahu tak připadá dovolání cizinky k Nejvyššímu soudu. „Jsem ráda, že se soud nevyhnul té zásadní otázce, ale jeho závěr rozhodně nesdílím,“ uvedla právnička v narážce na to, že obvodní soud původně problematiku nošení hidžábu vůbec nezkoumal a rozhodnutí založil formálně na tom, že Somálka se vůbec nestala studentkou školy.

Ayan Jamaal Ahmednuurová tvrdila, že pražskou Střední zdravotnickou školu opustila poté, co ji ředitelka při zahájení školního roku v září 2013 vyzvala, aby si sundala hidžáb i na teoretickou výuku. Původně prý přitom byly domluvené na tom, že šátek bude odkládat pouze při ošetřovatelské praxi. Ředitelka údajně nepřistoupila ani na alternativu, že by dívka měla při vyučování zahalený pouze krk. Mladé ženy se poté zastala veřejná ochránkyně práv.

Řád školy nošení pokrývek hlavy zakazuje. Ústav trvá na tom, že každá škola má právo stanovit pravidla odívání i omezit náboženskou svobodu, a to mimo jiné proto, že zajišťuje bezpečnost žáků a také zachování sekulárního školství. Tvrzení o nepřímé diskriminaci v přístupu ke vzdělání instituce odmítla. Bránila se mimo jiné tím, že cizinka vůbec nesplnila předpoklady pro to, aby se mohla stát její studentkou - nepředložila prý totiž doklad o povolení k pobytu.

Somálka se dostala do Česka jen na čestné slovo

Podle informací, které získal Deník od nejmenovaného azylového úředníka, se Somálka, která žalovala zdravotnickou školu dostala do země bez dokladů. Žádost o azyl podala v roce 2010. Ze Somálska tehdy prchala protože byla sexuálně zneužívána, údajně jí měla hrozit i smrt.

„Do Prahy tehdy přicestovala z Moskvy a to bez jediného dokladu,“ řekl Deníku úředník. „Úřad vycházel pouze z čestného prohlášení žadatelky,“ vysvětlil úředník, jak mohla i bez průkazu totožnosti získat azyl.