Ředitelka z kauzy hidžáb tvrdí: Somálka nebyla gramotná, šlo o politický tlak

Anabáze na střední škole začala v létě 2013, kdy se do zdravotnické školy hlásila dvojice dívek. Jedna z Afghánistánu, druhá ze Somálska. „Neměly hidžáb, jen jakousi čelenku, vlasy jim byly vidět. Jednání probíhala v souladu se školským zákonem a příjemné atmosféře. S kolegyní jsme pozitivně hodnotily, že uchazečky o studium chtějí získat kvalifikaci a integrovat se a pomáhat ve zdravotnických nebo sociálních zařízení,“ popsala svou verzi prvního setkání ředitelka školy Ivanka Kohoutová.

Zatímco jedna z dívek měla všechny potřebné doklady, druhá nikoliv. Dodat je měla první školní den. Ani to se ale nestalo. „Bylo s ní dohodnuto, že veškeré doklady přinese 2. září, první den nástupu do školy, v 7:45. Nestalo se. Sekretářka ji vyvolala školním rozhlasem a tím okamžikem to začalo. Obě vběhly s dupotem do ředitelny a měly hidžáby, jedna zelený, jedna černý. Já sem to nechtěla řešit, chtěla jsem řešit ty dokumenty, které nedoložila,“ tvrdí Kohoutová.

Soud o hidžáb vyhrála ředitelka, studentce se omlouvat nemusí

„Začala křičet ‚nebudu chodit, nebudu chodit‘. Ona sice měla doklad o absolvování základní školy pro cizince na území ČR. Měla ukončenou základní docházku, ale neuměla číst, psát ani počítat. To je zajímavé, mě to překvapilo,“ dodala s tím, že celá kauza byla podle ní naplánována a předem určena k politizaci.

Zlom přišel se Šabatovou

„Obě vyletěly jako střely z ředitelny. Ta Somálka mi pak přinesla žádost o ukončení studia. Napsala tam, že… Myslela tím zřejmě, že kvůli nenošení šátku, ale protože neuměla psát, tak to vypadá jako „neunění“ a podepsala se. Vzala jsem to na vědomí, protože s ní nebylo možné diskutovat,“ popsala ředitelka moment, kdy údajně pochopila, že nepůjde o standardní případ. Později ji kontaktovala ombudsmanka Anna Šabatová.

Zákaz hidžábu ve škole: „Cizí náboženství nás musí respektovat,“ říká Jourová

„Když se pak ohlásila veřejná ochránkyně práv, tak jsem začala přemýšlet o tom, že to je jinak. Podle mě to byl naplánovaný scénář s právníky a nevládními organizacemi, aby z toho vznikla politická kauza. Snažila jsem se jí to vysvětlit. Nejdříve mě nějaká paní magistra zvala na neformální posezení někam na kávu. To jsem odmítla. Když tlak trval, tak jsme se dohodly, že paní veřejná ochránkyně přijde na školu. Dorazila i se svými kolegy, já jsem si k tomu vzala pana advokáta, který mi dělal běžnou personální agendu. Což paní veřejnou ochránkyni zaskočilo,“ popsala Kohoutová. Už po první návštěvě Šabatové prý věděla, že její argumenty ombudsmanka nepřijme.

U soudu se později objevila možná snacha ombudsmanky Šabatové Monika Horáková nebo známá veřejné ochránkyně práv Magdalena Pospíchalová:

Podívejte se také na reakce obou stran po vynesení rozsudku:

Škola už zákaz šátků v řádu nemá

Přestože Kohoutová 27. ledna u Obvodního soudu pro Prahu 10 uspěla, musela se částečně podvolit tlaku, který byl podle ní obrovský. „Já musela řešit spoustu věcí i se školskou inspekcí. To ustanovení se muselo z řádu odstranit,“ přiznala.

„Samozřejmě jsem se bála, ale to byly strašné tlaky i od veřejné ochránkyně. Já nevím, čí práva ona tady zastává. Bála jsem se, abych to i zdravotně vydržela. Výhrůžky, nejistota, pořád nějaké dopisy, zodpovídání otázek, podávání informací, kontroly neustále,“ uzavřela rozhovor ředitelka.

Soud dal šéfce školy za pravdu v tom, že Somálka nikdy studentkou školy nebyla, protože nedodala potřebné dokumenty. Otázku, zda je v českých školách povoleno nosit muslimské šátky, ponechal ale bez odpovědi. Případ ještě není u konce, verdikt obvodního soudu je zatím nepravomocný.