Zoufalí britští euroúředníci: Žádají Češky o ruku, aby si zachránili kariéru

Třicátnice Marie je Belgičanka a občas si přivydělává doučováním francouzštiny. Od června, kdy si Británie odhlasovala, že vystoupí z EU, už zažila několik konverzací, které končily vážnou nabídkou vztahu, nebo dokonce sňatku. Mužští zájemci nebyli podivíni. Naopak, někteří byli velmi dobře finančně zajištění, protože pracují jako úředníci v některé z institucí EU. Sňatkem si jen chtějí pojistit, že o svou dobře placenou práci nepřijdou.

„Je to hodně nepříjemná situace, všichni s nimi tak nějak soucítíme,“ řekl Blesk.cz jeden z českých úředníků pracujících v Evropském parlamentu. Podle něj jsou někteří Britové natolik nervózní, že hledají záchranu, kde se dá. „Pár jich tady na chodbách nebo ve výtahu odchytává Polky, Rumunky nebo Češky a žádají je o ruku,“ popsal úředník.

Drásavá nejistota úředníků

O tomto tématu se lidé v Bruselu rádi rozpovídají, ale pouze pod podmínkou anonymity. Jde totiž o velice citlivou záležitost. Navíc zatím nikdo netuší, co bude následovat, protože vyjednávání o samotném vystoupení z Británie jsou na začátku a v minulosti se nikdy nic podobného nestalo. „Všechno se bude muset vyjednat. Jak dlouho ještě budou pracovat? Co bude s těmi, kteří mají pár let do důchodu? Nikdo neví, ale Britové jsou z toho docela na prášky,“ popisuje nepříjemnou atmosféru jeden z řadových úředníků Evropské komise.

„Nesmyslné“ směrnice z EU mohou Češi krotit. Proč se tak neděje?

Právě nejistota ohledně budoucnosti trápí euroúředníky nejvíce. Mnozí Britové už ve strukturách EU vystoupali velmi vysoko a mnohé čeká povýšení, na které čekají i více než 5 let. Teď však nemají nic jisté. „Italové nebo Španělé už začali pokukovat po atraktivních postech,“ prozradil jeden ze zdrojů. Podle něj se bezpochyby bude řešit, za jakých podmínek by mohli Britové pro EU dále pracovat, ale něco takového označuje za problematické. „Nedovedu si představit, že by pracovali na pravidlech EU, když v ní jejích země není,“ dodává.

Pas nebo dítě jako pojistka

Zatímco někteří se snaží svou práci pojistit případným sňatkem s cizinkou, další už hledají jiné cesty. Krátce po referendu tisíce Britů s irskými kořeny zažádaly o vydání nového pasu v Irsku, které je také členem EU. Úředníci, kterým se narodilo dítě v Belgii, spoléhají na to, že získají občanství právě díky tomu. Stačí, aby určitý počet let v zemi žili a své dítě tady vychovávali, což bruselští úředníci splňují.

Samostatnou kapitolu plnou otazníků tvoří důchody vysloužilých úředníků. Každý z nich má totiž nárok na doživotní penzi, která roste s počtem odpracovaných let. Za každý odpracovaný rok náleží důchod 1,8 procenta platu, nejvýše pak úředník může pobírat 70 procent. Průměrný důchod se tak pohybuje mezi 3000 až 4000 eur (81 až 108 tisíc korun). Zatím se však neví, kdo bude tyto důchody platit (pokud budou vůbec vypláceny) a jestli ně půjdou i peníze z kapes českých daňových poplatníků.

Štědré příspěvky i důchody 100 tisíc: Úředníci z Bruselu jsou „za vodou“

Pokud by Britové museli skončit, přišli by také o štědré platy. Ty začínají na 2675 eurech (70 tisíc korun) a tabulkově podle kvalifikace a počtu odsloužených let rostou až na 18 517 eur (500 tisíc korun). Běžně lidé na manažerských pozicích berou od 7185 eur výše (194 tisíc korun), což jsou většinou vedoucí oddělení, které bychom mohli přirovnat k řediteli odboru na českém ministerstvu nebo úřadu.

K tomu patří další stovky až tisíce eur jako příspěvky na bydlení nebo děti. Přijít o práci euroúředníka je navíc téměř nemožné. Tedy pokud země z EU neodejde.