18°C
„Neřešte hlouposti, ale uprchlíky,“ spílají lidé EU. Bruselu ovšem chybí páky
Lidé volají po tom, aby Evropská unie vyřešila migrační krizi, víc bojovala proti terorismu nebo daňovým podvodům. Jenže pravomoci evropských institucí v těchto oblastech jsou velmi omezené. Výlučně a nezávisle na státech může EU řešit jen velmi málo záležitostí, například cla nebo hospodářská pravidla. O ostatních záležitostech si rozhodujeme v podstatě sami. A v nejbližší době se to zřejmě nezmění, jak shrnuje další díl seriálu Blesk.cz EU 100x jinak.
Více než 80 procent občanů považuje současné řešení hrozeb terorismu ze strany EU za nedostatečné. V případě uprchlické krize si totéž mysli tři čtvrtiny lidí. Vyplývá to z celoevropského průzkumu Eurobarometr, který zkoumal názory lidí ve všech členských státech včetně Česka.
Jenže eurokomisaři, kteří jsou často kritizovaní za přehnanou aktivitu při řešení zbytečností, mohou těmto lidem vzkázat jediné: „Nemáme pravomoci, abychom to vyřešili.“ Drtivou většinu věcí si totiž stále řeší jednotlivé státy, navíc musí všechny směrnice a nařízení navrhované Evropskou komisí schválit spolu s europoslanci. Jinak nezačne nic platit.
Na co Brusel nemůže sáhnout?
Zdravotnictví, daně, obranná politika, migrační politika, průmysl, kultura nebo třeba turismus. To jsou oblasti, do kterých EU nemá Česku a dalším členským státům co mluvit. Pokud bychom chtěli, aby nám Evropská komise pomohla efektivně a účinně vyřešit problémy s uprchlíky, bezpečností nebo daňovými podvody, museli bychom se svých pravomocí vzdát. A to v dohledné době není reálné, protože o to většina členů EU nestojí.
A co může EU řešit z vlastní iniciativy? A kde státy nemohou jednat samostatně? Kromě rozhodování o měnové politice eura, která se týkají jen států eurozóny, jde především o tyto tři klíčové oblasti:
- Celní unie – EU má otevřený jednotný trh bez cel uvnitř, a proto potřebuje jednotná cla navenek, když obchoduje s USA, Čínou nebo třeba s Indií
- Hospodářská soutěž – jednotný trh bez vnitřních omezení potřebuje stejná pravidla hospodářské soutěže, aby nebyly firmy jednoho státu zvýhodňovány oproti firmám z jiného státu
- Společná obchodní politika – podobně jako cla, potřebuje EU směrem ven společná pravidla pro obchodování, protože uvnitř má propojený trh. Zboží například z Číny se nemůže do EU dovážet podle různých pravidel zemí, které do EU vstoupí dříve
I v těchto oblastech však eurokomisaři potřebují souhlas ministrů členských států, například pro změnu pravidel hospodářské soutěže nebo pro vyjednávání nové obchodní dohody.
V celé řadě oblastí má EU slovo jen částečně. Jde o takzvané sdílené pravomoci, u kterých může Komise předkládat nové směrnice, ale pokud s nimi jednotlivé státy nesouhlasí, nikdy platit nezačnou.
O které oblasti jde? Především o věci týkající se vnitřního trhu, hospodářství, životního prostředí, ochrany spotřebitele a veřejného zdraví, dopravy, energetiky, zemědělství nebo třeba výzkumu a bádání ve vesmíru. Pokud se státy společně dohodnou, že některá pravidla „ošetří“ EU, platí pak pro všechny jednotná evropská norma.
Můžeme říct, že většinu často kritizovaných směrnic (zákaz žárovek, emise sekaček, likvidace nepůvodních škodlivých druhů, jako jsou mývalové, želvy a další zvířata, nebo třeba zákaz názvu „pomazánkové máslo“) sice navrhla Komise, ale všechny státy na to kývly. Žárovky dokonce vzešly z návrhu členských států a byly schváleny v době českého předsednictví EU (rok 2009), kdy mohlo Česko do určité míry určovat, o čem se bude jednat.
Jak vzniká evropská legislativa a jakým způsobem je možné zastavit „šílené“ směrnice, Blesk.cz odhalil v samostatném článku.
Témata:
Související
Nemáte páky? Tak by evropší občané měli zrušit tuto neschopnou organizaci, která jen placena zlatem víc než si zaslouží, co dělá paní Jourová pro občany ČR, za ten plat by měla makat a to pořádně!!!
