Jak zastavit „šílené“ směrnice z EU? Česko má hned několik možností

Kdo vůbec vymýšlí a navrhuje zákony Evropské unie? S nápadem na novou směrnici může přijít prakticky kdokoliv, včetně samotných občanů. Pokud 1 milion lidí z alespoň 7 zemí podepíše petici, že by EU měla něco řešit, připraví k tomu Evropská komise návrh. Totéž platí o podnětech europarlamentu, Evropské centrální banky nebo jednotlivých států, které vymýšlejí směřování EU při jednání na půdě nejvyššího orgánu EU, tedy Evropské rady.

Každý týden se sejdou všichni evropští komisaři, aby rozhodli, které nové zákony pustí na složitou cestu institucemi EU. Nejčastější způsob přijímání se nazývá řádný legislativní proces a text návrhu při něm současně zamíří do Evropského parlamentu a Rady EU. A tyto dvě instituce se musí dohodnout, ať to stojí, co to stojí.

Hra na kočku a myš

Europoslanci (Česko jich má 21) buď návrh odsouhlasí, nebo navrhnou změny. Svůj postoj k návrhu mezitím připraví také Rada, což jsou zástupci jednotlivých členských států, včetně Česka. Pokud všichni chtějí změny, začne tak trochu hra na kočku a myš.

„Užvaněný“ Parlament, všemocná Komise a zmatek v radách. Kolik má EU orgánů?

Parlament může změny Rady přijmout a pak začíná předpis platit. Když změny odmítne, celý proces končí a návrh je automaticky neplatný. Případně začíná další jednání o změnách a vzájemné přehazování si návrhů, což trvá dlouhé týdny.

Pokud se obě strany nedokážou dohodnout, sejdou se vyjednavači a začíná speciální dohadovací řízení, ve kterém si všechny strany své připomínky otevřeně vyříkají. Výsledkem by měl být kompromisní návrh přijatelný pro obě instituce. Běží přitom čas – dohadování může trvat 6 týdnů.

Hlasování poslanců v europarlamentu | Evropský parlament

Pokud se všichni shodnout, legislativa začíná platit. Pokud se ani tentokrát nedohodnou, legislativní hra končí a může se začít znova. A nebo také ne – obvykle se stává, že je tímto plánované nařízení nadobro pohřbeno.

Všichni se hlídají

Zní to složitě, ale v principu jde o to, aby se všechny instituce EU navzájem hlídaly a nemohlo projít nařízení nebo směrnice, se kterou by europoslanci nebo zástupci jednotlivých států nesouhlasili. A právě v obou institucích má Česko své zástupce a také velkou šanci vyjednávat o tom, co je pro nás nejvýhodnější. A protože jsme malá země, je užitečné, pokud si najdeme spojence s podobnými názory.

Vstup do EU zapil pivem, teď nad ní Klaus kroutí hlavou. Jak slavili Češi?

Obvykle se menší státy navzájem podporují ve věcech, na kterých jim záleží. Takže se třeba Česko se Slovenskem dohodne, že my podpoříme jejich prioritu a v dalším hlasování pak Slováci podpoří nás. O tom, jak úspěšní budeme, to už záleží na schopnostech českých ministrů, kteří do Bruselu na jednání jezdí.

Fungování a vyjednávání v Radě EU můžeme výrazně ovlivňovat také v rámci předsednictví EU, které vždy na půl roku tuto instituci vede. Česko mělo předsednictví v roce 2009.

Uzavřené jednání eurokomisařů | Evropský parlament (repro: EuroparlTV)

Ještě jednou stručně:

1. Návrhy píše a navrhuje Evropská komise. Inspiruje se přitom z toho, co jí navrhují členské státy, europoslanci, lidé v petici nebo jiné instituce.

2. Návrh, který předloží Komise, schvalují europoslanci a členské státy (Rada EU či jinými slovy Rada ministrů).

3. Rada a europarlament se dohadují mezi sebou, než najdou výhodné řešení, jinak legislativu smetou ze stolu. Souhlasit musí obě instituce.

A kolik je potřeba hlasů ke schválení?

Při hlasování v Radě EU je potřeba tzv. kvalifikovanou většinu, což znamená, že pro návrh musí hlasovat alespoň 55 procent států (16 z 28) a zároveň tyto státy musí zastupovat 65 procent celkového počtu obyvatel EU. V Evropském parlamentu musí pro návrh hlasovat většina poslanců.