Konec šikany malých zemědělců? EU si došlápne na velké obchodní řetězce
Menší farmáři by už brzy mohli pocítit zastání evropských úředníků. V Bruselu se totiž začnou připravovat nové zákony, které omezí nekalé a často šikanující praktiky velkých obchodních řetězců při vykupování potravin. Skončit by tak měly prodeje mléka či sýrů pod cenou, navíc by europoslanci chtěli zajistit, aby produkce ovoce nebo zeleniny z Evropy úplně nevymizela.
Náklady na výrobu jednoho litru mléka jsou kolem 8 korun, jeho výkupní cena se však pohybuje hluboko pod 6 korunami. Pokud se mléko použije v mléčných výrobcích, dostanou zemědělci ještě méně, často pod 5 korun. Jde přitom jen o část problému, kterému zemědělci a menší farmáři čelí.
„Výrobci potravin a zemědělci čelí narůstajícímu tlaku ze strany obchodních řetězců, který je ještě více posílen mléčnou krizí a snahou nadnárodních řetězců uplatnit produkci ze svých mateřských zemí na trzích ve východní a střední Evropě, tedy i v Česku,“ řekla Blesk.cz Dana Večeřová z Agrární komory ČR. Podle ní se dnes na trhu pod cenou prodává řada výrobků, například sýry nebo máslo.
Praktiky obchodních řetězců potvrdili Blesk.cz také někteří menší zemědělci a farmáři, veřejně však kvůli obavám o problému hovořit nechtějí.
EU volá po spravedlnosti
Situace si všimli také europoslanci, kteří naléhají na Evropskou komisi, aby nekalé obchodní praktiky velkých obchodních řetězců začala řešit. Podle nedávno přijatého usnesení by chtěli zemědělcům zajistit spravedlivější příjmy a rovněž by se měly vytvořit zcela transparentní vztahy mezi výrobci, dodavateli a distributory potravin. Prodej pod výrobními náklady, hlavně mléka, ovoce a zeleniny, dokonce podle europarlamentu ohrožuje jejich produkci na území Evropské unie.
„Museli jsme navrhnout více opatření, protože ta současná nejsou efektivní. Je nutné vybudovat lepší vztah mezi dodavateli a obchodními řetězci,“ komentoval přijetí návrhu jeho zpravodaj a polský europoslanec Edward Czesak. Samoregulace trhu se podle něj neodsvědčila a malí výrobci potravin jsou tlačeni do kouta.
Kodexy a dohody selhávají
„Legislativní řešení je jediným možným krokem, protože se jasně v praxi ukázalo, že dobrovolné dohody a etické kodexy dlouhodobě selhávají, na což upozorňuje ostatně i tato iniciativa Evropského parlamentu,“ uvedla Večeřová. Čeští zemědělci tak snahy řešit problém na evropské úrovni vítají.
Velký spor ohledně výkupních cen rezonoval před časem i Českem. Známý výrobce mléčných výrobků Madeta se nedohodl s řetězcem Kaufland na cenách svých produktů a omezil jejich dodávání na pulty těchto obchodů. Omezená nabídka mlékárny trvá od loňského srpna, jak se situace vyvíjí, však zástupci firmy odmítli komentovat.
V Česku od letošního března platí novela zákona o významné tržní síle, která upravuje vztahy mezi obchodními řetězci a jejich dodavateli. Vyjmenovává například praktiky, které řetězce nesmí uplatňovat. Agrární komora si přesto myslí, že případná evropská regulace situaci mohla ještě vylepšit.
„K nekalým obchodním praktikám dochází ve větší či menší míře i v jiných státech EU, proto by bylo nejvhodnější přijmout alespoň rámcová celoevropská pravidla, která by teoreticky mohla být dále upravena na národní úrovni,“ dodává Večeřová.
Nestojí mi to za TO, ABYCH TO HLOUBĚJI STUDOVAL, ale nemohu se ubránit dojmu, že zemědělci ve "starých zemích" EU mají jiné dotace, než v nových. A kromě dotací EU mají ještě dotace svého státu. Jen tak se mohou dovážet potraviny na Východ pod cenou a naše zemědělství to likviduje. Silně pochybuji, že by výrobní náklady v Německu nebo Rakousku byly nižší než v Česku. Celá ta integrace Evropy je jedna velká sviňárna na úkor nových zemí.