Úrodu ohlídá družice. Brusel chce do boje s hladem zapojit moderní techniku
Tak moc Evropská unie regulovala rozvoj technologií, až se inovace v některých oblastech téměř zastavily. Jde třeba o zemědělství, kde jsou podle některých europoslanců technologické novinky naprosto nedostatečné a hrozí, že v dohledné době nebudeme mít co jíst. Podle některých odhadů by během 35 let měla poptávka po potravinách vzrůst o 70 procent. Evropský parlament proto vytáhl do boje a zemědělcům chce nové technologie dopřát.
Podle odhadů ekonomů vzroste do roku 2050 světová populace na 9,6 miliard lidí a celková poptávka po jídle tak stoupne o více než 70 procent. Budeme schopni všechny lidi nakrmit? Takovou otázku si kladli také europoslanci, a na začátku června schválili návrh, který by měl zajistit rychlý rozvoj technologií v zemědělství. Evropská komise by nyní měla připravit legislativu, která to uvede do praxe.
Ve zkratce to znamená více digitálních technologií zapojených do obdělávání půdy, traktory na polích bez řidičů nebo třeba snímání a vyhodnocování úrody na polích z vesmíru. Evropští zemědělci v tomto ohledu mají co dohánět.
Polčák: Evropě ujíždí vlak
„Evropská unie v tomto zaspala a ujíždí jí vlak. Když se podíváme na technologické postupy využívané třeba na Novém Zélandu nebo v Austrálii, mají ohromné výhody, například v oblasti zavlažování. A sucho je přitom naše klíčová otázka,“ řekl Blesk.cz Stanislav Polčák (TOP09), který tyto oblasti navštívil jako člen delegace Evropského parlamentu (EP).
Cílem iniciativy europoslanců je zajistit, aby zemědělci měli z technologického pokroku užitek. A současná legislativa tomuto rozvoji tak trochu hází klacky pod nohy. „Právní úprava EU dnes zbytečně uvaluje omezení na různé produkty a technologie a to bez vyhodnocování všech rizik,“ říká britská europoslankyně Anthea McIntyreová, která je zpravodajkou tohoto návrhu.
Jinými slovy: EU by do budoucna neměla bezhlavě zakazovat a spíše by měla rozvoj technologií podpořit. Farmáři by měli spolupracovat s vědci a postupně do zemědělství zavádět nejnovější výdobytky vědy. Vše by přitom měly finančně podpořit evropské fondy.
Rostliny, které nepotřebují „pít“
„Pokud mluvíme o pomrzu úrody nebo nějakých kalamitách, je to občas dané tím, že zemědělci využívají staré zaužívané postupy. Styk s novým technologickým vývojem je velmi malý. Sami zemědělci to přiznávají,“ vysvětlil Polčák. Podle něj je důležité být v tomto ohledu „aktivistický“ a vysvětlit zemědělcům, co by jim rozvoj technologií mohl přinést. „Je to sázka na budoucnost. Dnes je poznání na velmi vysoké úrovni a zemědělci by neměli ztrácet kontakt se světem,“ myslí si.
Jako příklad uvádí Bavorsko, kde se zapojováním technologie do zemědělství začali intenzivně zabývat už před několika lety a nyní „sklízejí“ výhody. „Mají neuvěřitelné výsledky. Třeba stroje s videokamerou, které obdělávají pole a dokážou odlišit rostlinu na úhynu,“ dodává europoslanec.
Velká pozornost má být věnována například šlechtění rostlin. Například tak, aby ke svému růstu potřebovaly méně vody. Dnes se podle zprávy EP jen v zemědělství spotřebuje až 70 procent sladké vody, a to by se mělo změnit. Cílem je také pěstovat více úrody na menších plochách a vyzkoumat, jak snížit vliv farmaření na životní prostředí.
