Lékaři i sestry utíkají z Česka za lepším. Nahradí je „dovoz“ z Ukrajiny

„Samozřejmě, že přijímání cizinců může špatnou personální situaci zlepšit. Rizikem je, že ČR pro ně bude jen přestupní stanicí (zejména u lékařů) a po nějaké době se posunou dál na Západ do zemí, kde si zdravotníků více váží,“ okomentoval projekt pro Blesk.cz mluvčí České lékařské komory Michal Sojka.

Dalším zádrhelem podle Sojky může být i jazyková bariéra. Zvládnutí českého jazyka je sice povinnou součástí aprobační zkoušky, kterou musí cizinci skládat, ministerstvo ale může nároky snížit.

„Jsou náznaky, že ministerstvo umožňuje některé potřebné zkoušky (tzv. aprobační zkouška pro lékaře studující mimo EU) dělat nikoliv v češtině, ale v ruštině. Rozhodně přeci není povinností pacientů, aby se učili cizí jazyk, ale pracovníků, kteří zde chtějí pracovat, aby se naučili češtinu,“ popsal Sojka. Dodal, že pro lékařskou komoru je dodržování zákonů podmínkou a odmítá jakékoliv změkčování kvalitativních kritérií, k čemuž může personální krize vést. 

Lékaři: Vraždící schizofrenici? Děsí je české zavírání do léčeben, tak se neléčí

Ministerstvo zdravotnictví ovšem ujišťuje, že nic takového nehrozí. „Schopnost odborně se vyjadřovat v českém jazyce v rozsahu nutném k výkonu zdravotnického povolání se ověřuje v průběhu výkonu aprobační zkoušky. Tuto ústní část zkoušky musí vykonat všichni cizinci ucházející se o možnost pracovat v českém zdravotnictví,“ řekl Blesk.cz Ladislav Šticha, mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Prvních 25 sester z Ukrajiny by mohlo nastoupit v září

Česká asociace sester má podle slov prezidentky Martiny Šochmanové naopak z návrhu radost a myšlenku vítá. Věří, že ukrajinští pracovníci pomohou zmírnit současnou krizi. Nedostatek sester je totiž v tuzemsku alarmující, chybí jich téměř tisícovka. Sestry jsou tak přetížené, mají spoustu přesčasů a jsou pod velkým tlakem.

„Naopak na Ukrajině podle našich informací není pro sestry tolik pracovních příležitostí. Proto došlo k navázání spolupráce 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a univerzity v Užhorodu, které společně po odborné i jazykové stránce připravují ukrajinské sestry na práci v českých nemocnicích,“ uvedla pro Blesk.cz Šochmanová. Zatím se jedná o 25 pracovnic.

Lékařská komora znovu uhodila na premiéra: Potřebujeme peníze pro nemocnice

Tuzemští pacienti se prý nemají čeho obávat. „Byly pečlivě vytipovány a kritéria výběru byla opravdu velmi přísná. Jsou to tedy ty nejlepší z nejlepších. Sestry se již rok učí česky a v současné době čekají na víza a pracovní karty. Pokud by šlo vše hladce, mohly by do českých nemocnic nastoupit již v září,“ zmínila Šochmanová. Odmítla tak jakékoli pochybnosti o jazykové vybavenosti nově příchozích. 

Zpočátku budou Ukrajinky pracovat jako pomocná síla a teprve až se osvědčí a složí potřebné zkoušky, nastoupí na pozice sester. Když všechno dopadne dobře, je v plánu přijmout i další pracovníky či pracovnice. Pokud bude o tuzemská místa zájem.

„Ajťáky“ Česko nezaujalo

Zájmu chce ministerstvo zahraničí napomoci tím, že ukrajinským odborníkům maximálně zjednoduší zpracování žádostí o zaměstnaneckou nebo modrou kartu. Na projektu se podílí i ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo vnitra, zdravotnictví i práce a sociálních věcí.

Pilot byl - i přes nelibost odborů - spuštěn v listopadu 2015. Původně se zaměřoval na IT experty a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu. Ukrajinští zájemci měli doplnit stavy zaměstnanců v českých firmách, které si dlouhodobě stěžují na nedostatek - převážně technicky orientovaných - odborníků. To se ale tak úplně nepodařilo a Hospodářská komora celou akci nazvala „fiaskem“. Kvóta byla totiž stanovena na 500 žadatelů a po půl roce fungování se přihlásilo pouze 69 zájemců.

Ministerstvo zahraničí v květnovém zhodnocení zkonstatovalo, že byly podmínky nastaveny příliš přísně a nastavené platové ohodnocení nebylo dost atraktivní. Rozhodlo se tedy pro několik změn, mezi ně patří i zmiňované rozšíření projektu na zdravotnický personál. Kromě toho bude zaměstnavatel místo minimální mzdy pro modré karty muset pracovníkům zaručit průměrnou oborovou mzdu v kraji. 

Záchrance chybí lékaři: V kterém kraji vám nemusí přijet včas na pomoc?

Uvolněna bude také povinnost pro firmy zaměstnávat v období 2 let před zařazením do projektu 5 osob. Nově bude nutné v daném období zaměstnávat pouze 3 osoby. „Tato podmínka se snižuje zejména s ohledem na lékařské praxe a malé firmy, které mají málo zaměstnanců, a přestože splňují ostatní podmínky, nemohly být do projektu zařazeny,“ uvedl resort zahraničí v tiskové zprávě. 

K 14. červnu se tak do projektu přihlásilo celkem 87 uchazečů. „Největší zájem byl o IT profese, dále o profese řídící a zdravotnické,“ popsal Blesk.cz Jiří Vaněk, odborný referent tiskového oddělení ministerstvo práce a sociálních věcí. 

Prezident České lékařské komory hovořil i ve Studiu Blesk: