„Upálením vyburcoval společnost.“ Lidé uctili Palacha u jeho staronového pomníku

Při přibližně hodinovém ceremoniálu promluvili například bývalý rektor Univerzity Karlovy a současný senátor Václav Hampl (nestraník za KDU-ČSL), podle kterého se smrt Jana Palacha stala pro české dějiny velice důležitou, protože v roce 1989 motivovala sérii výrazných protivládních protestů. Na jeho slova navázal kardinál Dominik Duka, že to byli právě českoslovenští studenti, kteří v průběhu 20. století několikrát obětovali vlastní život víře, že společnost nemůže řídit násilí.

Podle slov děkanky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Mirjam Friedové naplňují Palachův odkaz například ti studenti, kteří letos dobrovolně vyrazili pomáhat do uprchlických táborů na Balkán. „Není možné vzpomínat na Palacha a zároveň odpírat pomoc potřebným,“ řekla ve svém projevu.

„Nová generace netuší, jaký byl minulý režim.“ Kníže a Kalousek uctili Palacha

Při přestřihnutí pásky promluvila i dcera sochaře plastik 

Před slavnostním přestřižením pásky promluvila také dcera amerického sochaře a architekta českého původu Johna Hejduka Renata. Původní verze plastik Hejduk věnoval Václavu Havlovi a lidem v Československu. Obě dřevěné sochy byly tehdy instalovány na Pražském hradě. Postupně ale chátraly a v roce 2000 byly odstraněny. Když se architekt krátce před smrtí dozvěděl o projektu, jehož cílem bylo sochy obnovit, mělo to prý pro něj nesmírnou cenu.

Hejduka k jejich vytvoření inspirovala báseň amerického spisovatele Davida Shapira Pohřeb Jana Palacha, kterou napsal v roce 1969 na základě novinové zprávy o jeho činu. Trpící matku, o níž je jeden z veršů básně, symbolizuje tmavší z obou věží, jejího syna-světlonoše reprezentuje druhá světlejší. Z hranatých soklů obou plastik vycházejí plameny. 

Dům Jana Palacha předělají na památník, zahradu na meditační centrum

Palacha uctili i premiér s ministrem pro lidská práva 

Památku Jana Palacha uctil i ministr pro lidská práva. „Myslím si, že jeho čin nám má trvale připomínat, že je potřeba pečovat o hodnoty jako je svoboda a demokracie a ochrana lidských práv, protože je možná někdy považujeme za příliš samozřejmé,“ řekl Jiří Dienstbier novinářům u pomníku Jana Palacha před Národním muzeem. Oběť Palacha i dalších lidí, kteří položili život v boji za svobodu, je prý nutné neustále připomínat. 

Společně s ním k pomníku Palacha položil kytici i premiér Bohuslav Sobotka. Podle něj se svým činem pokusil vyburcovat lidi, aby se nastupující normalizaci nevzdávali, a to i přesto, že se mu to zřejmě nemohlo podařit. Navždy prý bude symbolem mladé generace, která zažila politické uvolnění v roce 1968. „Celá tehdejší mladá generace si v sobě nesla i vzpomínku na Jana Palacha a jeho obětavý, tragický a hrdinský čin,“ upřesnil Sobotka.