Dětem uprchlíků hrozí smrt. USA je odmítly, protestní hladovka se změnila v horor
Hladovku zahájili poté, co je USA odmítly přijmout do země. Po dvou týdnech jsou na tom nejhůře zejména děti. Čtrnáctiletý mladík přišel o většinu svalové hmoty a už nikdy nebude moct chodit bez asistence, dvanáctiletému chlapci a dalším malým dětem hrozí smrt, uvedl deník Guardian k případu íránských uprchlíků strádajících v australském detenčním centru.
Největší nebezpečí hrozí dvanáctiletému chlapci, zdravotníci se obávají o jeho život. Pokusili se dokonce zajistit jeho převoz do nemocnice v Austrálii, nakonec se jim to ale nepodařilo.
Ve špatném stavu je také čtrnáctiletý mladík, který během dvou týdnů ztratil podstatnou část svaloviny, podle lékařů už nebude nikdy schopen normálně chodit. V ohrožení jsou také malé děti, jejichž rodiče jsou tak zesláblí, že nejsou schopní se o ně postarat.
„Všichni na ostrovu víme, že situace je kritická. Nejde jen o současnou hladovku, ale o podmínky, ve kterých tam uprchlíci žijí. Varovali jsme, že někdo, pravděpodobně dítě, za těchto okolností může zemřít,“ sdělili pracovníci tábora Guardianu.
Příběh malého Íránce
Dvanáctiletý chlapce žije se svými rodiči a sestrou v táboře už téměř pět let. Rodina utekla z Íránu a její členové na ostrově získali status uprchlíka a zažádali o přesídlení do USA. To jim ale bylo odepřeno, stejně jako téměř všem Íráncům. Ti na protest zahájili hladovku. Chlapec už dva týdny odmítá pít a jíst, zdravotníci mu museli dát sedativa a podat mu potravu nitrožilně, aby ho udrželi naživu.
„V Canbeře dobří vědí, čemu čelíme, nedělají ale nic proto, aby nám pomohli krizi zastavit,“ dodal další pracovník uprchlického centra. Podařilo se jim však zajistit převoz dvou dětí do Austrálie. Jedním je osmiletý autistický chlapec vyžadující speciální péči, která na Nauru není dostupná. Jeho matka je už rok v katatonickém stavu.
Převoz dětí
Do australské nemocnice zamíří také mladík, který je uvázaný na lůžku. Hladovka a jeho rapidně zhoršující se duševní zdraví zapříčinily, že není schopný se o sebe postarat. Kvůli ztrátě svalové hmoty už zřejmě nikdy nebude mít sílu pohybovat se bez asistence. Obě děti opustí ostrov do konce tohoto týdne, o převoz autisty žádali pracovníci tábora už rok.
Ostatní děti ale zůstávají na ostrově, celkem jich tam v současnosti žije 130. Jen zlomek z nich ale dosáhl statutu uprchlíka. Jejich zdravotní stav je v mnoha případech vážný, žádostem o jejich převoz do nemocnice nebylo vyhověno. Zvláště kvůli vysokým nákladům na přepravu, od loňského prosince se 14 žádostí k převozu dětí dostalo až před federální soud, který je i přes prvotní odpor vlády schválil.
Syndrom rezignace
Mezi dětskými uprchlíky na Nauru se vyskytla nebezpečná mentální porucha, tzv. syndrom rezignace. Děti postupně odmítají jíst, pít, mluvit, pohybovat se a chodit na záchod. V dalším stadium přestanou otvírat oči. Od 90. let byly zaznamenány stovky případů, u mnoho pacientů vedla záhadná apatie až ke smrti.
O hrozivých následcích protestní hladovky před zahájením Fóra tichomořských ostrovů informovali pracovníci detenčního centra. Fórum proběhne příští měsíc a situace v uprchlických centrech bude jedním z jeho hlavních témat.
Já nevím o co jde, proč se z toho dělá takové drama. Pro hladovku se rozhodli sami ze své vůle. Nikdo je k tomu nenutil, naopak se jim snaží pomoci.