Ruský gambit v Sýrii: Geniální tah, nebo osudová chyba Putina?

Přilévání oleje do ohně

„Je tu logický rozpor v postoji Ruska… Rusko říká, že chce bojovat proti Islámskému státu, ale zároveň podporuje režim Bašára Asada (50). To povede jen k eskalaci občanské války v Sýrii. Je to přilévání oleje do ohně,“ okomentoval ruskou intervenci americký ministr obrany Ashton Carter (60).

Bombardují islamisty, nebo opozici?

Chálid Chúdža, šéf syrské opozice podporované Západem, „ruskou vojenskou agresi v Sýrii“ odsoudil. Uvedl, že všech 36 obětí ruských náletů byli civilisté a nezahynul prý žádný islamistický bojovník.

„Záměrem Ruska není bojovat proti Islámskému státu, ale prodloužit život Bašára Asada (legitimní syrský prezident, pozn. red.),“ tvrdí Chúdža. Podle Chúdžy Rusko „užívá svou vojenskou sílu k podpoře války Asadova režimu proti civilistům“. Podobně zhodnotil první letecké údery i Pentagon. „Zdá se, že útoky byly v místech, kde podle všeho žádné síly IS nejsou,“ řekl šéf Pentagonu Ashton Carter.

Rusko oficiálně zaútočilo na ISIS: Bombardují opozici, hlásí diplomaté

Neposlouchejte Pentagon

Ruský ministr zahraniční Sergej Lavrov (65) na informace o tom, že Rusko nebombarduje islamisty, ale opozici, reagoval podrážděně: „Neposlouchejte Pentagon, když mluví o našich náletech,“ odpověděl Lavrov stroze americké novinářce na tiskové konferenci.

Předtím však novinářům poskytl poněkud obšírnější odpověď. „Zvěsti o tom, že cílem našich úderů nejsou pozice islamistů, nejsou ničím podloženy. Velmi dbáme na to, aby údery byly přesné a zasáhly pouze pozice a objekty ozbrojených teroristických uskupení,“ prohlásil Lavrov.

Informační válka?

Zda Rusko bombarduje opozici nebo islamisty, tak zůstává předmětem sporů. Prvotní informace o smrti desítek civilistů nakonec OSN ani Pentagon nepotvrdil, zprávu totiž nešlo nezávisle ověřit, neboť ji zveřejnila opozice.

Maria Zacharova z ruského ministerstva obrany má však jasno: „Jak už bylo mnohokrát řečeno, s operací proti Islámskému státu jsme začali po oficiální žádosti Damašku. Ještě než jsme začali s prvními údery, už se v médiích začaly objevovat zprávy, že hynou civilisté. Jedná se o informační válku, na kterou se někteří dobře připravili.“

Rusko diktuje

Západní koalice též zaskočila razance, s jakou Rusko vstoupilo do syrského konfliktu. Moskva suše nařídila Američanům, aby do hodiny vyklidili vzdušný prostor a stáhli jednotky z oblasti, kde udeří ruská letadla.

I když Američané zareagovali ústy svých představitelů na letecké údery spíše negativně, kandidát na prezidenta USA Donald Trump (69) situaci zhodnotil přímočaře: „Už nás nerespektují, nerespektují našeho prezidenta, a proto dělají to, co dělají. Pokud ale útočí na Islámský stát, nemám s tím problém." 

Od tzv. Majdanu na Ukrajině došlo k výraznému ochladnutí vztahů mezi Ruskem a Západem. Rusko tvrdí, že se snažilo nalézt se Západem společnou řeč, ale nekonečný koloběh sankcí vnímá jako iracionální rozhodnutí a do jisté míry tak Ruská federace přestala dbát na názory "zahraničních partnerů", jak Putin nazývá země euroamerického civilizačního okruhu.

Kerry jednal s Lavrovem o vojenských operacích v Sýrii

Putinův gambit

Proč Putin poslal ruskou armádu do Sýrie až nyní, čtyři roky poté, co v zemi vypukla občanská válka, zůstává záhadou. Rusko tvrdí, že chce zničit Islámský stát, USA pro změnu říkají, že chce Moskva podpořit syrského prezidenta.

Paradoxně, obě dvě mocnosti mají možná pravdu. Islámský stát se nachází pouhých 30 km od Damašku a Rusko chce zamezit svržení prezidenta ať už islamisty, či „umírněnou“ opozicí, kterou podporuje Západ. Putin se zřejmě nemusí obávat, že mu vojenská intervence sníží popularitu mezi obyvatelstvem. Intervenci podpořila ruská pravoslavná církev, která dlouhodobě upozorňuje na de facto genocidu křesťanů v oblasti. A v armádě je prý o „syrskou misi“ dokonce zájem. Valentina Melnikova z organizace Matky vojáků, která je jinak kritická ke Kremlu, dokonce prohlásila, že se vojáci „poperou“ o možnost sloužit v Sýrii. Důvodem jsou prý štědré diety.

Sobotka: Proti komu Rusové v Sýrii útočí, zatím nevíme

Reakce regionu

První reakce okolních států na angažovanost Rusů jsou spíše pozitivní. Irácký ministr zahraničí Ibrahim Al-Džafari (68) prohlásil: „Čím více zemí se zapojí do boje proti terorismu, tím lépe. Terorismus pronikl ze Sýrie i do Iráku a možná i dále.“

Saúdové nespokojeni

Ruský zásah se ovšem nelíbí bohaté Saúdské Arábii. „Buď Asad a jeho hlavní spojenci Rusko a Írán přistoupí na předání politické moci s odstoupením Asada, nebo Saúdská Arábie a její spojenci změní poměr sil a dáme velmi jasně najevo, kam tato akce povede,“ prohlásil Adel Al-Jubeir (53).

Rusko ovšem trvá na tom, že odstranění Asada nepřichází v úvahu. „Jsem hluboce přesvědčen, že jakákoliv akce na odstranění legitimní vlády způsobí situaci, která bude připomínat Libyi nebo sousední Irák. Neexistuje jiné řešení než posílit současnou vládu a podpořit ji v boji proti terorismu,“ prohlásil Putin.

Syrský hlas

Samotná Sýrie zásah Ruska vítá, aspoň tedy oficiální vláda. „Rusko své kroky s námi kooperuje. Putin přizval ostatní státy, aby se zapojily do boje proti terorismu. Aliance vytvořená USA a Západem nerespektovala mezinárodní právo ani nekoordinovala své kroky se syrskou vládou. Nemyslím si, že opravdu chtěli bojovat proti terorismu,“ řekla poradkyně prezidenta Asada Bouthaina Shaaban.

Geniální tah?

Pro samotné Rusko se jedná o první vážnou vojenskou misi od rozpadu SSSR na cizím území. Sovětský svaz měl na Blízkém Východě do svého rozpadu poměrně velký vliv a analytici se shodují v tom, že pokud Putin v Sýrii uspěje, může Rusko získat část vlivu zpět. Další komentátoři pro změnu upozorňují, že ruský prezident v podstatě neměl na výběr. Rusko má totiž v Sýrii námořní základnu, a kdyby padla vláda prezidenta Asada, osud základny by byl více než nejistý. Rusko by tak ztratilo i ten zbytek vlivu, která doposud v regionu mělo.