14°C
Schwarzenberg udeřil: Se zlem se musí bojovat. Proč jsou Češi ufňukánci?
Kdo zradil, kdo nebojoval a proč jsou Češi ufňukánci? Šlechtic, exministr zahraničí a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg (80) promluvil o přelomových osmičkových letech, která mají letos kulatá výročí. Exkancléř Václava Havla (†75) přišel do kavárny ve svém typickém motýlku, objednal si čaj a podělil se o svůj pohled na české dějiny. Rozhovor proběhl 25. září, týden poté se o Schwarzenberga pokoušel zápal plic.
Letošní rok je ve znamení osmičkových výročí. Které je důležité pro vás?
Pro mě je velice důležitý rok 1938. Tehdy československá politická reprezentace naprosto selhala. A to poučení je, že se nesmí kapitulovat. Se zlem se musí bojovat hned od začátku a nevzdávat se.
O Mnichovu se mluví spíše jako o zradě našich tehdejších spojenců... Vy to vidíte jinak?
Angličané nám tehdy nebyli vůbec zavázáni. S Francií jsme ale smlouvu měli. Oba stáy si nicméně uvědomovaly tragédii situace. Mě ale ani tak nezajímá, co dělali jiní. Spíše to, co jsme dělali my. Důležitá je ta výmluva, že oni nás zradili. To je výmluva. My jsme tehdy měli konat a my jsme měli bojovat!
Rok 1918 podle vás tak velký význam nemá?
Ne. Tehdy totiž vznikl stát, který dnes již neexistuje. Československá republika na mapě není. A tehdejší ideály jsme všechny opustili. Nejprve myšlenku československého národa. Pak i myšlenku společného státu. Pak Masaryk hodně propagoval i naše evropanství. A na to řada současných politiků také kašle. V posledních týdnech jsme zradili i myšlenku humanity. Všechno, s čím na 28. října naši předkové nastoupili, jsme zradili. A nad tím, co teď děláme, bychom se měli zamyslet.
A co bychom si podle vás měli vzít z odkazu T. G. Masaryka?
Evropanství i humanitu. A ještě abych nezapomněl, heslo nebát se a nekrást jsme zkrátili na nebát se a krást. Říkám, že státy by měly s těmi ideály, na kterých byly stavěny, zacházet lépe.
Účast 47 %
Zdá se, že současný prezident Miloš Zeman se ale k odkazu T. G. Masaryka hrdě hlásí...
Já bych si ani tak nepřál, aby se k těmto ideálům hlásil, spíše by Masarykovy ideály měl prosazovat. A tím narážím například na současný boj hlavy státu proti emigrantům. Jde o to konat.
Z osmičkových výročí jsme ještě nezmínili rok 1968.
Tehdy už se jen projevil dozvuk roku 1938 či 1948, kdy se národ jednoduše naučil kapitulovat.
Pamatujete si například, kde vás 21. srpen 1968 zastihl?
Měsíc předtím jsem byl v Praze, 21. srpen mě ale zastihl ve Vídni. A měl jsem potom spoustu práce. Vídeň tehdy byla plná uprchlíků. A například se na mě obrátil významný vídeňský nakladatel s tím, že je u něj skupina spisovatelů z Čech, jestli bych některé nemohl ubytovat. Přijel přitom menší autobus a z něj vystoupil například Milan Kundera. A samozřejmě jsme také hodně pomáhali rodinám našich někdejších zaměstnanců z jižních Čech.
Ve Vídni později skončil také herec Pavel Landovský...
Ano, to ale bylo až v roce 1978. Později také přišel Pavel Kohout.
Nejhorší na tom je že takové zrudy tunelářské,podrazácké,zákeřné jako blekota,Kalousek,Pospišil,Drahoš,Němcová,Farský,Gazdík,Herman,Bělokřivák,smečka pirátu,lidovcu,top atd se cpou do ovládnutí našeho vyrabovaného státu jsou jak vlci kteří cití kořist jsou schopni podrazu,křiváren jen se dostat ke korytum.