ANO se postavilo proti vlastním. Dohady o rozpočtu EU ve Sněmovně skončily

„Těch peněz budeme dostávat stále míň. Náklady na Evropskou unii, kde EU přicházejí s navýšením rozpočtu o 23 %. Proč jsou náklady stále vyšší? To se mi nelíbí. Navýšení na bezpečnost a obranu také nechápu. My chceme naplnit naše závazky v NATO, což bude znamenat navýšení nákladů na armádu o 150 %. Proč máme brát peníze z EU rozpočtu na zbrojení? To si myslím, že není dobře. Koheze a zemědělství se snižují, většina států, včetně V4 ji přitom chtějí. Jsem k tomu návrhu velice kritický,“ shrnul svůj postoj k víceletému finančnímu rámci premiér Andrej Babiš (ANO).

Sněmovna nakonec odmítla, aby Unie hledala „nové zdroje“, jak zalepit díru po brexitu. Češi chtějí, aby peníze našla EU šetřením v rámci dosavadních příspěvků států. Eurokomisař pro rozpočet Oettinger přitom chtěl půlku díry lepit šetřením, druhou půlku navýšením příspěvků.

Poslanci už dvakrát debatu o výhledovém rozpočtu Unie přerušili, tentokrát už ji dokončili. Bylo to s očekávaným výsledkem, ale překvapivým dodatkem. Sněmovna podpořila usnesení Jana Skopečka z ODS, které odsoudilo postup Evropského parlamentu vůči Maďarsku. „Sněmovna považuje za chybné a nešťastné hlasování Evropského parlamentu proti suverénnímu státu Maďarsko ve smyslu aktivace článku sedm Lisabonské smlouvy. Tento postup jen dále prohloubí příkopy a nedůvěru mezi starými a novými členskými státy EU,“ znělo usnesení.

Z českých europoslanců podpořili sankční řízení zástupci ANO a TOP 09, dále Stanislav Polčák (Starostové a nezávislí) a Miroslav Poche (ČSSD). Proti hlasovali poslanci za KDU-ČSL, ODS, Svobodné a KSČM a také Jan Keller za ČSSD. Premiér Babiš si poté europoslance za své hnutí pozval „na kobereček“, s maďarským protějškem Orbánem si totiž pěstuje dobré vztahy. „My ty hodnoty máme, a jestli někdo říká něco o Polsku a Maďarsku a říká, že já jsem ohrožení demokracie, potom se tomu musím smát,“ prohlásil v září Babiš.

Evropský parlament si vyšlápl na Maďarsko. Komise by měla prověřit situaci ohledně právního státu v zemi Viktora Orbána | Evropský parlament

Premiérův názor v úterý podpořili poslanci jeho hnutí a postavili se tak rovněž proti svým kolegům v europarlamentu. Kritikou oplývající premiér se přitom při hlasování zdržel, stejně jako jeho pravá ruka Jaroslav Faltýnek a členové vlády Vojtěch, Ťok, Brabec nebo Dostálová. Důvodem může být fakt, že o postupu kolem Maďarska bude nakonec rozhodovat Evropská rada, tedy premiéři a prezidenti členských zemí a Babiš si nechce zbytečně zavírat dveře. 

„Celé to hlasování je zbytečné. O situaci v Maďarsku bude rozhodovat evropská rada, nikoli evropský parlament nebo čeští poslanci,“ reagoval Babiš pro Blesk Zprávy.

Nepřihlášen zůstal předseda Sněmovny Radek Vondráček, který dal také od vlastních europoslanců v září ruce pryč. Babiš je tehdy dokonce označil za zrádce.

„Nedokážu si představit, proč by označoval nejen mě, ale také své europoslance za zrádce a přispíval k vlně agrese, která se šíří sociálními sítěmi. Já jsem se od původního programu (hnutí ANO pro evropské volby) neodklonil,“ napsal na Twitteru po hlasování v europarlamentu například jeho místopředseda a bývalý blízký člověk Babiše Pavel Telička. Ten se už ale s hnutím rozešel. Stejně jako on ale hlasovali i Dita Charanzová a Martina Dlabajová, které s Babišem vazby nezpřetrhaly.

Orbán se neubránil. Europoslanci jdou po Maďarech kvůli ohrožení hodnot EU

„Řízení s Maďarskem nebylo zahájeno kvůli tomu, že nechce přijímat uprchlíky, jak je to mnohými na sociálních sítích interpretováno. Jedná se o jiné znepokojující záležitosti, jako je omezování pravomocí ústavního soudu, omezování svobody médií, činnosti neziskových organizací apod.,“ vysvětlil svůj postoj Telička.