Masaryka vyhodili z okna „jako pytel brambor“. Vraha vydírali, tvrdí spisovatelka

Autor: Jaroslav Šimáček - 
23. 9. 2017
06:20

Žádná sebevražda, Jana Masaryka zavraždili, vyhodili ho z okna „jako pytel brambor“, říká na základě své hypotézy spisovatelka Václava Jandečková. Vychází přitom z výpovědí Jana Bydžovského, úředníka z Masarykova ministerstva, kterého zatkli pro špionáž. Při výsleších StB měl následně, k překvapení vyšetřovatelů, začít mluvit právě o Masarykově vraždě.

Spáchal Jan Masaryk, syn Tomáše Garrigua Masaryka, 10. března 1948 sebevraždu, nebo byl zavražděn? Spisovatelka Václava Jandečková je na 99 procent přesvědčena, že šlo o vraždu. A právě úředník z ministerstva zahraničí Jan Bydžovský mohl být dle ní jedním z mužů, kteří Masaryka vyhodili z okna Černínského paláce na dlažbu.

Na Bydžovského výpovědi StB narazila Jandečková v době, kdy pátrala po historii své vlastní rodiny. Její dědeček Ota Tulačka organizoval ilegální přechody lidí přes hranice Československa – pomáhal jim do americké zóny v Bavorsku. V květnu 1950 jej státní soud v Domažlicích uznal vinným z velezrady a vyzvědačství, 14 let pak strávil v komunistických kriminálech.

Kritici hypotézy Jandečkové uvádí, že spisy StB v tomto ohledu spolehlivé nejsou a Bydžovský mohl být k doznání přinucen. Jandečková však poukazuje na nesrovnalosti a otazníky, které ji vedou stále blíže k tomu, že Bydžovský znal věci, jež mohl vědět pouze účastník vraždy.

Blesk.cz: Proč jste se začala věnovat případu smrti Jana Masaryka?

Kauze nevyjasněné smrti Jana Masaryka jsem se začala věnovat proto, protože jsem sama sebe chtěla přesvědčit o tom, že výpovědi Jana Bydžovského, které poskytl počátkem 50. let, nemohou být pravdivé. Ačkoliv se to týká případu Jana Masaryka, kauze Jana Bydžovského se nikdo nevěnoval. Na materiály, které se Bydžovského týkají, jsem narazila už před několika lety při psaní své první knihy.

Pátrala jsem tehdy po činnostech lidí, kteří spolupracovali s mým dědečkem, politickým vězněm a příslušníkem protikomunistického odboje. Měl ilegální skupinu – ve spolupráci s lidmi z amerického velvyslanectví a ministerstva zahraničí – a pomohl desítkám lidí dostat se za hranice. Organizoval mj. přechod Ivany Tigridové (manželka Pavla Tigrida – pozn. red.) nebo celé rodiny Jaromíra Smutného, kancléře Edvarda Beneše a přítele Jana Masaryka. A také spolupracovníků Bydžovského, včetně jeho nejlepšího kamaráda. Narazila jsem tehdy na Bydžovského výpovědi, které mě šokovaly.

Kdo byl Jan Bydžovský, Masarykův údajný vrah?

Jan Bydžovský byl velmi inteligentní člověk, jeho otec byl ostatně rektor Karlovy univerzity, profesor Bohumil Bydžovský. Znal několik jazyků, už před válkou pracoval v zahraničí, během války spolupracoval s československou vojenskou rozvědkou, kterou řídil plukovník František Moravec, později se stal přednostou šifrového oddělení na exilovém ministerstvu zahraničních věcí v Londýně. Na nejtajnějším oddělení, co na úřadě existovalo.

Měl strašně rád svou rodinu, byl pečlivý, sečtělý. V žádném případě to nebyl člověk povahově zlý, za určitých okolností se však smrti Jana Masaryka skutečně mohl účastnit – z donucení. On sám vypovídal, že byl vydírán, že to musí udělat. Když ho zatkli, tak mu mohly povolit nervy a začal vypovídat nejen o své špionážní činnosti. Říkal věci, které by neznal člověk, který v Masarykově bytě nebyl.

Co výpovědi Masarykova údajného vraha obsahovaly?

Protože byl Bydžovský zatčen pro podezření na špionáž, ve výpovědích nejprve popisoval svoji činnost na ministerstvu i tu, která spočívala v tom, že předával některé informace osobám napojeným na západní rozvědky. Plynule však přecházel k popisu své role, kterou měl sehrát v Černínském paláci. A z toho vychází moje hypotéza.

Bydžovský ve výpovědích tvrdil, že šlo o vraždu a že u ní byl. Začalo to tím, že měl být přeložen do Vídně, tam však nechtěl jít, protože si tam nemohl vzít rodinu. Šel za svým nadřízeným a ten mu sdělil, že mu pomůže, ale že musí provést úkol, který je nesmírně důležitý. Protože se ho pan Bydžovský zděsil, tak mu bylo vyhrožováno, že když to neudělá, tak to odnese jeho rodina. Že ta příslušná tajná služba má dlouhé prsty. Dostal příkaz, že to musí provést, jinak jeho rodina bude trpět.   

Která z tajných služeb?

Bydžovský se měl domnívat, že mu to nařídila britská tajná služba, se kterou dříve spolupracoval. Ale ve skutečnosti celou sofistikovanou zpravodajskou hru mohly řídit sovětské zvláštní služby, které měly Černínský palác pod kontrolou a odposlouchávaly vysoce postavené úředníky. Mohly tak jednoduše tahat za nitky. Skuteční vrahové v pozadí potřebovali na ministerstvu někoho, koho mohli ke svým vražedným intrikám zneužít. Právě sovětské tajné služby se mohly domnívat, že Jan Masaryk plánuje prchnout ze země a že by to mohlo ohrozit legitimitu nové Gottwaldovy vlády.

Video Byla to vražda. Masaryka vyhodili ho z okna, říká spisovatelka Jandečková. - Blesk - Jaroslav Šimáček
1080p 720p 360p

Co se dle vaší hypotézy mělo stát v osudný den v bytě Jana Masaryka?

Jan Bydžovský dostal uspávací prášky a depeše, které měl přinést ve večerních hodinách do bytu Jana Masaryka. Měl mu sdělit, že dostal od svého nadřízeného depeše, které musí Masaryk neprodleně vyřídit. A že počká, až to Masaryk udělá, aby je mohl odnést zpět. Bydžovský přišel do Černínského paláce, Jan Masaryk tehdy údajně něco psal. Bydžovský mu předal depeše, Masaryk si je pročítal. Listoval jimi a během té doby kouřili.

Bydžovský měl dát Masarykovi uspávací prášky do pití, které tam měl Masaryk údajně vždy připravené. Poté měl Jan Masaryk říci, že je unavený, že mu není dobře a šel si lehnout na otoman. Bydžovský šel k němu, Masaryk ještě říkal, že si budou povídat, pak mu však padly ruce a z nich mu vypadly depeše. V té době se otevřely dveře a nakoukl tam údajný spolupracovník Bydžovského, plukovník František Fryč. Když byli přesvědčeni, že je Masaryk uspaný a nebude se bránit, tak ho měli odnést do koupelny a to tím způsobem, jak Bydžovský opakovaně popisoval do největších detailů.

Masaryka následně odnesli z pracovny a vyhodili v koupelně z okna?

Jana Masaryka vzali, Bydžovský ho měl držet za nohy, Fryč pod rameny. Bydžovský šel údajně zpětně, kopl do dveří, které vedly do chodbičky, aby je otevřel. Nesli tělo chodbičkou a při té příležitosti do něčeho strčili a něco se rozsypalo. Nevěděli, co to bylo. Tento detail, tento moment Jan Bydžovský několikrát v podrobných výpovědích zmínil. Nevěnovali tomu, do čeho vrazili, pozornost, v koupelně nesvítili a šli dál.

Tělo měli údajně vyhodit z okna tak, že položili nejprve nohy na parapet a pak vyhodili tělo asi jako pytel brambor – nohama napřed, břichem dolů, aby to vypadalo, že Masaryk skočil. Když se vrátili, zjistili, že ty rozsypané věci byly žiletky. Jeho spolupracovník tvrdil, že to uklidí a Bydžovský se již může vytratit. Nakonec se tam žiletky skutečně našly.

Kde?

Je zajímavé, že většina z nich byla poházena na umyvadle, ale některé se našly zapadlé tu pod umyvadlem, tu u dveří, protože na ně nebylo vidět. To je další závažný moment, protože o skříňce, která byla v koupelnové předsíni, nikdo nikdy nemluvil a nebyla ani na náčrtku kriminální policie, která jej dělala, než byla odvolána StB. O skříňce nikdo nevěděl a je divné, že Jan Bydžovský o tomto momentu vypověděl.

Až po vydání knihy jsem se dozvěděla, že Masarykův přítel a Benešův kancléř Jaromír Smutný, který se v den vraždy bytem také prošel, v exilu přemýšlel právě nad tím, že to skutečně bylo naaranžované divadlo – včetně dalších věcí, které se tam objevily. Nejvíce ho zaujaly právě žiletky. Je to zkrátka další moment, který vyvolává otazníky.

Video Skrývají pravdu o smrti Jana Masaryka Rusové? Nahlédněte k němu do bytu. - Zuzana Štíchová, Jan Jedlička

Také vyšetřování případu v letech 2001 až 2003 mělo ukázat, že šlo o vraždu. V tomto případě hrála roli expertiza v oboru forenzní biomechaniky. Dle ní se tělo Jana Masaryka nemohlo dostat 2,9 metru od stěny domu bez působení vnější síly. Jak vnímáte tato zjištění v rámci oficiálního vyšetřování?

O této „rekonstrukci“ mám pochybnosti. Měla by být doplněna, provedena znovu a důkladně. Bez lešení, které tam tehdy bylo V době, kdy se prováděla, navíc vůbec nebyla uvažována a prověřována varianta, o které mluvil Jan Bydžovský. On dokonale popsal způsob zavraždění Jana Masaryka.

Jen si představte: jeho kalhoty od pyžama měly přetrženou šňůrku, normálně by mu spadly, kdyby stál na římse a někomu se vzpíral – také by určitě křičel ze všech sil, ale tělo bylo naopak nalezeno s nohavicemi vyhrnutými ke kolenům, jako by ho někdo předtím nesl a držel právě za nohy.

Nová rekonstrukce je tedy dle vás nutná, že?

V době, kdy jsem svou knihu psala, byla nová rekonstrukce mým snem. Sama jsem si nemyslela, že bych dokázala dojít tak daleko, že by se mohlo otevřít další vyšetřování. Ale když jsem viděla, kolik otazníků v tom případu je a dosud se jim nikdo nevěnoval, tak jsem věřila, že se dají udělat další kroky vpřed.

V srpnu 2016 jste se proto obrátila na Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) s žádostí o prošetření případu Jana Bydžovského právě ve spojitosti se smrtí Jana Masaryka, v listopadu téhož roku jste podala vysvětlení na policii. A policie případ skutečně znovu otevřela…

Nikdy jsem netvrdila, že tu vraždu vyřeším. Vycházela jsem ale i z toho, že policie studovala jen jednu výpověď Jana Bydžovského – tu z roku 1968, kdy vzal přiznání zpátky. To už byla výpověď, kdy tvrdil, že se rodiny Bydžovských a Masaryků znaly, že by to nikdy nemohl udělat a v bytě Jana Masaryka nikdy nebyl. Ale v roce 1968 přitom také potvrdil, že výpovědi psal a kreslil též náčrtky z bytu.

Také se vždy mluvilo o tom, že probíhala čtyři oficiální vyšetřování. Nikdy se nemluvilo o tom, že probíhalo ještě jedno vyšetřování, jehož impulzem byly právě výpovědi Jana Bydžovského. Šlo o tajné šetření, které organizovala StB. Probíhalo v letech 1950 a 1951 a trvalo tedy téměř dva roky. Rozeběhlo se až poté, co začal Bydžovský vypovídat o způsobu zavraždění Jana Masaryka.

Právě na tohle tajné šetření jste se v knize „Kauza Jan Masaryk: Nový pohled“ také zaměřila.

Ano, kniha má podtitul „Doznání k vraždě a tajný prošetřovací proces StB z let 1950–1951“. StB sama měla pochybnosti, jestli se to mohlo stát tak, jak Bydžovský vypověděl. Ani ne dva měsíce po tom, co Bydžovský vypovídal o způsobu zavraždění Jana Masaryka, přitom byli vyměněni Bydžovského vyšetřovatelé. Prostě je poslali pryč. Přišel jiný vyšetřovatel a ten dostal za úkol – jak sám vypověděl v roce 1964 – případ uzavřít pouze na špionáž. Na souvislosti se smrtí Jana Masaryka už se vyptávat neměl a Bydžovský byl skutečně za špionáž odsouzen. U soudu o druhé polovině výpovědí nepadlo ani slovo.

Existují přitom dokumenty, které vznikly z tohoto tajného přešetřování. Na svou dobu bylo poměrně objektivní. Jeho závěr vyzněl tak, že je potřeba pokračovat ve vyšetřování a důsledně znovu vyslechnout Jana Bydžovského, co ví o smrti Jana Masaryka, provést novou rekonstrukci pádu těla tak, jak Bydžovský vypovídal, provést rekonstrukci přístupu do Černínského paláce a vchodu do bytu Jana Masaryka… Nic z toho se neudělalo.

Vy jste tedy přesvědčena, že byl Masaryk zavražděn?

Na 99 procent si myslím, že Jan Masaryk byl zavražděn. Čím více jsem případ studovala, tím více jsem se utvrzovala v tom, že je plný otazníků a že je třeba důkladně se mu věnovat. Ráda bych, aby se provedla nová rekonstrukce, rozšířená o tu verzi, kterou popisoval Jan Bydžovský. Takové to odmítnutí, že byl vyslýchán StB a že výpovědi, protože byly učiněné před vyšetřovali StB, jsou absolutně nevěrohodné, s tím absolutně nemohu souhlasit. Těch výpovědí poskytl několik a do největších podrobností – do takových podrobností, které nemohl znát, kdyby v bytě Jana Masaryka nebyl.  

Zmiňujete však i jiný důkaz…

Dalším důležitým signálem, který mi napovídá, že to musela být vražda, je to, že žaludek Jana Masaryka byl odeslán k analýze až šest dní poté, co byla provedena pitva. Ta byla provedena bez soudního příkazu a žaludek dostali k analýze po šesti dnech. Normálně chodí na ústav podvázaný a s dalšími orgány. Žaludek přišel nepodvázaný, byl bez obsahu, rozstřižený. A podle těch, kteří o tom později vypověděli, byl žaludek i propláchnutý. Proč by tato opatření byla potřeba, kdyby to byla sebevražda?

Byl však Bydžovský skutečně Masarykovým vrahem? Jeho syn dnes tvrdí, že by toho jeho otec schopen nebyl.

Já se také chtěla nejprve jen utvrdit v tom, že Bydžovský nemohl udělat to, co tvrdil ve výpovědích StB v roce 1950. Těšila jsem se na to, že najdu díry, které mě přesvědčí, že to byla „habaďůra“, že to na něj bylo narafičeno. Jenže tenhle člověk měl dle mého názoru možná dva životy – jeden rodinný, kdy zapisoval, kolik desetníků dal kterému žebrákovi, kolik korun zaplatil za měsíc na toho kterého člena rodiny…

Nedokážu si představit, že by to byl člověk, který si jen tak něco vymýšlí. A nesedělo mi to k jeho výpovědím. Na výpovědi Bydžovského jsem narážela i při psaní další knihy. Už mi to nedalo spát a tím, že jsem měla informace o činnostech kolegů Jana Bydžovského, jsem byla schopna lépe posoudit polovinu obsahu vyprávění, které se týkalo těchto kolegů i charakter druhé poloviny tvrzení, které udělal v souvislosti se smrtí Jana Masaryka.

Video Jan Bydžovský o otci, který se doznal k vraždě Masaryka. - Jakub Kopřiva, Jan Jedlička
1080p 720p 360p

A co říkáte na to, že výpovědi měl učinit pod nátlakem?

Sešla jsem se s jedním vyšetřovatelem z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) a ten mi tvrdil, že Jan Bydžovský výpovědi učinil, když byl naprosto zdrogovaný, nepříčetný a nevěděl, co říká. Neměl pravdu. Psal je člověk plně soustředěný, velmi inteligentní, znalý řady detailů z činnosti národohospodářské sekce.

Bydžovský doma nikdy o detailech, které vypovídal před StB, nemluvil, nemluvil ani o tom, že by byl nějak mlácen nebo týrán. Samozřejmě byl nesmírně vyčerpán, protože mu byl odpírán spánek, byla mu na noc nasazována svěrací kazajka, protože vyšetřovatelé měli strach, aby si nepokusil vzít život.

Na druhou stranu byly sepisovány každodenní svodky o průběhu vyšetřování, o psychickém a fyzickém stavu vyšetřovaného, které zaznamenávaly a popisovaly jeho nálady, jeho tvrzení i různé finty řadových vyslýchajících. Ty svědčily o tom, že jeho vyšetřovatelé o případu Jana Masaryka ani o Janu Bydžovském nic neví. To Bydžovskému samozřejmě brzy došlo.

Jak vnímáte kritiku své hypotézy, že vychází ze spisů StB?

To je třeba brát v úvahu. I v knize upozorňuji, že by to mohla být konstrukce StB, jak se dříve uvádělo. Ale musela by to být velmi složitá, sofistikovaná konstrukce. Postupem času se dařilo ověřovat výpovědi Jana Bydžovského s detaily, které měl ve svých denících a nevěřím tomu, že by to jeho vyšetřovatelé takto dokázali dát dohromady. Jeho vyšetřovatel tvrdil, že výslechy z počátku 50. let byly nahrávané. Je možné, že by se dal najít pásek, na kterém byly zaznamenány.

Pan Bydžovský nikdy věrohodně nevysvětlil, proč o své roli ve vraždě Jana Masaryka vypovídal a nevysvětlil to ani ve výpovědích, které poskytoval po propuštění, když v polovině 60. let požadoval obnovu řízení. Ani tyto výpovědi nikdo neprověřoval. Jsou tam otazníky, které je potřeba dál zkoumat a je potřeba, aby se tomu věnovali kriminalisté, specialisté na vraždy, psychologové. Aby si pročetli jeho deníky, jaký byl člověk a jestli mohl být schopný si to vymyslet, či to udělat. Chtěla jsem na případ upozornit, ne ho vyřešit.

Video Lid se ptá Miloše Zemana: Lhal jste o Peroutkovi? A zabil se Masaryk sám? - redakce Blesk

Doporučujeme
jity ( 25. září 2017 09:23 )

Tak soused spáchal sebevraždu v pyžamu a protože šel na to do kůlny, tak si vzal ještě zimní bundu.

krakonos500 ( 25. září 2017 07:39 )

Uspali ho,vyhodili z okna a on dopadl na nohy.

zednik ( 24. září 2017 11:38 )

Ne zas takovou, aby si tenhle bonviván, vždy a všude dbající na perfektní oblečení, vzal na poslední cestu zválené pyžamo. Zajímala by mě statistika sebevrahů, v jaké oblečení páchají sebevraždy. V pyžamu myslím málokdo....

zednik ( 24. září 2017 11:31 )

A než se oběsil taky rozházel celý byt i ložnici, znečistil koupelnu, do popelníku si dal vajgly z cigaret které nikdy nekouřil, protože měl zásadně jednu značku atd ? A pak vzal špagát a šel?

jity ( 24. září 2017 10:07 )

Jenomže sebevrahům do hlavy nikdo nevidí. Soused si pochutnal u své maminky na jídle a ještě si odnesl domů. Prý si dá výbornou polévku k snídani. V noci se oběsil a nezanechal po sobě ani řádku. Nikdo neví proč. Jinak když jsem četla kdysi knihu právě o Masarikovi, tak vůbec nebylo jasné jestli vražda nebo sebevražda. Hrozné bylo, že lidé, kteří o tom něco věděli a nebo to vyšetřovali umírali záhadně, tedy podle té knihy.

Zobrazit celou diskusi
Další videa
Články odjinud