14°C
Ruské kyberútoky jsou u nás každý den, přiznal protějšek Stropnického
Rusové chtějí z baltských států krást tajné informace. V rozhovoru pro Blesk.cz to potvrdil estonský ministr obrany Margus Tsahkna (39), protějšek Martina Stropnického (60). Podobným problémům přitom čelí i Skandinávie a další státy. Spekulovalo se také o ovlivnění voleb v USA. Podle Tsahkny se navíc Evropa může o jednání s Putinem od Estonska učit. Ministr obrany je přesvědčen, že je třeba s ním jednat tvrdě.
Jaký to je pocit být ministrem obrany malé země, která má čelit hrozbě velmoci, jako je Rusko?
Náš postoj je už historicky takový, že to není otázka obrany Estonska, Lotyšska nebo Litvy. Mnohem více je to otázka toho, že jsme na hranici NATO a EU. Na východní hranici. Společně jsme už v historii čelili ruské hrozbě. Takže jsme klidní. Myslím tím, že Rusko v nás nevyvolává strach, který bychom si uvědomovali každý den. My máme své plány a snažíme se je naplňovat.
Co v posledních letech vidíme, je, že jsme měli pravdu. Ještě před několika lety jsme byli bráni za malou rusofobní zemi. Ale bohužel se teď vše ukazuje, už jsme viděli válku v Gruzii, část země je okupována, teď Ukrajina a Krym, tady je také východní část země okupována Ruskem.
Reakce Západu na to, co se stalo v Gruzii, nebyla příliš rychlá ani konkrétní. Po Ukrajině ale NATO a EU reagovaly velmi jasně a já jsem za to rád. Sankce proti Rusku jsou i politickým vzkazem, že EU je jednotná, a my cítíme, že už nejsme sami. Protože v roce 1939 jsme byli sami...
To my také...
Ano, tak vidíte. Dneska už to tak není. A to je cíl, kterého jsme chtěli dosáhnout. Už se nevede diskuze nad tím, zda se klaníme NATO. Politické strany jsou u nás v tomto jednotné někdy od roku 1991, že to takhle chceme.
NATO se u vás teď chystá zvýšit množství vojáků. Ani to nebude problém?
Varšavský summit byl historickým okamžikem. Poprvé NATO umisťuje své mezinárodní jednotky do Pobaltí a Polska. Sice s tím nemáme, podobně jako vy, dobré historické zkušenosti. Čtvrtina naší populace byla zničena během Sovětské okupace, ale se spojenci z NATO máme naopak velmi dobré zkušenosti. Máme u nás Američany, také stíhačky z různých zemí, teď zrovna z Německa...
Na ochraně Pobaltí a Polska by se měli podílet také čeští vojáci...
Rozhodně. 88 procent Estonců podporuje přítomnost vojáků NATO. To je obrovské číslo. Znamená to, že jsme šťastní, že spojenci posílí jednotky v Estonsku. Teď máme u nás 1200 Britů a Francouzů, podobné to je v Lotyšsku. Co společně s NATO děláme, je to, že hovoříme s Putinem jeho vlastním jazykem, jazykem, kterému rozumí. To není jazyk Ruska, ale pouze Putina.
Musíme být velmi přesní, silní a konkrétní. Tohle je odpověď na to, co Putin udělal. Všichni ví, že NATO není spojenec, který by na nás připravoval útok. Je to ochrana. Ochrana našich společných hranic i našich hodnot. Na severovýchodě země je město Narva, leží na hranicích, a odtud začíná ochrana Berlína, Londýna, Washingtonu nebo třeba Madridu. A všichni to chápou.
Zastrašování je tady tím klíčovým slovem a myslím, že Putin musí přemýšlet ne dvakrát, ale možná desetkrát před tím, než něco podnikne proti NATO.
Neobáváte se, že naopak posilování jednotek na východních hranicích ho může k něčemu vyprovokovat?
Ne. Pokud posíláme slabé signály, tak ho provokujeme. To se ukázalo v posledních letech. Slabá reakce na Gruzii vedla k problémům na Ukrajině. Poté nastala nějaká reakce, ale vidíme, co děla Rusko v Sýrii - bombarduje civilisty, například v Aleppu. Proto musíme být velmi rázní a konkrétní, tomu Putin rozumí. My to víme, žijeme vedle Ruska stovky let. Pokud to budeme dělat takto, nebude to provokace. Samozřejmě Putin využívá v Rusku taktiku, že NATO se snaží zaútočit, ale to je nesmysl. NATO nikdy nikoho nenapadlo.
Jak vypadá v Estonsku ta aktuální ruská hrozba? Těžko jde o nějaké vojáky, pokud odhlédneme od toho, co se stalo na Krymu. Jde třeba o drony, které létají přes hranice? Na to si stěžovali Poláci. Nebo dezinformace?
V jedné věci musím udělat jasno. U nás není žádná válečná situace. Ale co vidíme, je, že Rusko se velmi zajímá o jakékoliv informace tajného rázu o NATO, o našich vojácích, o našem regionu, o všem... Novou věcí je kybernetika. Každý den u nás probíhají kybernetické útoky.
Útoky na vaše ministerstvo?
Nemohu být příliš konkrétní, ale jsou to jak civilní, tak armádní cíle. Něco se zkrátka v tomto směru pořád děje. Poprvé se to stalo v roce 2007, kdy jsme měli velké demonstrace na ulicích. Byl to útok ruské propagandy, stáli za tím Rusové. Byl to možná první velký kyberútok v Evropě. Díky tomu máme poměrně dost zkušeností v kybernetice a IT. Postavili u nás sídlo NATO, které se zabývá ochranou před kyberútoky.
Takže NATO vám pomáhá i s tímto, nejen s vojáky?
Ano. Své poznatky tam vkládají různé země. Z loňského summitu ve Varšavě vzešly dvě skvělé věci. Jednou bylo, jak jsem říkal, zastrašení Putina, tedy posílení jednotek na východní hranici. Druhou ale bylo, že kybernetika se stala samostatnou operační oblastí. Po vzduchu, zemi a vodě. Rusko samozřejmě útočí i propagandou. Chce rozdělit jednotu EU.
To bude mít díky brexitu možná o něco jednodušší...
Jednoznačně a budou to velmi komplikované časy. I pro Estonsko. Bude se konat cvičení Západ (tradiční rozsáhlé ruské vojenské cvičení, pozn. red.). Máme informace, že na druhé straně baltské hranice NATO bude cvičit sto tisíc vojáků. To jsou informace, které k nám přicházejí každý den. Víme také, že Rusko objednalo čtyři tisíce železničních plošin, aby mohlo převážet vojáky směrem k Bělorusku. A my nevíme, zda je to jednosměrná cesta, nebo zpáteční. Vztahy Lukašenka s Putinem totiž evidentně nejsou příliš dobré.
Takže souhlasíte, že co se týká ohrožení Ruskem, je na prvním místě Estonsko a na druhém Bělorusko?
Nemyslím si. Putin nic neudělá. Zastrašení ze strany NATO je teď uvedeno do reality. NATO je mnohem silnější.
Ale stejně je Krym pořád pod ruskou nadvládou...
Ano. Ale Ukrajina není členem NATO, to je ten problém. My přebíráme v polovině roku po Maltě předsednictví Evropské unie. Jednou z našich hlavních priorit bude obranná politika Evropské unie a spolupráce s NATO.
Takže něco, co rád uslyší Donald Trump, který tlačí na navýšení výdajů na obranu...
To je další stupeň. Transatlantické vztahy jsou velmi důležité. Mám dobré vztahy s ministrem obrany Mattisem. Ale jejich požadavky jsou skutečně jasné. NATO je pro ně důležité, ale samozřejmě musíme vyvinout větší úsilí, co se týká financí. Estonsko letos utratí za obranu 2,2 procenta HDP.
Česká republika investuje jen kolem jednoho procenta.
No právě. Musíme zvyšovat svou vlastní schopnost obrany.
Změnil se nějak poměr peněz v závislosti na jednotlivých segmentech vašeho armádního rozpočtu? Jde třeba více peněz právě na obranu před kyberútoky?
Těch 2,2 procenta jsme dosáhli v roce 2013. S tím, jak roste naše ekonomika, tak je to samozřejmě více a více peněz. Ale kybernetika je skutečně důležitý segment, na kterém se spolupodílí armáda a civilisté. Není to jen o armádě. Estonsko je navíc velmi známé využíváním IT. Máme třeba elektronické volby a většinu služeb zvládnete přes telefon. To ale zároveň znamená, že to vše musí být dobře chráněno. Udělali jsme v tomto směru velké pokroky.
Myslela jsem spíše, jestli se změnila situace například z před deseti let? Co se týká položek ve vašem rozpočtu...
Zvýšili jsme peníze pro různé segmenty. Ale ten útok v roce 2007 byl pro nás budíčkem. Bylo to něco nového. Bylo to vlastně přesně před 10 lety. V kybernetice platí, že nemusíte být příliš velký, musíte být chytrý a efektivní.
Témata:
Související
Ruští fašističtí gauneři rozeštvávají celý svět a jejich jediným cílem je vyvolat jadernou válku!!!!!