Štětina burcuje proti Lukašenkovi: Bělorusy zmlátili jak o Palachově týdnu

2. 4. 2017
05:20

Násilné potlačení demonstrací v Bělorusku z minulého víkendu připomnělo europoslanci Jaromíru Štětinovi (za TOP 09) dění v bývalém Československu. Kritizuje proto českou vládu, že represe běloruského režimu dost rychle tvrdě neodsoudila. Štětina se na Maltě během kongresu své eurofrakce sešel také s běloruskou opozicí. Jeden z tamních lídrů Blesk.cz prozradil, kde je v jeho zemi „zakopán pes“. A jak velká nenávist panuje aktuálně mezi Alexandrem Lukašenkem a Vladimirem Putinem.

Může to dopadnout jako na Ukrajině, tedy Majdanem a ruskou okupací. To nevylučuje ani český europoslanec a člen Evropské lidové strany Štětina. Ani disident a vůdce opozičních lidovců Vital Rymaševski.

„Náš přístup je velmi mírný a poklidný. Pokud nepřijme Lukašenko tuhle cestu, může se ale stát, že vyhraje násilí. A pak tu můžeme mít druhý Majdan, v krajní situaci. Pro Lukašenka je samozřejmě velmi snadné nás znovu pozavírat do vězení. Tam můžeme být ještě mockrát a on to ví. Nic to ale nezmění,“ popsal Rymaševski. Lukašenko ho prý nechal už několikrát zatknout, jednou skončil dokonce i v rukou KGB.

Předák opozice tak naznačil, že Lukašenko musí hrát hned trojí hru. Svádí totiž souboj s ruským protějškem Vladimirem Putinem, vlastními lidmi i s Evropskou unií, od které chce peníze. Za nebezpečnou považuje situaci také Štětina, který se s Rymaševským a jeho kolegy na Maltě osobně sešel.

Provokace a nebezpečná hra kolem Putina

„Jeden z těch disidentů říkal, že na těch demonstracích v Minsku byli lidé, kteří požadovali odstoupení běloruského prezidenta, ale zároveň křičeli, že jediný, kdo je schopen to udělat, je prezident Putin. Což je velice nebezpečná hra, může to být i provokace, protože napětí mezi těmi dvěma diktátory v poslední době vzrůstá,“ míní europoslanec. 

„Není vyloučeno, že by Rusko mohlo uplatnit svou východoukrajinskou politiku i tady. Myslím tím zelené mužíky. Něco podobného by se klidně mohlo stát. Tyto projevy by mohly být přípravou k takovému ruskému zásahu. To je taková jejich móda – hybridní válka,“ dodal pro Blesk.cz. Potvrdil tak možnou paralelu s děním na Ukrajině před třemi lety.

Podívejte se na celý komentář Jaromíra Štětiny na videu:

Video Štětina přirovnal potlačení demonstrací v Bělorusko k Palachovu týdnu v Československu. - Blesk / Zuzana Štíchová
720p 480p 360p 240p

„Ruský prezident se s Lukašenkem nenávidí“

Podle Rymaševského je jedním z hrozících nebezpečí právě Ruská federace, nejen vlastní běloruský režim. Tamní obyvatelé totiž hledají sice primárně podporu v Evropské unii, pokud se ale nic nestane, budou ji hledat jinde.

„Bělorusové, kteří protestují, potřebují podporu Evropy. Pokud se to nestane, budou se rozhlížet jinde a podporu mohou najít například v Rusku. To se nám nelíbí a ani to nechceme, proto bychom rádi tuto pozici vysvětlili evropským institucím,“ vysvětlil šéf běloruských lidovců svou návštěvu na kongresu Evropské lidové strany. Sešel se tu kromě Štětiny i s dalšími českými europoslanci této strany.

„Aktuálně to vypadá, že se Lukašenko s Putinem nesnáší. Putin ho tlačí, aby prodal všechen majetek, který ještě má, Rusku. Aby tam mohl například umístit obrovskou vojenskou základnu, snaží se zkrátka vše kontrolovat. Putin by evidentně rád, vzhledem k jeho posledním krokům, aby Bělorusko nebylo nezávislé. Samozřejmě formálně bychom byli nezávislí, ale ekonomicky i z dalších hledisek ne,“ poznamenal ke vztahům dvou autoritativních vládců. A potvrdil tak Štětinovo mínění o špatných vztazích.

„Lukašenko se samozřejmě bojí o svoje postavení o svůj život, bezpečnost. Je to pro něj obrovská výzva. Je to vlastně taková hra, Putin mu dává méně peněz a Lukašenko se snaží zamezit přístupu a vlivu Rusů na Bělorusko. Vypadá to, že teď mají vážně špatný vztah. I proto Lukašenko žádá o další fondy od Evropské unie. Aby zaplnil tu finanční mezeru,“ popsal svůj pohled na věc Rymaševski s tím, že dokud je bude dostávat, šance na změnu se zmenšuje. Zároveň ale s ironií v hlase dodal, že tolik peněz, kolik Lukašenko chce, ani Evropská unie nemá.

Běloruský prezident se ale kromě Putina zatím ničeho neobává. Reakce Evropské unie zatím nebyla nijak citelná, i když sobotní zásah proti demonstrantům obletěl celý svět. „Lidé se budou účastnit demonstrací dál, dokud nepřijde reforma celého systému. Represe už nejsou tak velkou hrozbou, lidé se jich totiž pomalu přestali bát,“ doplnil ke každodenní běloruské realitě.

Vital Rymaševski, spolupředseda opoziční běloruské křesťanské demokracie, byl ve vězení naposledy před několika dny. Nebylo to poprvé, co ho Lukašenko poslal za mříže. Dostal se i do rukou KGB.Vital Rymaševski, spolupředseda opoziční běloruské křesťanské demokracie, byl ve vězení naposledy před několika dny. Nebylo to poprvé, co ho Lukašenko poslal za mříže. Dostal se i do rukou KGB. | 

Češi by měli mít pro Bělorusy pochopení, míní Štětina

Evropský parlament by měl kvůli dění v Bělorusku přijmout příští týden další rezoluci. Co v ní přesně bude, zatím není jasné, zřejmě by ale neměl chybět požadavek o propuštění politických vězňů, kterých jsou v zemi bývalého Sovětského svazu jen za poslední dva týdny stovky. S některými je dokonce zacházeno jako s teroristy.

„Trojice, která byla před nedávnem propuštěna ze zadržovací vazby, nám říkala, že je potřeba uplatnit osobní sankce proti těm, kteří byli těmi represemi vinni, tj. soudci, šéfové policie a tak dále. Například zpřísněným vízovým režimem,“ zmínil Štětina.

„Myslím si, že je to správné, a je mi líto, že česká vláda dosud nebyla schopna podpořit myšlenku těch sankcí a navíc nebyla schopna odsoudit ty vlny násilí, které propukly,“ komentoval europoslanec oficiální reakci Česka. Jediný, kdo zareagoval, byl totiž ministr zahraničí Zaorálek (ČSSD), který vyvěsil na svůj Twitter následující vzkaz:

„Takové věci se odsuzují na řádné tiskové konferenci nebo vystoupením do masmédií, tiskovou zprávou. Naše vláda to byla schopna udělat pouze ústy ministra zahraničí, který ten protest uveřejnil na Twitteru, což je velice neobvyklé,“ rýpl si europoslanec. A shrnul návrhy, které pro znění rezoluce přinesli na stůl zatčení Bělorusové.

„Požadují, aby byli všichni političtí vězni propuštěni. Evropský parlament by měl přijmout statement, nebo rezoluci v tomto smyslu. Bojím se ale, aby nedošlo k nějaké chybě. Evropský parlament totiž ještě zcela nepochopil, že diktátorům nelze věřit,“ dodal a události přirovnal k dění v Československu začátkem roku 1989, kdy se v Praze během tzv. Palachova týdne několik dní demonstrovalo. „Viděl jsem ty záběry a to bylo přesně to, co se odehrávalo u nás. To mlácení žen, zavírání do přistavených antonů, stříkačky, obušky... Úplně stejné,“ vypočetl Štětina.

va45 ( 6. dubna 2017 12:55 )

Štětiny se Palachův týden netýkal.Ten byl v té době komunista a agent STB.Zmetek.

1912 ( 3. dubna 2017 15:55 )

flesch2z ( 2. dubna 2017 19:40 )

Tebe by taky měli mlátit po hlavě, Štětináči. Co je ti vůbec do toho? Starej se o sebe dědku prašivá.

1912 ( 2. dubna 2017 18:29 )

Tenhle komunistický estébák a agent KGB I CIA at opět se do ničeho nevměšuje je to štváč velkého kalibru !!!Měl by být zavřený už dávno a takový hajzl je v europarlamentu !!

sensadrak ( 2. dubna 2017 16:57 )

Zobrazit celou diskusi
1080p 720p 360p
Další videa