„Ruska se musíte vždy obávat,“ míní diplomat. V Estonsku chce vojáky NATO

Bývalý estonský velvyslanec pro Česko Mart Laanemae popsal život ve stínu Ruska. Obávat se ho prý musíme neustále. I proto Estonci souhlasí s přítomností vojáků NATO ve své zemi.
Autor: Zuzana Štíchová - 
13. 6. 2016
05:31

Ruska jsme se vždycky báli, obávat se ho budeme a na rozdíl od zemí, které s Putinem nesousedí, proto stále zbrojíme. Tak okomentoval hrozbu ruské agrese pro Blesk.cz bývalý estonský velvyslanec pro Českou republiku Mart Laanemäe. V rámci Pražského evropského summitu oznámkoval i snahu Ukrajinců vyřešit tamní konflikt. Politici v čele s prezidentem Petrem Porošenkem by od něj dostali horší dvojku.

Jaké to je sousedit s Ruskem? Měly by se státy jako Estonsko obávat?

Pokud máte stovky let zkušeností s Ruskem jako sousedem, tak se lidé vždycky tak trochu obávají. Vezmeme-li situaci dnes, tak z hlediska obrany tu hrozba je a my ji musíme akceptovat. Když na tu možnost budeme reagovat předem, tak jsme schopni ji zmenšit.

Je takovou reakcí přesun vojáků NATO k východní hranici společenství?

Ano. Samozřejmě že máme vlastní armádu. Ale naše analýza říká, že pokud u nás budeme mít také vojáky NATO, tak nám to pomůže vytvořit takovou obranu, jakou skutečně potřebujeme. Musíme ale počkat na definitivní rozhodnutí, které padne na summitu NATO. Každopádně věříme, že ten přesun je nutný. Vojenskou pomoc chce poslat také Česko a další země Visegrádu.

Souhlasí Estonci s tím, že budou mít v zemi cizí vojáky? Dokážu si představit, že v Česku by to vzhledem k historickým zkušenostem mohl být problém...

Bez debat souhlasí. U vás by to samozřejmě bylo něco jiného. My také máme zkušenosti s okupací, ale v tomto případě je to spolupráce. Navíc nepůjde o nějaké budování základny, ale o neustálý pohyb vojáků, kteří budou přicházet a odcházet. Není s tím absolutně žádný problém, angažují se také naši vojáci. Dokonce jsme pro tyto jednotky vybudovali vlastní nové základny, infrastrukturu a tak dále.

Podívejte se na video, jak má země NATO chránit protiraketový štít:

Video Analýza: Jak protiraketový štít NATO chrání Česko? - redakce Blesk

Má Estonsko podobné problémy jako Poláci, kteří si stěžují, že nad jejich územím létají ruské drony?

V současnosti je to hrozně jednoduché dostat dron přes hranici. Některé jsou velmi malé. Ale otázkou je spíše, jak tu hranici před nimi chránit? My máme společnou pozemní hranici ve skutečnosti jen 160 kilometrů a zbytek je voda. Musíme ji každopádně kontrolovat, chodí přes ni migranti, i když jen málo, pohybují se tam rybáři a podobně. Občas si to přes naše území zkracují letadla směřující do Kaliningradu. Víme o tom, ale špionáž Ruska není ničím novým.

Změnilo se něco v posledních letech na ruské straně?

Jejich armáda je mnohem silnější, než byla třeba před pěti nebo deseti lety. Mají peníze, nová letadla, vše je nové.

Je reakce Evropy na modernizaci ruské armády dostatečná?

Utrácíme za armádu více. V Estonsku jsou to dvě procenta HDP. Ale obrana některých států se nehýbala kupředu, neviděly totiž žádnou hrozbu. My musíme být stále ve střehu. Každý musí vidět, že teď se na obranu musíme soustředit více. Litva a Lotyšsko třeba tolik peněz jako my do armády nedávají. I když v Litvě nedávno opět začaly odvody do armády. Obě země plánují nebo už začaly dávat na obranu více peněz.

Co se týká ruských sankcí, skutečně fungují?

Opravdu fungují. V Rusku je určitá skupina lidí, která je zvyklá krást, a peníze vyvede do zahraničí. Když jsme jim zabránili v přístupu k nim, tak musí přemýšlet více nad tím, co dělají. Zároveň také funguje, že ruská ekonomika zpomaluje. Sankce tak postihují jen lidi odpovědné za ty problémy na Ukrajině.

Jste si jistý, že to neovlivnilo obyčejné lidi v Rusku? Viděli jsme fotky a záběry, jak se pálí evropské potraviny...

Ty ale ovlivnily jen ruské sankce, zákaz importu. Ale pokud bychom my naše sankce zrušily, bohatí by si dělali, co by chtěli. Neznamenalo by to, že by Rusko zrušilo své sankce na potraviny z EU. Vzpomínám si na incident, když Estonsko přistoupilo do Evropské unie. V nějakých květinách z EU našli Rusové nějaký hmyz a zakázali kvůli tomu dovoz rostlinných výrobků. Jedna estonská firma, která do Ruska vyvážela dřevěná okna, dostala na hranicích stopku. Kvůli tomu, že dřevo je také rostlinný produkt. I když to s těmi květinami nemělo vůbec nic společného. A tohle dělají pořád. Běžným lidem ztěžuje život jejich vlastní vláda.

Měli bychom u sankcí zůstat?

Měly by zůstat do té doby, dokud nebudou skutečně realizovány Minské dohody na Ukrajině.

Je na Ukrajině možné nějaké rychlé řešení konfliktu? Je tam až 1,5 milionu vnitřních uprchlíků a těch se obává například Česko...

U nás ale také roste příliv Ukrajinců. Ta čísla jsou daleko větší, než kolik k nám přichází Syřanů a podobně. Pro Ukrajinu je teď nejdůležitější zlepšit bezpečnost na východě své země, dostat ten region pod kontrolu. Na to musíme tlačit i my. Máme dost lidí, kteří by se s tím měli vypořádat.

Kdybyste měl Ukrajinu oznámkovat podle toho, jak tamní politici přispívají k řešení toho konfliktu, jakou známku byste jim dal?

Oni si vedou lépe, než si uvědomujeme. Vláda je funkční a ta situace se zlepšuje. I když vždy jde dělat více. Takže bych jim dal tak dvojku, možná dva mínus.

Jaké důsledky může mít pro Ukrajince návrat Nadiji Savčenkové?

To nevím. Propuštěním Nadiji Savčenkové Rusko vyřešilo svoji velkou chybu. Ale nadále mohou říkat, že je vinná. Co od ní Ukrajinci očekávají a co ona udělá, to je zcela na ní. Nesmíme ale zapomínat, že v ruském vězení je řada dalších lidí. A ti nejsou tak prominentní.

Německo chce označit Rusko za hrozbu pro Evropu. Co to znamená pro Rusko? Změní se pro Putina něco?

Je to konstatování faktu. Rusko nemá problém s tím, že je viděno jako hrozba. Je to pro Rusko vlastně dobré, protože vzbudí určité sympatie. Důležité je to pro Německo a plánování jeho politiky. Může veřejně plánovat, jak se proti Rusku bránit, protože je to nyní hrozba.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

kobyla1 ( 14. června 2016 07:19 )

zdenekk:Správně debilku.....jsou tam Američani

kobyla1 ( 14. června 2016 07:17 )

sendrasak: Tak jsi se zase vyblil debile.

flesch2z ( 13. června 2016 20:37 )

Jojo, ale proto nemusím být paranoidní, ani rusáky ani amíky nebrat. A Poláci a Estonci, ať se klidně nipou ve svých bolácích donekonečna.

1912 ( 13. června 2016 19:43 )

sendrasak ( 13. června 2016 13:38 )

Rusko je jako krysa zahnaná do kouta. Ve 140milionové populaci je oficiálně více než milion lidí s HIV-AIDS, se skutečnosti je ale nakažených mnohem více. Občané Ruské federace jsou „mistry Eurasie“ v počtu vražd (devět vražd na sto tisíc obyvatel – oproti 0,9 vraždy v Česku, 0,8 v Polsku nebo 0,7 v Německu) i v počtu sebevražd (19,5 na sto tisíc obyvatel v Rusku oproti deseti na Slovensku). Ruský alkoholismus je legendární a za čísly o jeho poklesu se skrývá jen propad zdaněného obchodu s lihovinami a mohutný příliv vodky z Kazachstánu. Prudce roste počet chudáků a společnost je sociálně mnohem více polarizovaná než v zemích EU

Zobrazit celou diskusi
Další videa