Povinně pátý týden dovolené? Firmy vyjde změna na 28 miliard. Odbory: Je to fér

Zaměstnavatel zodpovídá za bezpečnost zaměstnance na pracovišti. Obecné pravidlo by se v zákoníku práce mělo změnit a zpřesnit směrem k práci z domova. Podnikatelé si ale nedovedou představit, jak bude probíhat kontrola známého BOZP v místě bydliště jejich pracovníků, ani jak by měli za takovou práci kompenzovat například energie.

„Aktuální právní úprava nedělala nikomu potíže,“ poznamenal k tomuto tématu prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý. „Místo, aby se nechalo to, co funguje, tak se do toho zasahuje. Co se týká home office, ten se u nás využívá zcela běžně, matky, rodiče a podobně, kteří si je operativně sjednávají. Pak přijde něco, kde se říká, že musí být zajištěna bezpečnost,“ kroutí nad návrhem hlavou Ivana Šturmová, manažerka útvaru pracovního práva ČEZu. Pokud by firma měla kontrolovat zaměstnance doma, v řadě případů by si tuto možnost rozmyslela.

„Ministryně Marksová zašla ve snaze ochránit zaměstnance absurdně daleko. Budou snad zaměstnavatelé kontrolovat, jestli pracovníci nemají doma kluzkou podlahu nebo jestli mají dobře utažené plynové kohoutky?“ rozčílil se už před časem také šéf Pirátů Ivan Bartoš. Proti je i ODS, podle šéfa jejích poslanců Zbyňka Stanjury navrhne ve Sněmovně 22 změn.

Čtyři dny práce místo pěti? Ekonomové: Trh práce se mění, ať rozhodnou firmy

Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová a odboráři to ale vidí jinak. „Navrhovaná úprava jenom zpřesňuje to, co už dnes je ve stávajícím zákoníku práce obsaženo. V současné době není možné, aby inspektoři práce vešli k někomu domů a kontrolovali tam, jaké má pracovní podmínky. A tato novela na tom nic nemění,“ brání se Marksová.

„V případě home office nejde jen o benefit pro zaměstnance, výhodné je to i pro zaměstnavatele, proto ho také využívá. A nemůže mu být jedno, jestliže by zaměstnanec doma pracoval v závadných, nevyhovujících rizikových podmínkách. Vše záleží na tom, jak se dohodnou. Novela nic neztěžuje, jen upřesňuje stávající znění o home office v souladu s evropskou směrnicí, se kterou podnikatelé na evropské úrovni souhlasili a čeští mají v evropské podnikatelské organizaci své zastoupení,“ komentovala pro Blesk.cz změnu mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jana Kašparová.

Zákon by nově mohl také nařizovat, aby se zaměstnanci povinně setkávali se svými kolegy. Má jít o prostředek socializace. Zaměstnavatelé by také měli hradit náklady s home office spojené, což je podle ministryně nutné už dnes, jde opět jen o zpřesnění stávajícího zákona.

Práce z domova je čím dál populárnější. Napříkald IT firmy ji využívají zcela běžně, a to nejen ve výjimečných situacích… | profimedia.cz

Pátý týden dovolené za 28 miliard

Podnikatelé nejsou nadšeni ani z nařízení, podle kterého by museli zaměstnancům dát 5. týden dovolené. Dosud jsou podle zákona nařízeny čtyři. Pátý týden ale dává řada firem jako benefit, povinně ho musí dávat jen státní instituce.

„To není jen o dovolené. Podle našich průzkumů 34 % firem už dneska dodatečný týden poskytuje. Je to jejich dobrá vůle. Pokud to zavedeme jako povinnost, někdo bude muset ty lidi nahradit, budou to v některých případech lidé navíc,“ řekl k dalšímu aspektu novely Dlouhý. Zvýšil by se totiž plat za dovolenou a podnik by musel najmout ještě sílu, která dovolené „vykryje“.

„My pátý týden dovolené máme, ale je to dohoda s odbory. Pokud bude povinný pátý týden, tak to bude znamenat tlak na to, aby byl ještě zase další týden dovolené navíc,“ doplnila za ČEZ Šturmová.

Podle výpočtu Hospodářské komory by pátý týden podniky, které ho ještě svým zaměstnancům nenabízejí, stál dohromady 28 miliard korun.

Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU. Kdo ji chce zvýšit a kdo je proti?

„Není možné, aby pět týdnů dovolené měli v ČR ze zákona jen zaměstnanci státního sektoru. To je jednoznačná diskriminace, jde o vážné narušení rovnosti, chceme snad směřovat mezi vyspělé země! Kolektivní smlouva je kompromisní dohoda odborů a zaměstnavatelů, nejde o žádný jednostranný diktát. Ještě nikdy se od 90. let nestalo, že by si  odbory „vyvzdorovaly“ do kolektivní smlouvy něco, co by poškozovalo zaměstnavatele,“ mírní obavy odboráři.

Prodraží se práce?

V součtu s růstem minimální mzdy, na kterou tlačí nejen odbory, ale také vládní ČSSD, a připravovanými dalšími změnami zákoníku práce nebo zaváděním různých sociálních benefitů se podle Hospodářské komory může skutečně stát, že nastane konec levné práce. Tímto heslem označili svůj boj právě odboráři. Efektem ale bude také prodražení například státních zakázek, a to i těch, které už prošly standardním výběrovým řízením.

Minimální mzda v ČR | Archiv CNC

„Zaměstnavatelé dnes mají už sjednané státní zakázky, kde s tím nikdo nepočítal, protože to nebylo v původní dohodě zaměstnavatelů s odbory. Hrozí, že se budou muset znovu dělat výběrová řízení. To navýšení je tak vysoké, že ti zaměstnavatelé opravdu nemají velké polštáře zisků, ze kterých by to mohli brát. Malé a střední firmy už dnes řeší otázku, zda vůbec někoho zaměstnat. Nechtěli bychom, aby to směřovalo k rozšiřování švarc systému, a k tomu to spěje,“ obává se viceprezidentka komory Irena Bartoňová Pálková.

Odboráři ale i toto vidí v jiném světle. „Ničeho takového se rozhodně neobávají,“ tlumočila názor jejich mluvčí Jana Kašparová. „To je strašení podobného typu, jako že vždy zvýšení minimální mzdy způsobuje nárůst nezaměstnanosti,“ dodala v odpovědích pro Blesk.cz.