10°C
Likvidace firem, zaměstnávání na černo: Co může způsobit vyšší minimální mzda?
Likvidace malých provozoven na venkově, propouštění zaměstnanců a častější najímaní lidí takzvaně na černo. Tak to vše může prý způsobit odsouhlasené navýšení minimální mzdy. Podle Asociace malých a středních podniků znamená navýšení platů všech zaměstnanců, což v době ekonomického růstu problém není. Jenže jakmile dojde k jeho poklesu, může to mít velice vážné následky. Svaz obchodu a cestovního ruchu zase vidí za nejohroženější skupinu malé provozovny na vesnicích.
Podle místopředsedkyně Asociace malých a středních podnikatelů České republiky to pro podnikatele znamená růst všech mezd, nikoliv jen těch minimálních. „Jestliže zvýšíte mzdu na nekvalifikované pozici o 10 %, přiblíží se o něco mzdě někoho, kdo je kvalifikován více. Ten bude chtít tím pádem pochopitelně přidat také,“ uvedla pro Blesk.cz Pavla Břečková.
Extrémní problém to podle ní neznamená v době ekonomického růstu, kdy firmy stejně přidávají, ale v době jeho poklesu, kdy jsou tyto fixní „nepromyšlené“ mzdy problémem. „Logicky, čím dražší budou nekvalifikovaní lidé, tím snáze je firmy v době poklesu propustí a jejich místo obsadí kvalifikovanějším zaměstnancem, který půjde drobně se mzdou níže. Populismus některých málo myslících politiků je však bezbřehým,“ upřesňuje Břečková.
Ohrožené prý budou hlavně malé provozovny na venkově
Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR) může mít zvýšení minimální mzdy likvidační dopad pro malé podnikatele. Jako příklad uvádějí například malé provozovny na venkově, které se už dnes pohybují na hraně ziskovosti, nebo jsou dokonce mírně ztrátové. „Zvýšení minimální mzdy to ještě prohloubí. Na druhou stranu ale hrají důležitou sociální roli a představují jediné možné místo nákupu pro starší a imobilní obyvatele. Zavření těchto prodejen povede ke zhoršení obslužnosti venkova,“ míní prezidentka SOCR ČR Marta Nováková.
Z hlediska velkých podnikatelů má pak růst minimální mzdy i podle ní dopad hlavně na zvyšování takzvané zaručené mzdy, která se dotýká výrazně širší skupiny zaměstnanců než mzda minimální a představuje pro podnikatele velký nárůst celkových nákladů. Navíc upozorňuje, že nárůst minimální mzdy je spojen i s vyššími odvody do státní pokladny. „Je dobré připomenout výši daňového zatížení práce, které je v Česku abnormálně vysoké. Vyšší odměny pro zaměstnance by neměly souviset s nárůstem odvodů státu,“ zdůraznila Nováková.
I podle Hospodářské komory ČR může zvýšení minimální mzdy poškodit některé zaměstnavatele. „Plošné zvýšení minimální mzdy nedělá rozdíly mezi specifiky jednotlivých odvětví ekonomiky ani mezi zaměstnavateli,“ míní Dlouhý s tím, že zatímco některých firem se takové zvýšení vůbec nedotkne, protože osoby s minimálními příjmy vůbec nezaměstnávají, u jiného zaměstnavatele se soustřeďuje více zaměstnanců s minimální mzdou.
Podnikatelé budou častěji zaměstnávat lidi na černo?
V důsledku regulace tak může podle něj dojít k podvázání možnosti firem nabírat nové zaměstnance, a v horším případě i k jejich propouštění, jejich nahrazení stroji či vyhnání z legálního sektoru – tedy toho, že namísto řádného pracovního poměru budou pracovat takzvaně na černo.
Hospodářská komora přitom dlouhodobě požadovala změnit od roku 2017 způsob určování minimální mzdy. Prý je potřeba stanovit objektivní kritéria ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky s ohledem na budoucí vývoj. „Letos v únoru jsem proto také vyzval předsedu vlády Bohuslava Sobotku dopisem, aby urychleně vytvořil expertní komisi, která by vypracovala návrh systémového přístupu k úpravám minimální mzdy. Tato iniciativa se ale nesetkala s pochopením premiéra,“ vysvětluje Dlouhý.
Zdůraznil, že samy firmy nejlépe vědí, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách. „K nárůstu nominálních i reálných mezd dochází i bez dalších regulatorních zásahů a dochází k němu v letošním roce a podle prognózy Hospodářské komory ČR budou zaměstnavatelé mzdy zvyšovat nadále, v roce 2017 o 4,8 až 5 procent,“ uzavřel Dlouhý.
Témata:
Související
