Čtyři dny práce místo pěti? Ekonomové: Trh práce se mění, ať rozhodnou firmy
Už za 13 let může v Česku fungovat čtyřdenní pracovní doba. S tímto nápadem přišla ve své Vizi 2030 Kalouskova TOP 09. A to kvůli postupné robotizaci a automatizaci výroby. O tom, zda by se znovu krátil pracovní týden tak, jako to bylo za minulého režimu, by však měly rozhodovat samy firmy, míní ekonomové. Markéta Šichtařová vidí spíše cestu v častější home office, Lukáš Kovanda říká, že by to některé firmy mohly mít jako benefit.
Jak bude podle TOP 09 vypadat Česko za třináct let? „S postupující digitalizací a robotizací se natolik zvýšila produktivita výroby, že umožnila postupný přechod na čtyřdenní pracovní týden,“ uvádí kalouskovci v dokumentu Vize 2030.
Svým materiálem chtějí vyvolat širokou diskuzi, touto poznámkou však vyvolali rozruch. Byť Miroslav Kalousek upozorňoval, že za současných podmínek by pro čtyřdenní pracovní týden ruku určitě nezvedl. Ale do budoucna by se takové debatě nebránil.
Šichtařová: Home office bude častější
Podle ekonomky Markéty Šichtařové se nedá debata nad čtyřdenním pracovním týdnem brát tak, že by byly uzákoněny čtyři pracovní dny místo pěti. I když to tak v řadě firem fakticky může časem fungovat. Podle ní byl totiž nastartován tržní proces, který k tomu již směřuje.
„Časem k tomu dojde. Určitě to není otázka nejbližších měsíců nebo let, ale vzhledem k tomu, že přišel Průmysl 4.0, tedy vlastně čtvrtá průmyslová revoluce, která docela zásadně mění zvyklosti na trhu práce, tak určitě se bude trh práce zásadně měnit. Bylo by chybou myslet si, že se to nějakým způsobem uzákoní, že se bude pracovat jenom čtyři dny v týdnu, pátý bude volno a bude třídenní víkend. To by byla trochu naivní představa,“ řekl Blesk.cz Šichtařová.
Situace dle ní však sama od sebe vykrystalizuje do stavu, kdy lidé budou chodit do práce fyzicky do kanceláří čtyři dny v týdnu a pátý budou pracovat z domova.
„Samozřejmě se dá namítnout, že dělnické profese nebudou pracovat z domova. Tam ale bude úplně jiný režim. Dělnické profese budou do značné míry nahrazovány roboty, stroji a těch lidí, kteří budou manuálně pracovat rukama, bude výrazně méně než dnes. Pro drtivou většinu lidí bude platit, že oni budou třeba pátý den vypisovat faktury či jiné úkony, kdy nebudou muset být fyzicky v práci,“ míní ekonomka z Next Finance.
TOP 09 ve své vizi vycházela pravě z toho, že se zvyšuje automatizace a robotizace výroby. A v některých oborech nebude lidský faktor tolik zapotřebí.
S tím, že se režim pracovního týdne změní, Šichtařová souhlasí. Spíše než zkracování však vidí aktuální cestu např. v častější práci z domova. „Čím dál tím více lidí chce mít home office. Kdyby nebyly házeny klacky pod nohy z hlediska regulace a zákonů, tak by jich bylo mnohem více, kteří home office již mají. Spousta lidí jej vyloženě nemá, ale v pátek chodí na pracovní schůzky, obědy apod. Netráví čas vždy v kanceláři, ale často v terénu, takže ono to už k tomu dnes konverguje,“ říká o čtyřdenním ryze pracovním týdnu Šichtařová.
VIDEO: Kalousek vysvětloval, proč se v dokumentu TOP 09 objevil čtyřdenní pracovní týden
Miroslav Kalousek na tiskovce upozorňoval, že za současných podmínek, za stávající produktivity práce a současné struktury ekonomiky by byl proti čtyřdennímu pracovnímu týdnu.
Ten by mohl mít samozřejmě i dopad na mzdy. „V případě, že se to pojme ve smyslu, že pátý den bude pracovní, ale nebude tráven někde v kanceláři nebo na pracovišti, tak by to na mzdu nemělo mít žádný vliv. Ale pokud by to někdo chtěl pojímat tak, že dostane mzdu stejnou, ale bude technicky vzato pracovat jen čtyři dny, to je samozřejmě nesmysl. To dohromady s produktivitou práce nesedí. Tam by to mělo dopad na mzdu negativní,“ upozorňuje Šichtařová.
Uvádí však, že by bylo na dohodě mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, jak uzpůsobit pracovní smlouvu – a zda by v ní bylo ve výsledku napsáno, že je pracovní týden čtyřdenní nebo pětidenní.
Kovanda: Doba k tomu neuzrála
Ekonom Lukáš Kovanda však míní, že doba tomu ještě neuzrála. A navíc – o změně délky pracovního týdne by rozhodně neměli rozhodovat politici, potažmo stát.
„Mělo by to být ponecháno na dohodě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Jestliže v některé firmě usoudí, že je pro ně efektivnější mít čtyřdenní pracovní týden, nechť tak učiní. Ale proč by to měl nařizovat stát? Nevidím k tomu jediný důvod. Naopak máme z minulých let řadu neblahých zkušeností se zákonným zkracování pracovní doby,“ upozorňuje.
A jako příklad uvádí opatření z Francie, kde byla na přelomu tisíciletí zkrátili pracovní dobu na 35 hodin týdně, ale nezaměstnanost zůstává vysoká. Připomněl i to, že firma Bosch tehdy hrozila, že přesune svou výrobu z Francie do ČR. „Kratší pracovní týden zvyšuje náklady zaměstnavatele,“ podotýká Kovanda.
Čeští zaměstnanci ohroženi robotizací
Místo toho, aby toto opatření snižovalo nezaměstnanost, tak by ji to naopak zvyšovalo, míní ekonom Roklen Fin. „Je to opatření, které je kontraproduktivní v rámci snah o tlumení rizik, které přináší automatizace a robotizace,“ míní Kovanda, který však nechce tato rizika bagatelizovat.
Upozorňuje totiž také na to, že Česká republika je kvůli své vysoké závislosti na průmyslové výrobě a kvůli „špatnému managementu řady firem“ na tom nedobře, co se týká náchylnosti k automatizaci a robotizaci.
„Společně se Slovenskem jsme nejohroženější zemí v rámci hospodářsky vyspělého světa právě robotizací a automatizací. V žádné jiné vyspělé zemi nejsou pracovní místa ohrožena právě těmito procesy jako na Slovensku a v ČR,“ řekl Blesk.cz Kovanda.
Nápad na plošnější zavedení čtyřdenní pracovní doby nepovažuje ekonom za šťastný. Varuje, že nutné je promyslet krátkodobé i dlouhodobé dopady. „Je to přesně ten případ, kdy cesta do pekel je dlážděna bohulibými úmysly,“ míní.
Miroslav Kalousek přitom argumentoval na tiskovce ohledně Vize 2030 i tím, že když on chodil do školy, zkracoval se šestidenní pracovní týden na pětidenní a toto je něco obdobného. Kovanda to rozporuje.
„Když se vychází z logiky toho, že byla pracovní doba delší v 70. a 80. letech, což je samozřejmě pravda – byly pracovní soboty a dokonce i pracovní neděle – tak s touto logikou bychom mohli dospět k falešnému poznání, že za sto, dvě stě let by bylo optimální mít pracovní dobu nula. Nula dní v týdnu. Je ale třeba vždy vytvářet hodnoty,“ říká Kovanda.
Babišův poradce navrhoval změnu kvůli problémům s nezaměstnanými
Nápad na čtyřdenní pracovní týden se přitom čas od času objeví i jinde. Nejen v zahraničí, kde se při testech dostal i do firem jako Amazon, Google či Deloitte a experimentovali s ním např. ve Švédsku či Nizozemsku.
Před třemi lety – v lednu 2014 – o něm mluvil jako o možném řešení na problémy s nezaměstnanost ekonom ČMKOS (Českomoravská konfederace odborových svazů) a později poradce Andreje Babiše, makroekonom Jaroslav Ungerman.
„My se musíme vrátit někdy do doby, kdy se v šedesátých letech zaváděl pětidenní pracovní týden, a zamyslet se nad tím, jestli východisko není čtyřdenní pracovní týden. To by samozřejmě vytvořilo prostor pro zaměstnávání více lidí a současně by to znamenalo přerozdělení mezi kapitálem a prací,“ uvedl tehdy Ungerman pro Týden.cz.
Řešit tímto opatřením nezaměstnanost (která je navíc nyní nejnižší v EU), to však dle Kovandy není řešení. V budoucnu se bude spíše pracovat v jiných oborech, než aby muselo docházet k těmto úpravám pracovní doby.
Nová doba podle něj sice povede k destrukci části pracovních míst, ale souběžně k vytváření míst nových. „Potřebujeme stále pracovat, i když to samozřejmě už nebude v těch oborech, jako před 50 lety. Ale tzv. kreativní, tvořivou destrukcí přijdou nové obory, kde nebude třeba sice manuální lidské práce, která bude skutečně nahrazena automaty a roboty, ale bude třeba kreativní lidské práce, kde na nás zatím roboti nemají. Např. je to obor kybernetické bezpečnosti, který je dramaticky personálně poddimenzovaný a to celosvětově,“ poznamenává Kovanda.
Jistý recept to dle něj může být i pro mladé lidi, kteří se rozhodují o budoucím zaměstnání – a mohou se vydat právě tímto směrem. Velká část pracovní síly se bude přesouvat v budoucnu do „online“ sektoru, kam bude přecházet stále více lidí z „offline“ světa. Nesázel by však na to, že by měla vznikat masová nezaměstnanost a bylo by třeba zkracovat pracovní týden.
„Je tu ale možnost volby – pokud firma uzná za vhodné zkrátit pracovní týden a bude to pro ni nákladově efektivnější, ať si týden klidně zkrátí. Ale o tom by neměl rozhodovat stát, který nezná detaily hospodaření té či oné firmy. Svým způsobem je to benefit, který, pokud stát povolí, tak s ním nemám problém. Ale nediktoval bych to z výšin ministerstev,“ podotkl Kovanda.
Malé pravicové strany, a to jsou skoro všechny, snad s výjimkou ODS, se snaží zbrojit před volbami. TOP 09 s ambiciózním Kalouskem v čele. Tak schopný politik a on by nakonec vůbec nemusel být v parlamentu
S tím se musí něco udělat. Vedle bombastického programu, na štěstí pro vzdálenou budoucnost ještě přichází v úvahu slučování.