Feri pomáhá Kalouskovi: Mladým chtějí nadělit „stravenky“ na kulturu

Autor: Jaroslav Šimáček - 
30. 1. 2017
18:13

Je mu 20 let. A tak je logické, že Dominik Feri je jednou z nejvýraznějších tváří TOP 09 na sociálních sítích. Vedle toho stíhá studovat VŠ, být nejmladším radním v Česku a objíždět besedy se studenty. Nyní se stal i ambasadorem Topky pro mladé, které chtějí kalouskovci přivést k většímu zájmu o politiku. Jak? Třeba skrze kulturní vouchery na koncerty, divadlo či třeba časopisy. Aby stát ukázal, že mu na mladých záleží, říká Feri v rozhovoru pro Blesk.cz.

Šéf TOP 09 Miroslav Kalousek cílí na mladé. „Chceme maximálně vrátit do politiky její věcný obsah, to znamená diskuzi o naší budoucnosti. Naším prvořadým zájmem je, aby se té diskuzi o budoucnosti nevěnovali pouze lidé zralého věku, ale i ta nejmladší generace,“ říkal při představení Vize 2030, tedy cílů, ke kterým by chtěla jeho strana v dlouhodobějším horizontu směřovat.

Nejmladšího radního v republice Dominika Feriho při té příležitosti Kalousek oficiálně představil jako nového ambasadora Topky pro mladou generaci. Neoficiálně již Feri v této roli nějaký čas působí. Křižuje republiku (vlakem) a vyráží na četné besedy se studenty. S blížícími se volbami a kampaní TOP 09 cest ještě přibude.

I Feri si však všímá, že mladí lidé příliš volit nechodí. „V Česku se politickými tématy, společenskými tématy a politikou obecně zabývá pouze 43 procent mladých lidí,“ upozorňuje naděje Kalouskovy Topky.

Feri proto nastínil možnosti, jak mladé k politice více přitáhnout – skrze volby přes internet či zpřístupnění možnosti studia a pobytu v zahraničí každému. Ale také vouchery, které by mladí mohli uplatňovat na kulturu, hrady, zámky, galerie či třeba časopisy. Jakési stravenky na kulturu.

„Skrze tyto vouchery si budou moci mladí lidé od 18 do 26 let dovolit financovat své kulturní výdaje v tom nejširším slova smyslu. Návštěvy galerií, divadel, státních zámků, koupě hudby. Zkrátka vše možné. Podporovat kulturní znalosti a kulturní výbavu mladých lidí je nesmírně důležité,“ míní Feri, který by si za takový voucher patrně předplatil nějaký časopis či nakoupil knihy.

Jenže celý tento nápad vyvolává řadu otázek. Jak by vouchery fungovaly? Kde tento nápad vznikl? A kdo by to zaplatil? Podívejte se na video:

Video Dominik Feri: Čím chce Topka zaujmout mladé a přilákat je k politice? - Blesk - Jaroslav Šimáček

Feri na roztrhání: Věčně na cestách a mezi mladými

Blesk.cz však také Feri prozradil, jak on sám stíhá být radním, studentem pražských práv a nyní jedním z expertů TOP 09. „Je to velmi náročné, člověk rezignuje na část svého volného času nebo ho téměř nemá. Dva dny v týdnu jsem ve škole, dva dny v regionech – ovšem i v závislosti na tom, jak máme v Teplicích zasedání. O víkendu jsem buď v Teplicích, nebo někde po regionech. Cestuji vlakem a v něm poznám lépe naši zemi. Zároveň při jízdě vlakem můžu pracovat,“ říká Feri.

„Dodává mi to pokoru. Vidím tíživé životní situace lidí v regionech, poznávám ale i krásu naší země, mnohem víc si jí vážím. Mě třeba neláká dovolená v cizině, myslím za hranicemi Evropy. Bali, Kuba? Pro mě je mnohem poetičtější dovolená na Šumavě nebo na sousedním Slovensku,“ směje se Feri.

Úsměv však mizí, když mluví o tom, jak Česko podporuje středoškolské studenty. Podle něj je tato podpora ze strany vlády velmi malá. Vedle toho Feri však odráží i kritiku, že vouchery pro studenty jsou levicové opatření, konkurující sociální štědrosti ČSSD.

Blesk.cz: Proč přicházíte s nápadem na kulturní vouchery pro mladé?

Feri: Mladí lidé nenavštěvují kulturní instituce, nežijí kulturním životem, a když jím žijí, tak si nemohou dovolit jiné věci. Studenti jsou obecně ne tolik výdělečná sociální skupina – buď při studiu nemají prostor vydělávat, a když vydělávají, tak to není žádné terno. My bychom jim tímto způsobem chtěli pomoci. Zároveň je zde rovina ponoukání ke kulturnímu životu. Sám to znám, jsem z toho prostředí, student.  

Mnoha lidem nepřijde vůbec zásadní za kulturu utrácet. Buď je to vůbec nezajímá, nebo se jedná o priorizaci potřeb – proč dávat 200 korun za vstupenku do galerie, když si za 200 korun můžu udělat hezký večer v hospodě? Když by ty peníze byly alokované na kulturní potřeby v nejširším slova smyslu, tak by to znamenalo: Ušetřím 200 korun, budu se moci večer v hospodě opít, ale zároveň budu moci jít i do té galerie.   

Kde jste na tuhle myšlenku přišli?

Podobné řešení funguje v Itálii, kde se rozhodli přijít s příspěvkem 500 eur na kulturní vyžití. Dá se za to koupit lístek na operu stejně jako lístek na Amazonu. My jsme se rozhodli to navrhnout v trochu jiné podobě. V Itálii je ten příspěvek jednorázový. Právě proto, aby byla akcentována role vzdělávací a propagace kultury, tak by ten příspěvek u nás – voucher nebo kulturní stravenky – měl být maximálně systémový. Tedy rozdělený na více let, aby si mladí lidé navykli např. každý rok si předplatit nějaký časopis nebo si každý rok zařídit předplatné v divadle.

Zmiňujete divadla, galerie, drahé koncerty, které si studenti nemohou dovolit. Kde vidíte dál prostor, jak by mladí mohli kulturní „stravenky“ použít?

Jedno z hledisek, které jsme sledovali, bylo i podpoření vztahu k České republice. To může mít několik podob – třeba návštěva státních zámků. Doposud si to mladí lidé nemohli dovolit nebo jim to přišlo jako vyhozené peníze. Další věc, na kterou by se kulturní voucher mohl uplatnit, je třeba čtrnáctidenní jízdenka, která stojí, myslím, 1200 korun.

Důsledek by mohl být, že by si mladí řekli – uděláme si dovolenou po republice, pojedeme na vandr a stát na to přispěje. To si myslím, že je taky velmi prospěšné. Samozřejmě by utratili v dané lokalitě nějaké peníze, podpořilo by to turistický ruch u nás, zatraktivnilo naši republiku a zvýšilo jejich vztah k naší zemi.

Takový nápad se objevil loni i na půdě EU – lístek na neomezené cestování vlakem pro studenty...

U tohoto návrhu mám problém s jednou věcí – a sice s tou systémovostí. Mladým se dá lístek a tím to končí. Tento návrh počítá s tím, že si na to budou mladí lidé zvykat, a až dosáhnou věku, kdy už se na ně příspěvek nebude vztahovat, řeknou si – už si mohu dovolit chodit více do divadla. A chodit budou. Ale i při využívání u vlaků to považuji za velmi přínosné.

Otázkou je, když by studenti tuto možnost dostali, skutečně by je to přivedlo k většímu zájmu o politiku, nebo by jen získali nějaký požitek, který by jim zas tolik zájem o politiku vlastně neprohloubil?

V tomto ohledu si myslím, že by je to k zájmu o společenská a politická témata přivedlo. Jen z toho důvodu, že by si konečně uvědomili, že se o ně někdo z politiků zajímá, ale třeba i z toho důvodu, že by najednou mohli chodit na kulturní představení a akce, které by jim rozšiřovaly obzory, které by je nějakým způsobem intelektuálně obohacovaly. Díky tomu, že kultura velmi často reflektuje společenská témata, tak by se o ta společenská témata mohli začít zajímat.

Výhoda voucherů oproti pasivní podpoře, např. slevě 15 procent na vstup, je v tom, že ve chvíli, kdy studentům poskytnete přímo něco, co mohou využít, tak se toho bezesporu chopí. Pasivní podpora je také dobrá, už ale nikoho nevede k tomu, aby tam šel, pokud se o kulturu sám nezajímá. Takhle se s největší pravděpodobností stane to, že i člověk, který tráví čas nějakým jiným způsobem, si řekne: Mám tady nějaký příspěvek na kulturu, tak bych se mohl v tom kině, divadle či na festivalu stavit.

Ryze praktická otázka: Kam by si mladí lidé pro kulturní „stravenky“ chodili? Kde by je dostávali?

Inspirujeme se v tomto právě v Itálii, kde je to řešeno formou mobilní aplikace, ze které je možné jednotlivé vouchery brát. Uvažovat by se dalo samozřejmě i o hledisku fyzickém – nějaké papírové kupony, skrze které by si mohli studenti kulturní výhrady platit.

Je ale třeba říct i to, že nejde jen o studenty. Třeba i 23letý absolvent učňovského oboru, který už má rodinu, dostane tento kulturní voucher, tuto kulturní stravenku, což je i pozitivní z hlediska rodinného rozpočtu. A najednou může jít do kina a ušetřené peníze investovat třeba do svého dítěte nebo čehokoli jiného.

Váš návrh se již setkal i s kritikou. Ekonomický expert ODS Jan Skopeček upozorňuje, že i tyto kulturní poukázky spadají do opatření, která jsou velkou konkurencí pro levicovou ČSSD. Co na to říkáte?

Kritiku jsem zaznamenal a většinou jsou lidé z TOP 09 velmi rychle hotoví, že se řekne, to jsou levičáci. To je velmi tunelové vidění. My jsme strana, která má ve své programové vizi rozpočtovou odpovědnost, snížení daňové zátěže a tímto krokem se snažíme pouze řešit negativní jev – malý zájem mladých lidí o kulturu, občanství, politiku. Mě by osobně zajímalo, jakým způsobem by se toto snažila řešit ODS.

Osobně jsem se setkal i s názory typu vůbec to neřešme. Ale to, že budeme sedět a točit palci v této velmi citlivé věci – v zapojování mladých do společenských témat a budování vztahu ke kultuře, vlasti atd. – je velmi důležité a nelze to podceňovat. Pro ODS je to čím dál tím typičtější, kopat a kritizovat. A nejen u ODS, je to obecnější. Kritizovat, že TOP 09 nemá program, a když přijde s programem, tak je to program, který je zbytečný, levicový. Ale my přicházíme s pozitivní vizí.

Otázkou však také je, kde by se na tuto vizi kulturních voucherů vzaly peníze?

První věc je, že je to investice do vzdělání, a my samozřejmě chceme školství čím dál tím více podporovat a toto by bylo něco, co by šlo ruku v ruce s tím. Zároveň my samozřejmě počítáme se zefektivňováním státního aparátu, kde by došlo k nějakým úsporám. Já třeba vůbec nejsem fandou společnosti Czech Tourism, na kterou český stát vynakládá stovky milionů ročně. Teoreticky by se dalo uvažovat i o evropském financování, pakliže by to bylo možné.

Stát by ale vůbec neměl diktovat, na co studenti voucher použijí. Stát by neměl říkat, jaká kapela je dobrá, na kterou to lze upotřebit a na kterou kapelu ne. To měřítko kultury by mělo být co možná nejširší. Od baletu přes umělecké akce ve veřejném prostoru po veřejné autorské čtení. Cokoli, co aktivizuje mladé lidi. A zlepší jejich kvalitu života, kterou vnímají v Česku velmi průměrně.

Sledujte pořady Blesk Zpráv

Epicentrum S prezidentem v Lánech Ptám se, pane premiére

Redakce Blesk Zpráv pro vás každý týden od pondělí do čtvrtka připravuje pořad Epicentrum s rozhovory na aktuální témata. Kromě toho vám pravidelně přinášíme názory prezidenta Miloše Zeman v pořadu S prezidentem v Lánech a zpovídáme i premiéra Andreje Babiše.

janieem ( 31. ledna 2017 11:05 )

"Studenti jsou obecně ne tolik výdělečná sociální skupina – buď při studiu nemají prostor vydělávat, a když vydělávají, tak to není žádné terno." Kámo, všechno jde, když se chce. Během studia jsem se živila sama a vydělala jsem si celkem slušně. A studovala jsem taky slušně. Sice jsem neměla moc času na pobíhání po diskotékách, na oslavy v přítomnosti pornohereček a tak, ale jak říkám - když se chce jde všechno, ty rozumbrado

salto ( 31. ledna 2017 10:54 )

Tato slova do kamene vytesat

konimrd ( 31. ledna 2017 09:55 )

zoufalý kalda zkouší úplně všechno možná by si k tomuhle objevu měl vypůjčit od Paroubka nějakýho marťana, s knížetem dokupy by mu to mohlo vyhrát volby, chytli by se zejména mladí voliči jako třeba mádl z issovou

salto ( 31. ledna 2017 09:27 )

Zato tvůj písemný projev je květnatý a košatý jako měl blahé paměti jakýsi William Shakespeare. Klobouk dolů

joudajoudovy ( 31. ledna 2017 09:00 )

staci, kdyz ho pobiras ty, schizofreniku.... uz probehla vymena pampersky a matka ti uvarila ranni cacao?

Zobrazit celou diskusi
Další videa