Do práce jen na čtyři dny: České odbory jsou pro plošné krácení pracovního týdne

Čtyřdenní pracovní týden zmínila TOP 09 ve svém dokumentu Vize 2030. Tahle vize však má své podmínky, aby mohla být uskutečněna, upozorňoval exministr financí Miroslav Kalousek. Třeba zlepšení současné produktivity práce. S ohledem na stále častější nahrazování lidských zaměstnanců stroji však vidí prostor pro to, aby se o změně začalo v horizontu zhruba 13 let skutečně diskutovat.

„Když se bavíme o vizi, že čím dál tím více se práce bude automatizovat, tak nereálné to určitě není, ale jestli už v horizontu 13 let, to se uvidí,“ řekla Blesk.cz ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD). Změny na trhu práce, které by mohly ovlivnit i délku pracovní doby, chce zkoumat blíže i v souvislosti s průmyslem 4.0. „Máme už k tomu pracovní skupinu s odbory Práce 4.0 a pojedeme do Německa, kde jsou debaty dále. Chceme na to být připraveni,“ dodala.

Kratší pracovní týden? „Jen 4 dny práce místo 5 se blíží,“ říká Adamová

Dlouhodobější cíle sleduje i Českomoravská konfederace odborových svazů. Její předseda Josef Středula pro Blesk.cz okomentoval vizi Topky.   

„Česká republika patří mezi země EU s jednou z nejdelších týdenních pracovních dob. Debata a experimenty s kratší pracovní dobou nabývají nyní na významu především s přicházející digitalizací ekonomiky. Existují celosvětové propočty, kolik milionů pracovních míst digitální ekonomika doslova zlikviduje, zmizí i některé profese,“ varuje Středula. 

Šéf ČMKOS: Zkrátit pracovní dobu ano, ale pro všechny

Podle Středuly je proto důležitou otázkou pro budoucí digitální společnost, jak se vypořádá s hrozbou nezaměstnanosti, pod kterou by se mohl podepsat příchod plné robotizace. Jako možné cesty, kterými by se mohlo Česko vydat, nadhazuje tzv. garantovaný příjem a zkracování pracovní doby.

„ČMKOS se přiklání k trendu zkracování pracovní doby. Tento proces však musí nastat celoplošně, ne pouze v jedné zemi a v jednom průmyslovém odvětví. Protože tam, kde se kratší pracovní týden zavede, se octne země či odvětví v konkurenční nevýhodě,“ řekl Blesk.cz Středula.

Čtyři dny práce místo pěti? Ekonomové: Trh práce se mění, ať rozhodnou firmy

Podle odborů by však takové opatření muselo být zavedeno na základě velmi široké společenské domluvy. Odboráři přitom upozorňují i na studie svých kolegů z Německa, které uvádějí, že modely pracovní doby by se měly rozvíjet nejenom z důvodů digitalizace, ale vývojově se přizpůsobovat i životním etapám a potřebám lidí v průběhu celé produktivní fáze života.

„Podle průzkumu odborového svazu IG Metall si většina dotázaných v budoucnu přeje 30hodinový pracovní týden. I německé odbory tvrdí, že zkracování pracovní doby je možné prosadit pouze za podpory většiny společnosti,“ podotýká Středula. 

VIDEO: Miroslav Kalousek na akci Topky o čtyřdenním pracovním týdnu

EMBED_OFF

Každých padesát let se pracovní doba zkracuje, podotýká Středula

Stejně jako Miroslav Kalousek na konferenci Topky vzpomínal, že se v jeho dětství zkracoval šestidenní pracovní týden na pětidenní, také odboráři přitom poukazují na historický vývoj.

„Před sto padesáti lety se pracovalo 12 hodin denně. Sociální hnutí po první světové válce vedlo k zavedení osmihodinové pracovní doby a konečně v šedesátých letech – po zotavení z druhé světové války – došlo k zavedení stávajícího pětidenního pracovního týdne – zhruba 40 hodin týdně,“ říká dále Středula.

„Historicky tedy každých padesát let docházelo ke zkracování pracovní doby – přibližně o jeden den v týdnu, resp. o osm hodin týdně,“ dodává šéf odborářů.