Marksová usiluje o dlouhodobé ošetřovné. Babišovo ANO plán zpochybňuje

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) věří, že vláda předlohu za týden schválí, aby ji stihla do konce mandátu projednat Sněmovna.

Lidé, kteří se musí postarat o příbuzné s vážnou nemocí či po úrazu, by podle návrhu mohli mít na péči placené ošetřovatelské volno. Vzít by si ho mohli až na 90 dní. Z nemocenského pojištění by mohli dostávat 60 procent základu svého příjmu. Ministerstvo financí v této souvislosti poukazuje na zvýšené výdaje. Zaměstnavatelům vadí, že by museli pracovníka na delší dobu uvolnit, najít za něj náhradu a držet mu místo.

Ministerstvo práce vychází z toho, že se stárnutím společnosti a prodlužováním života roste i potřeba péče. Někteří lidé kvůli opatrování rodičů či jiných příbuzných musí opustit práci, což se podepíše na jejich příjmu i následné penzi. Podle dvou nedávných výzkumů péči v rodinách v Česku dostává kolem 80 tisíc seniorů a seniorek. Průměrně rodina věnuje opatrování blízkého 41 hodin týdně.

Kolegové z ANO chtěli o týden odložit schválení dlouhodobého ošetřovného. Jsem zvědavá, co nového vymyslí, když už na to pár týdnů měli...

— Michaela Marksová (@MMarksova) 30. ledna 2017

Aspoň týden v nemocnici, pak až měsíc opatrování

Podle návrhu by dlouhodobé ošetřovné trvalo až 90 dní, členové rodiny by se na něm mohli střídat. Volno by si mohli vzít lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici a podle lékařů by potřeboval minimálně ještě měsíc opatrování. Týkalo by se to například lidí po vážných úrazech, po mozkové příhodě, operacích či s rakovinou a jinou těžkou nemocí.

Postarat by se mohli synové, dcery, vnoučata, manželé a manželky, prarodiče, registrovaní partneři a partnerky, druhové a družky, ale i sourozenci, zeťové a snachy či synovci a neteře. Mohli by to být i ti, kteří nejsou příbuznými, ale bydlí s ošetřovaným. Ministerstvo široký okruh pečujících zdůvodnilo tím, že by rodiny měly mít možnost vybrat si pro sebe nejlepší variantu péče.

Ne každý může dožít v pohodlí domova. Lidé více umírají v nemocnicích

Ošetřovné by činilo 60 procent redukovaného základu příjmu, vyplácelo by se z nemocenského pojištění. Ročně by si volno podle ministerstva práce vybralo asi 30 000 lidí. Stálo by to kolem 1,8 miliardy korun. Suma zahrnuje nejen výdaje na ošetřovné z nemocenského pojištění, ale i výpadek u daní a sociálních odvodů. O 242 milionů ročně by pak přišlo zdravotní pojištění. Celkem asi 32 milionů by bylo potřeba ještě na mzdy téměř 60 lidí, kteří by se agendě věnovali. Resort práce ale očekává, že by se díky péči v rodinách mohla ušetřit asi miliarda za pobyty nemocných v nemocnicích a léčebnách.

Lidem, kteří by si ošetřovatelské volno vzali, by měla firma držet místo. Nesměla by je v době ošetřování propustit. Zaměstnavatelé se záměrem nesouhlasí.

Provozovatelé domova, kde senioři trpí hlady: V minulosti je vyšetřovali kvůli týrání