Manažeři mají mít ze zákona plat nejméně 75 tisíc. Odbory i firmy jsou v úžasu

Minimální mzda je téma, které diskuze odborářů, ministerstev a zaměstnavatelů zřejmě nikdy neopustí. Od roku 1992 vzrostla ze dvou tisíc korun na současných jedenáct tisíc korun, ročně roste v průměru o pět set korun. Obvykle je probíráno nejnižší množství peněz pro „běžné“ zaměstnance. Do návrhu novely zákoníku práce se ale dostala spodní hranice mzdy pro vrcholové řídící pracovníky.

Pro učitele a úředníky chtějí odbory deset procent k platu. Sobotka: Po volbách

Do kategorie vrcholových pracovníků spadají manažeři. Ti by tak v případě, že by novela byla schválena v současné podobě, měli jistotu minimálně 75 tisíc měsíčně, plus možnost sami si rozhodovat o pracovní době. Nebudou jim ale propláceny přesčasy a nedostanou příspěvky za práci o víkendech nebo o svátcích.

„Taková mzda má vyvážit nevýhody v pracovních podmínkách těchto manažerů oproti ostatním zaměstnancům,“ vysvětlovalo návrh ministerstvo práce a sociálních věcí. Zaměstnanec se podle něj musí se zaměstnavatelem dohodnout, že budou tuto možnost využívat.

Na malé podniky je to moc peněz

S pevně stanovenou částkou nesouhlasí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Je potřeba zamyslet se i nad tím, že je to vlastně možné považovat za minimální mzdu pro vrcholové zaměstnance,“ řekl Lidovým novinám.

Dosud zákoník práce nic podobného neobsahoval. Mzdy musí kvůli ekonomickému vývoji pružně reagovat a výše minimální mzdy se mění nařízením vlády, tedy bez zásahu do zákona. Proč se mzda vrcholových pracovníků do návrhu novely dostala, není jasné ani Hospodářské komoře.

Jsme na vyhynutí: Sestřičkám došla trpělivost, chtějí peníze

„Jakákoli mzdová regulace je problematická. Bude-li částka stanovena přímo v zákoně, možnost její změny v reakci na vývoj ekonomiky je – s ohledem na délku našeho legislativního procesu – téměř nereálná,“ uvedl tiskový mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.

Jak se budou v tomto roce zvyšovat mzdy? Odpovídá Martin Ježek z personální agentury Grafton:

Hranice je navíc stanovena tak, že ji budou moci využít zřejmě jen velké firmy. „Částka je moc vysoká – malé firmy na ni nedosáhnou vůbec, naopak u velkých se může jednat o desítky lidí,“ myslí si advokátka Nataša Randlová.

Kritický je i předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Zakotvení takového minimálního platu pro vrcholového řídícího zaměstnance je z pohledu malých a středních firem naprostý nesmysl. Nechť jde předkladatel takového návrhu k nějakému farmáři, pěstiteli nebo malému zaměstnavateli na venkově a sdělí mu, že jeho ředitel musí mít 75 tisíc korun jako minimální mzdu,“ uvedl.

Motivace a zjednodušení

Jiní odborníci si myslí, že změna může mít i pozitivní dopad. Například podle Ladislava Smejkala, advokáta mezinárodní advokátní kanceláře Dentons, dost možná dojde ke zvyšování mezd. „Je možné, že to bude určitým způsobem motivovat zaměstnavatele k tomu, aby vrcholovým zaměstnancům poskytli mzdu alespoň 75 tisíc korun, aby mohli flexibilní úpravy rozvrhování pracovní doby využívat,“ sdělil Lidovým novinám.

Chceme minimální mzdu jako Slováci, dožadují se odbory. Rozhodne se do léta

Vedle toho se expertka na pracovní právo Marie Janšová domnívá, že praxe se návrhem usnadní. „Je běžné, že na určitých úrovních řízení a u specifických pozic fakticky nelze dodržovat všechna ustanovení o pracovní době související s odměňováním. Již dnes je možné s vedoucími zaměstnanci dohodnout, že jejich mzda zahrnuje práci přesčas, ale nebylo možné dojednat, že nejede na přesčasy. Těžko se tak dodržovala striktní pravidla o pracovní době a jejím rozvržení,“ vysvětlovala Janšová.