Odboráři: Platy jsou nízké, masové stávky ale nebudou. Chybí prý odvaha

„Vedení firmy zřejmě žije v minulém století a nabízí cenu práce, za kterou nelze přežít měsíc a v případě nemoci si můžete objednat rovnou exekutora,“ rozčiluje se na sociální síti šéf odborářů Josef Středula z Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMOKS) nad inzeráty úřadu práce. Jeden hledá obsluhu skacího stroje, další pak obsluhu zařízení na výrobu věcí z pryže. V obou případech plat 13 až 14 tisíc korun měsíčně.

Právě o nízkých mzdách v Česku se v posledních měsících velmi diskutuje a odboráři upozorňují na to, že se dostala na úroveň 30 až 40 procent mez vyspělých západních států. „Zaměstnanci ve střední a východní Evropě dostávají nižší mzdy navzdory té skutečnosti, že jejich vzdělání a dovednosti jsou srovnatelné s průměrem EU,“ uvedl Blesk.cz předseda Odborového svazu KOVO Jaroslav Souček.

Stávka autobusáků: Vláda dá na jejich platy 420 milionů z rozpočtové rezervy

Například řidiči nedávno vyhlásili stávku, zaměstnanci České pošty v menší míře stávkovali v prosinci a třeba v mladoboleslavské automobilky Škoda se zase objevila nespokojenost s mnoha přesčasy. Zaměstnanci tam po neúspěšném vyjednávání odborářů s vedením firmy nepřišli na noční směnu. A výstražné stávce kvůli nízkým platům tento týden čelila i zlínská firma Mitas.

Stávky zatím nebudou

Vrací se do Česka hrozba stávek z 90. let nebo z doby, kdy před několika lety protestovali lékaři? Podle odborářských organizací, které Blesk.cz oslovil, nejsou velké stávky, ani přes obecně nízké mzdy, na pořadu dne.

„Jsem přesvědčený, že situace není vyzrálá na stávky. Není osobní odvaha, aby někdo šel do takového souboje,“ říká Bohumír Dušek z Asociace samostatných odborů (ASO), který ale zároveň nevylučuje výjimky, jako byla i případ stávky řidičů. „Nemám signál z žádné organizace, že by neproběhlo kolektivní vyjednávání,“ dodal Dufek s tím, problém vidí spíše v novém zákoníku práce, který přináší některé důležité změny a je v současné době projednáván v Poslanecké sněmovně. Podle něj hrozí, že by ho část poslanců mohla blokovat.

Podobný názor mají také odboráři z ČMOKS. „V žádném případě naším cílem není vyvolávání stávek, jsou vždy tím nejkrajnějším řešením,“ říká Josef Středula. Podle něj patří Česko k zemím, kde jsou stávky minimální.

„Vezměte si, jak velkou trpělivost například projevili řidiči autobusů, kteří byli přes rok ve stávkové pohotovosti, projevili větší zodpovědnost než některé kraje. Stávka nakonec nemusela mít celostátní dosah, protože doslova těsně den před stávkou řada krajů přišla s řešením,“ komentoval Středula nedávnou stávku řidičů.

Česká minimální mzda patří k nejnižším v EU. Kdo ji chce zvýšit a kdo je proti?

„Alespoň německou minimální mzdu!“

ČMOKS ale zároveň upozorňuje na to, že průměrné platy by měly vzrůst alespoň na dvojnásobek. „Jsou-li naše mzdy v porovnání s vyspělou EU třetinové a produktivita práce 60 procent, pak by se měly blížit tomuto procentu. Dostali bychom se těsně nad německou minimální mzdu. Model rozvoje ČR na základě nízkých mezd se již vyčerpal,“ je přesvědčen Středula.

Stávky v dohledné době nečekají ani firmy. „Prozatím nemáme signály, že by měly být hromadně vyhlašovány stávky,“ uvedla na dotaz Blesk.cz Jitka Hejduková ze Svazu průmyslu a dopravy (SP ČR). Podle ní jsou hrozby stávkou využívány spíše jako nátlak při jednáních o zvyšování platů.

Letos SP ČR očekává růst mezd o 2 procenta. Viceprezident Jan Rafaj podporuje růst minimální mzdy, ta by však měla být navázána na průměrnou mzdu. „Předvídatelnost vývoje minimální mzdy je totiž pro firmy klíčová a dlouhodobě o ni usilujeme. Současný stav, kdy se minimální mzda určuje zejména na základně politického rozhodnutí, je pro praxi nevyhovující a musí skončit,“ dodává Rafaj.

Dokázal by premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) pracovat za 15 tisíc korun? Odpověděl ve studiu Blesku:

Video  Dělal by Sobotka za 15 000?  - Blesk TV

Video se připravuje ...